Útoky na Írán ničí památky. Režim toho zneužívá, říká íránistka

Válka na Blízkém východě přináší lidské a ekonomické ztráty, ale dotýká se také kulturního dědictví. Poničen už byl Golestánský palác v Teheránu či historické centrum Isfahánu. Právě Írán má v regionu na svém území nejvíc památek zapsaných na Seznamu světového dědictví UNESCO. To vyzývá k jejich ochraně v celém regionu.

„UNESCO je hluboce znepokojeno prvními dopady nepřátelských akcí na památky světového dědictví,“ uvedl jeho ředitel Lazare Eloundou Assomo. Organizace vyčíslila, že čtyři z devětadvaceti íránských památek světového dědictví byly od začátku izraelsko-americké války proti Íránu poškozeny.

Mezi poničeným kulturním dědictvím je Golestánský palác v Teheránu, který je přirovnáván k zámku Versailles. Sloužil jako královská rezidence a sídlo perské dynastie Kadžárovců. Spojuje evropské vlivy s perským uměním. Poslední íránský šáh Mohammed Reza Pahlaví zde v roce 1969 uspořádal korunovační ceremoniál.

Golestánský palác v Teheránu poškozený během války Spojených států a Izraele s Íránem
Zdroj: Reuters/Majid Asgaripour/WANA

„Bohužel utrpěl určité škody. V tuto chvíli nevíme, jaký je rozsah. Ale na základě snímků, které jsme měli možnost získat, můžeme jasně potvrdit, že byl poškozen,“ upozornil Eloundou Assomo. Fotografie z interiéru ukazují hromady rozbitého skla a škody na dřevěné výzdobě. Bez újmy podle všeho nezůstala proslulá zrcadlová síň.

„Nejmodernější zbraně míří na nejstarší symboly civilizace“

Poškozeno bylo i historické náměstí Nakše Džahán v dvoumilionovém městě Isfahán, které kdysi patřilo ke klíčovým zastávkách Hedvábné stezky a v novodobé historii pak k hlavním turistickým lákadlům v zemi. Místo ze sedmnáctého století měla ale zasáhnout tlaková vlna při jednom z útoků.

Izraelské vojenské údery v Isfahánu mířily podle íránských vládních představitelů na budovu guvernéra, která se nachází poblíž náměstí, stejně jako řada památek, píší The New York Times (NYT).

Ušetřena nezůstala ani tamní mešita Džáma. Stavba s pestrobarevnými minarety a kopulemi pokrytými perskou kaligrafií je stará více než tisíc let. Proslula jako klenot perské a islámské architektury. Rovněž palác Čehel Sotún v Perské zahradě, jenž se zdá zdvojený odrazem ve vodě, doplácí na opakované útoky na Isfahán, v jehož blízkosti se nachází jaderné zařízení.

„Nejmodernější zbraně míří na nestarší symboly civilizace,“ komentoval škody na památkách guvernér provincie Isafahán Mehdí Džamálínežád.

Zásahy utrpěly také starobylý hrad a budovy muzea v blízkosti ochranného pásma prehistorických nalezišť v údolí Chorrámábád. Do něj patří pětice jeskyní, kolem nichž člověk prokazatelně žil už před 63 tisíci lety. Oblast je ale přitom ještě nedostatečně prozkoumaná. Cílem útoku měly být úřady ministerstva kultury v této provincii.

Památka na každém rohu

Íránské ministerstvo kultury v polovině března tvrdilo, že v důsledku útoků USA a Izraele došlo k vážným škodám na nejméně 56 muzeích, historických a kulturních památek. K nejvíce postiženým patří Teherán a provincie Kurdistán. 

„V zemi, která je brána jako historická krajina, může být kdejaká vesnice, kdejaké archeologické naleziště zasaženo,“ podotýká arabistka a íránistka Lenka Hrabalová. Finální škody dříve než po uklidnění situace známy nebudou, míní.

IranWire informuje, že íránské ministerstvo kultury na všech svých kulturních a památkových objektech nainstalovalo modrý štít na bílém poli, aby izraelským a americkým letadlům dalo najevo, že se jedná o chráněná, kulturně hodnotná místa. Takovéto označení je v souladu s Haagskou úmluvou (celým názvem Úmluva na ochranu kulturních statků za ozbrojeného konfliktu), již ratifikovaly mimo jiné USA, Izrael a Írán, připomíná katarské televize al-Džazíra.

Haagská úmluva umožňuje u některých kulturních statků i zvýšenou ochranu – vyznačenou u štítu červeným okrajem. V Česku na ni dosáhl hrad a zámek Český Krumlov a funkcionalistická vila Tugendhat. Takové objekty jsou během případného válečného konfliktu nedotknutelné a jejich napadení se považuje za válečný zločin, uvádí Národní památkový ústav.

Náhoda, která se může stát součástí taktiky

Izraelská armáda na dotaz NYT prohlásila, že na kulturní památky přímo necílila. Neodpověděla však na otázky týkající se poškození kulturních památek v důsledku úderů na blízké cíle.

„V tuto chvíli se jedná o nešťastnou náhodu,“ předpokládá Hrabalová. „A já doufám, že k žádnému cílenému útoku nikdy nedojde. Nicméně z minulosti víme, že například při amerických zásazích na Blízkém východě nebyl projevený úplně velký respekt vůči historickým lokalitám. Američané si v minulosti například postavili základnu v centru archeologické lokality Babylon v Iráku,“ dodala.

Připomíná rovněž, že ničení památek je odedávna součástí válečné taktiky, jak nalomit obyvatelstvo. Ostatně americký prezident Donald Trump se při svém prvním mandátu nechal slyšet, že mezi cíle amerických sil patří i íránské kulturní dědictví.

Ničí naši paměť, říkají Íránci

Současné záběry známých historických památek zničených raketami vyvolaly u Íránců rozhořčení, které vyjádřili na sociálních sítích. A to bez ohledu na jejich politické přesvědčení, tvrdí server IranWire. „Pro mě jsou starobylé památky stejně důležité jako lidské životy, protože mě spojují s mou minulostí. A jejich zničení znamená, že je ničena i paměť,“ formuloval myšlenky mnohých íránský vědec a badatel Modžtaba Najafi.

Nahrávám video

„Pro Íránce představuje Írán pět tisíc let kultury a civilizace. Jsou na svoji zemi nesmírně hrdi. Jakkoliv mohou ten režim nenávidět, tak k památkám, k historii mají obrovsky pozitivní vztah, takže pokud je památka tímto způsobem poničena, tak i režim to okamžitě využije ve své propagandě tak, aby narativ útoku otočil: ‚Oni chtějí zničit naše dějiny, naši civilizaci‘,“ nepochybuje Hrabalová.

Podobně jako byly íránské památky v minulosti využívány pro podporu režimu. „I proto je udržoval,“ dodává íránistka.

Ochrana památek nejen v Íránu

Obavy UNESCA se týkají i osudu historických staveb v Izraeli či Libanonu. Noviny The Times of Israel například informovaly, že první den války výbuch způsobený íránskou raketou zasáhl dvě budovy postavené v duchu školy Bauhaus v Bílém Městě v Tel Avivu. To je zapsané na seznamu světového dědictví.

„Tyto domy nebyly jen betonem a balkony. Byly symbolem přežití, modernity a obnovy života v Tel Avivu,“ napsalo tamní Centrum Bauhausu s připomínkou, že domy postavili ve třicátých letech židovští uprchlíci před nacismem. „Jejich čisté linie a jednoduché tvary v sobě nesly silný příběh: architektura jako útočiště, architektura jako naděje,“ dodalo k budovám.

Načítání...

UNESCO sdělilo všem stranám souřadnice klíčových kulturních památek a sleduje rozsah škod, uvedl Eloundou Assomo. „Vyzýváme k ochraně všech památek kulturního významu, všeho, co vypráví historii všech kultur osmnácti zemí v regionu,“ řekl.

Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí to nepovažuje za dostatečné. „Kde je UNESCO? Jeho mlčení je nepřijatelné,“ připsal 12. března k fotografiím poničených památek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...