V Izraeli začala výstava o Adolfu Loosovi. Funkcionalismus kvetl i v poušti


6. 12. 2020‌‌|Zdroj: ČT24, ČTK
Nahrávám video
Zdroj: ČT24

V Tel Avivu začala výstava o Adolfu Loosovi. Světově proslulý česko-německý architekt počátkem dvacátého století výrazně posunul moderní stavební styl a bytový design. Právě Tel Aviv byl ve třicátých letech minulého století vybudován na základě podobných myšlenek.

Jedna z prvních kulturních akcí izraelské sezóny po konci druhé vlny koronaviru má českou stopu. Připomíná brněnského rodáka z česko-německé rodiny, který patří mezi nejznámější meziválečné architekty.

„Každý, kdo má rád umění a architekturu, tak zná Adolfa Loose, protože jeho dílo je velmi imaginativní a citlivé,“ říká architekt Eran Neuman z Telavivské univerzity.

České centrum v Tel Avivu se rozhodlo prezentovat dílo uznávaného klasika moderní architektury i proto, že 10. prosince uplyne 150 let od Loosova narození. „Jsem rád, že covid nás úplně nezbavil aktivit a že můžeme na poli kultury něco nabídnout,“ uvedl český velvyslanec v Izraeli Martin Stropnický.

Funkcionalistická fata morgana

Loos je autorem slavných bytových interiérů v Plzni s jedinečným designem a technickými vynálezy. „Díky městu Plzeň a díky Západočeské galerii jsme mohli otevřít tuto výstavu, navíc na tak významném místě,“ říká ředitel Českého centra v Tel Avivu Robert Mikoláš.

Konání výstavy o Adolfu Loosovi v centru Tel Avivu dává velmi dobrý smysl, protože právě zde ve třicátých letech na písečných dunách začaly vyrůstat stovky funkcionalistických staveb. Navrhovali je židovští architekti, kteří prchali ze střední Evropy před nacisty.

Cesta za Loosovými stavbami a návrhy vede na Špilberk. Výstava připomíná výročí architektova narození

Novostavby byly přizpůsobené místnímu klimatu. Pro ochranu před sluncem mají proto místo dlouhých prosklených ploch malá okna. „Například všechny ty domy byly vyzvednuty na sloupech, aby vítr procházel pod budovami a ochlazoval je,“ upozorňuje architekt Eran Neuman.

Výsledkem bylo funkcionalistické město zbudované jako fata morgana v Orientu. Adolfa Loose tak v Tel Avivu nepřipomíná jen právě zahájená výstava, ale i díla architektů, které on sám inspiroval.

Expozice autora Petra Domanického o Loosově tvorbě má postupně procestovat svět. Expozice se z Tel Avivu později se přesune do New Yorku, Paříže, Tokia, Bruselu, Berlína, Mnichova či Vídně. 

Výběr redakce

Letní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

před 2 hhodinami
Zachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

před 2 hhodinami
Na podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

před 3 hhodinami
Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

před 4 hhodinami
V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

před 4 hhodinami
Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami
Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

před 6 hhodinami
Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

před 6 hhodinami

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026‌‌

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026‌‌

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026‌‌

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026‌‌

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026‌‌

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026‌‌

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026‌‌
Načítání...