V kulturním kánonu „švédskosti“ nechybí IKEA, zato ABBA ano

Pipi Dlouhá punčocha, značka IKEA a Nobelova cena patří mezi sto děl, značek a idejí, které definují, co to znamená být Švédem. Do kulturního kánonu je zařadila švédská vláda. Naopak popový fenomén ABBA se na seznam nedostal, nesplnil totiž základní podmínku, tedy dataci vzniku před nejméně padesáti lety.

Vypracování kulturního kánonu bylo součástí programu současné pravicové vládní koalice. A zájem na projektu měli i nacionalističtí Švédští demokraté, kteří kabinet podporují. Se sestavováním seznamu se začalo v roce 2023.

Některé švédské instituce a menšinová uskupení naopak nápad kritizovaly. A to včetně Švédské akademie, která se na seznamu zprostředkovaně ocitla zařazením Nobelových cen. Organizace rozhodující o laureátech prestižního ocenění za literaturu je toho názoru, že výběr do kánonu upřednostňuje ideologii před literární tvorbou. Ozvali se i zástupci původních obyvatel Sámů v severním Švédsku. Nemožnost účastnit se projektu vnímají jako „pokračující útlak“.

Kritici označují vládní iniciativu za příliš výlučnou a úzce vymezenou. Zvažované položky totiž musely existovat už před nejméně padesáti lety, to znamená, že se na seznam nevešla popová kapela ABBA, jeden z nejznámějších kulturních exportů Švédska. Časová podmínka zároveň dostala z výběru přínos zástupců přibližně jedné pětiny Švédů narozených v zahraničí – většina těchto přistěhovalců do severské země totiž přišla po roce 1975. Mimo zůstaly také masové kuličky.

Co s kánonem dál?

Ministryně kultury Parisa Liljestrandová uvedla, že kánon byl špatně pochopen. Zdůraznila, že záměrem bylo vytvořit „užitečný nástroj pro vzdělávání, komunitu a inkluzi“. Britský list The Guardian poznamenává, že výsledek přichází v době, kdy se švédské kulturní instituce nacházejí v krizi kvůli rozpočtovým škrtům a rostoucím nájmům. Poukazuje také na obecnější problém definovat národní kulturu.

Bruslař na jezeře u Stockholmu. Součástí kulturního kánonu je i Allemansrätten čili právo veřejného přístupu k přírodě
Zdroj: Reuters/Tobias Rostlund/TT News Agency

The Guardian v komentáři rovněž upozorňuje, že není jasné, co sestavení kánonu znamená v praxi, jestli třeba časem přibydou další položky nebo jestli se přemýšlí o implementaci seznamu do školních osnov, podobně jako tomu bylo v Dánsku. Tam kulturní kánon sestavili už v roce 2006, pak ale v tichosti upadl do zapomnění. Kulturní kánon sestavilo rovněž Nizozemsko, vymezuje ho jako průvodce padesáti „nejdůležitějšími událostmi, osobnostmi a věcmi nizozemské historie“. K využití seznamu ve školách poskytuje výukové materiály.

Íránská autorka žijící ve Švédsku Shora Esmailianová řekla deníku Sydsvenskan, že státem vnucené kánony toho, co to znamená být Švédem, nepomohou vytvořit „vstřícnou a rovnoprávnou společnost“.

Pipi, doly i otcovská dovolená

Švédský kánon zahrnuje padesát kulturních artefaktů, zastupujících literaturu, kinematografii, divadlo a hudbu, a padesát položek vypovídajících o společnosti, které čerpají z oblasti náboženství, práva a ekonomiky. Zahrnuty jsou i vynálezy, místa a historie, produkty nebo události považované za klíčové pro švédské sebeuvědomění.

Švédští fotbaloví fanoušci odkazující na Pipi Dlouhou punčochu
Zdroj: Reuters/Michael Dalder/File Photo

Kromě Nobelových cen se mezi stovku „vítězů“ dostala třeba knižní hrdinka Pipi Dlouhá punčocha od oceňované švédské autorky příběhů pro děti a mládež Astrid Lindgrenové nebo kultovní film režiséra Ingmara Bergmana Sedmá pečeť.

V širším významu slova kultura pak výbor považoval za důležité pro definici „švédskosti“ značku nábytku IKEA, měděné doly, otcovskou dovolenou nebo Allemansrätten čili právo veřejného přístupu, které zajišťuje Švédům svobodu užívat si bez poplatků přírodu, pokud se chovají ohleduplně k flóře i fauně a respektují pravidla případných soukromých majitelů pozemků. Ať už jde o kempování v horách, sjíždění řek na kajaku, nebo houbaření.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...