Veřejnost se rozloučila s Jiřím Bartoškou

V pražském Rudolfinu se v úterý veřejnost loučila s hercem Jiřím Bartoškou, který zemřel 8. května. Pietním místem pro vzpomínku se stala replika Bartoškovy kanceláře, v níž úřadoval coby prezident filmového festivalu v Karlových Varech. Rozloučit se přišly stovky lidí. Na Jiřího Bartošku vzpomínali také hosté ve vysílání ČT24.

Místo posledního rozloučení označil červený koberec na schodech Rudolfina a černý prapor na budově. Pietní místo v Dvořákově síni bylo pojato jako replika kanceláře zesnulého herce, ale také dlouholetého prezidenta filmového festivalu v Karlových Varech. Nechyběl jeho pracovní stůl s knihami, křeslo či věšák. Na provizorní stěně byla zavěšena velká černobílá Bartoškova fotografie.

Na pódiu vznikl prostor pro smuteční květiny, postupně ho zaplnily věnce a kytice jak od příznivců z řad veřejnosti, tak od rodiny, kolegů, přátel i nejvyšších ústavních činitelů. Smuteční věnec poslal například prezident Petr Pavel a první dáma.

Lidé stáli ve frontě k pietnímu místu od chvíle, kdy se Rudolfinum v deset hodin dopoledne otevřelo. „Teď lidé chodí spíše postupně, po menších skupinkách,“ informoval z Rudolfina po poledni Tadeáš Hlavinka. „Jiří Bartoška pro mě znamenal úžasného, charismatického, přitažlivého člověka. Moudrého a veselého,“ uvedla Romana Blaschke, která na rozloučení se zesnulým hercem přišla jako jedna z prvních.

Jako jedna z prvních z řad veřejnosti dorazila více než dvě hodiny před začátkem veřejného rozloučení k Rudolfinu Romana Blaschke
Zdroj: ČTK/Michaela Říhová

V předsálí se na obrazovkách promítaly fotografie z Bartoškových rolí. Byly zde také umístěny kondolenční knihy. Možnost vepsat do nich svou vzpomínku na Jiřího Bartošku budou mít lidé ještě od 21. do 31. května v pražském Divadle Kalich. Tato scéna byla poslední, na níž Bartoška účinkoval, hrál zde od roku 2012 v inscenaci Moje hra.

Po skončení rozloučení pro veřejnost se v Rudolfinu uskuteční neveřejné setkání hercových přátel a spolupracovníků.

Přátelé a kolegové vzpomínají

Anna Geislerová, která s Jiřím Bartoškou natáčela mimo jiné pohádku Anděl Páně či životopisný snímek Havel, na něj ve vysílání ČT24 vzpomínala nejen jako na kolegu herce, ale i jako na přítele. „Prostě Barťák. Jeho nikdo nenahradí, v tom, jaký byl, takový druhý prostě není,“ míní. A přeje si, aby vzpomínka na Jiřího Bartošku na nadcházejícím karlovarském festivalu byla „velkou oslavou života“, on sám by si prý přál „mejdan“.

Miroslav Donutil studoval JAMU ve stejné době jako Jiří Bartoška. Na hereckého kolegu ale zavzpomínal v souvislosti s cestopisným cyklem Na cestě, který natáčeli pro Českou televizi. „Mělo to kouzelný začátek. Když mě oslovili s nabídkou, abych cyklus provázel svých hlasem, tak se mě ptali, s kým bych to chtěl dělat. A já jsem říkal: ‚Zkuste zavolat Barťákovi.‘ – ‚Myslíte prezidenta festivalu?‘ Asi za deset minut zvonil telefon a Jirka mně vynadal, co jsem způsobil, že přece on neumí číst. Já na to zapomněl, on s tím skutečně kdysi míval problémy. Když jsme spolu cyklus začali dělat, až tak mu to nešlo, ale on se tak zdokonalil, že pak už jsme to sekali jako Baťa cvičky. Bylo to krásné – to cestování i namlouvání s ním,“ podotýká Donutil.

„Ač byl o generaci starší, zkušenější a hvězda, choval se ke všem přátelsky a lidsky. Choval se stejně k uklízečce jako k prezidentovi. Byl také přející, když se mu něco líbilo, ať už to bylo divadlo, nebo film, tak neváhal a tvůrcům poděkoval, že je to skvělý biják a divadlo,“ říká o Jiřím Bartoškovi Martin Myšička z Dejvického divadla. Bartoška od roku 2001 hrál v přelomovém představení této pražské scény, Příbězích obyčejného šílenství.

Dokumentaristku Helenu Třeštíkovou svedla s Jiřím Bartoškou dohromady jejich práce – když se v polovině sedmdesátých let na filmovém festivalu v Brně promítal snímek Hřiště, kde Bartoška hrál, a jako předfilm Zázrak, který natočila Třeštíková. Stejně jako jiní, má ale Jiřího Bartošku spojeného především s festivalem v Karlových Varech. „S paní (Evou) Zaoralovou ten festival zachránili, to není nic přehnaného,“ oceňuje. „Bude nám chybět jeho ‚Považuji ročník za zahájený‘ – a teď všichni začali jásat,“ připomněla Třeštíková také větu, kterou festivalový prezident neopomněl nikdy pronést.

Filmová publicistka Veronika Bednářová považuje za jeho zásadní roli tu ve filmu Teorie Tygra, kterou v roce 2016 natočil Radek Bajgar. „Ten film byl v době svého vzniku nahlížen jako romantická komedie. Já jsem tehdy byla ráda, že se Jiřímu Bartoškovi dostane prostoru, který si zaslouží, že se dostane z pozice stárnoucího moudrého muže. Zajímavé na tomto filmu je, že se vyvíjí, má další generace diváků, z nichž každá si v něm najde něco důležitého. A Bartoška tu díky tomu pro českou kulturu zůstane. A to se mi zdá důležité i proto, že to je v žánru komedie, nikoliv v žánru dramatu nebo tragédie,“ míní.

Bednářová je dlouholetou spolupracovnicí filmového festivalu v Karlových Varech, jemuž Bartoška pomáhal v porevolučních časech vracet prestiž. Letošní ročník se uskuteční od 4. do 12. července, přípravy pokračují podle plánu. Pozice prezidenta zůstane in memoriam Bartoškovi, vedení převzal současný výkonný ředitel Kryštof Mucha.

V souvislosti s touto přehlídkou se s Jiřím Bartoškou poprvé osobně setkal ministr kultury Martin Baxa (ODS). „Byl to únor nebo březen 2022. Nicméně přišla do toho ruská agrese proti Ukrajině a v den, kdy bylo domluvené setkání, se konalo mimořádné jednání vlády. Jiří Bartoška se svými kolegy trpělivě čekal na ministerstvu a pak jsme všechno probrali. Doteď si pamatuju, jak odcházel a mával na mě a mého náměstka Michala Šaška: ‚Čau, kluci ministerský, uvidíme se ve Varech.‘ To byla moje osobní vzpomínka, mimochodem ta první, která mě napadla, když jsem se dozvěděl smutnou zprávu o odchodu Jiřího Bartošky,“ svěřil se Baxa.

Svou vzpomínku doplnil i člen prezidia České filmové a televizní akademie a bývalý ředitel České televize Petr Dvořák. Také se týká filmového festivalu. „Pro mě nejsilnější setkávání vždycky bylo v neděli, kdy festival už skončil a Jiří organizoval pro svůj nejbližší tým a pro některé přátele, a naštěstí my jsme do nich patřili, oběd, kdy jsme si dávali kachnu a jednu plzeň a poté se rozjížděli domů,“ popsal. Bartoška z pozice festivalového prezidenta podle Dvořáka uměl promluvit s návštěvníky před kinem i s hollywoodskými hvězdami, jejichž propojení vytváří atmosféru festivalu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...