Po půl století opět vyšlo album Ostrov Heleny Vondráčkové. První sólová deska zpěvačky, na které ji ještě směl doprovázet Orchestr Golden Kids a zněl i hlas Marty Kubišové. Právě tohle album ale udělalo za slavnou érou tria Vondráčková – Kubišová – Neckář tečku.
Ostrov natáčela Helena Vondráčková v roce 1970. Pozvolna nastupoval tuhý režim normalizace, po svobodnějších šedesátých letech začaly opět vznikat seznamy nepohodlných a zakázaných. Ocitla se na nich i Marta Kubišová, která s Helenou Vondráčkovou a Václavem Neckářem vystupovala v úspěšném triu Golden Kids.
Její hlas zněl v několika písních i na Ostrově Heleny Vondráčkové, před cenzory se ho ale podařilo utajit. „V jedné z nejhezčích písní alba Ostrovech pokladů zpívá Kubišová druhý hlas,“ upozorňuje hudební publicista Josef Vlček. Jméno Marta Kubišová ale na obalu alba už z pochopitelných důvodů figurovat nemohlo. Prošel ale ještě název doprovodného Orchestru Golden Kids. O rok později na desce Václava Neckáře se ale už stejní muzikanti museli schovat za Taneční orchestr Československého rozhlasu.
Přestože časy se měnily, ve studiu při nahrávání Ostrova prý ještě nebyl dohled režimu tolik znatelný. „Tvrdý trend, který nastal v dalších letech, ještě znát nebyl, měli jsme tehdy ještě volné ruce,“ souhlasí Vondráčková.
Nepiš mi už ty naivní písně
Album pro tehdy třiadvacetiletou zpěvačku dramaturgicky připravil skladatel Bohuslav Ondráček, kterého přesvědčila, aby zapomněl na éru nenáročných popěvků let minulých a vybral jí náročnější písně. Skladeb se na desku dostalo deset, z toho pět původních českých, druhou polovinu tvořily přetextované písně zahraničních interpretů. Napsali je žádaní textaři Zdeněk Borovec a Zdeněk Rytíř.
Ostrov měl nebývalý ohlas u posluchačů i u kritiky. „Dovede spojit to nejpodstatnější z originálu – třeba zasněnost Donovanovy Laléni nebo bohatost swingové fráze v Pochval strom – se slovanskou melodičností a s lyričností svého hlasu. Dává zahraničním skladbám vlastní tvář, aniž by je hudebně ochuzovala. Pečlivě vypracovává každou frázi a její výrazový rejstřík je stejně široký jako její technika a hlasová dynamika,“ psal například kritik Jiří Černý ve své recenzi pro časopis Melodie.
Chvála zněla jak na zpěvačku, tak na producenta Bohuslava Ondráčka. „A tak jsem mu říkala: Vidíš, já jsem ti to říkala, tak už mi nepiš ty naivní věci,“ vzpomíná Helena Vondráčková. Na albu nejen zpívala, v šestiminutové rockové baladě Provazochodci dokonce hraje na varhany.
Reedici doplnila zpěvačka bonusy v podobě archivních nahrávek, kde její písně znějí v japonštině, angličtině, polštině či ve francouzštině.
