Vězení k dobrému moc nevede, míní Třeštíková. Do kin uvedla napraveného recidivistu Reného

Nahrávám video

Na filmová plátna se vrátil recidivista René. Dokument s podtitulem „vězeň svobody“ je pokračováním jednoho z časosběrných projektů filmařky Heleny Třeštíkové. Osud Reného sledovala v součtu třiatřicet let. Bývalému vězni dokument pomohl k popularitě a také zasáhl do jeho osobního života.

S Reném, tehdy sedmnáctiletým, začala Helena Třeštíková točit v roce 1989. Filmovým divákům jeho příběh poprvé představila po dvaceti letech. Za dokument René obdržela Českého lva a také jako vůbec první česká filmařka Evropskou filmovou cenu.

Pozornost se dostala nejen snímku, ale i jeho protagonistovi. René se stal svého druhu celebritou. „Už po prvním filmu ho hodně bavily besedy, když si mohl povídat s lidmi, a myslím, že ho to baví i dneska, ale nestaví na tom svůj život. Prostě je to zajímavá součást jeho života a užívá si to,“ myslí si Třeštíková.

K natáčení s Reném se vrátila, přestože jí dokonce vykradl byt. Nový film funguje samostatně, diváci v něm nahlédnou i do Reného už dřívější minulosti. „V roce 2008 film končí tím, že René je na svobodě, dostane kameru, aby natočil svoji vizi svobody, ale tu kameru nevyužije a nevrátí,“ připomíná režisérka.

Típám možnost jít do vězení

Příběh Reného dokumentovala dalších třináct let, desítky hodin materiálu dokumentaristce pomohl do tvaru celovečerního filmu sestříhat její dlouholetý spolupracovník Jakub Hejna. Během pokračujícího natáčení měl zdánlivě nenapravitelný recidivista René vůli sekat dobrotu a za mříže se už nevrátit. Tři roky přesto opět ve vězení strávil, a to za opakované řízení bez dokladů. Helena Třeštíková se za hrdinou svého dokumentu tak opět musela vrátit do věznice.

„Zažila jsem za těch třiatřicet let různé vztahy vězeňské služby k filmařům, od poměrně velké vstřícnosti až po nekompromisní točení jen v návštěvní místnosti přes mříže. Naposledy to bylo v takzvaném béčku, což jsou lehčí kriminální činy, většinou tam byli neplatiči výživného a podobně,“ podotýká Třeštíková.

Nahrávám video

I na základě Reného zkušeností nevnímá tresty odnětí svobody vždy jako nejlepší řešení. „Vězení k ničemu dobrému moc nevede, třeba obecně prospěšné práce by byly, aspoň podle mě, smysluplnější,“ říká Třeštíková.

René je prý rozhodnut svůj trestní rejstřík o další záznam nerozšířit. V dokumentu říká, že usiluje o svou svobodu, i když, připouští, „poctivý život je náročnější“. „Máme ve filmu scénu, kdy René v hospodě típne cigaretu a říká: ,Jak típám tuhle cigaretu, tak típám možnost jít ještě někdy do vězení. Už nikdy,‘“ prozradila dokumentaristka.

Je to univerzální

V další šanci na spořádaný život se René snaží o vytvoření trvalejších vztahů. Sejde se mimo jiné se svým „ztraceným“ synem, který se podle Třeštíkové ozval poté, co viděl – v diagnostickém ústavu – právě dokument René. Titulní hrdina prožije také několik vztahů. I jeho partnerky ho nejprve poznaly jako protagonistu dokumentu.

Snímek René: vězeň svobody aktuálně promítají česká kina, světovou premiéru měl ale na festivalu v Amsterdamu. „Vždycky je zajímavé vidět reakce v cizině. Sešli se tam diváci z celého světa, ptala jsem se jich, nakolik je to pro ně dokument srozumitelný, když je tak ryze český, a oni říkali: ,Ne, to je univerzální,‘“ překvapilo Třeštíkovou.

Svou další přítomnost s kamerou v Reného životě nevylučuje. Zároveň sleduje průběžně osudy i dalších hrdinů svých časosběrných projektů. „Jsem běžec na dlouhé tratě,“ říká. Už více než čtyři dekády se vrací například k Manželským etudám, nyní tráví čas ve střižně s materiálem ze života Báry Basikové. Se zpěvačkou točila od poloviny devadesátých let, na dokument o ní si diváci ale budou muset podle Heleny Třeštíkové ještě rok dva počkat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...