Trojan končí v čele Pražského jara, odejde ke konci srpna

Pavel Trojan se rozhodl skončit ve funkci ředitele mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro, správní rada v pondělí přijala jeho rezignaci. V tiskové zprávě obecně prospěšné společnosti Pražské jaro Trojan uvedl, že měl rozdílné představy o směřování festivalu než členové umělecké rady. Ve funkci zůstane do konce srpna, poté se na přechodné období do konce roku ujme přípravy akce Milan Němeček, vrchní ředitel sekce živého umění ministerstva kultury.

Na nového ředitele, který se má ujmout funkce od 1. ledna 2026, ministerstvo brzy vypíše výběrové řízení, sdělil šéf správní rady Pražského jara a ministr kultury Martin Baxa (ODS).

Podle Trojana byl letošní jubilejní 80. ročník Pražského jara mimořádně úspěšný nejen umělecky, ale také ekonomicky. „Podařilo se nám získat nové partnery, festival zaznamenal rekordní návštěvnost a tržby. Navzdory těmto skutečnostem jsem se rozhodl odstoupit z pozice ředitele Pražského jara, neboť mé vize o vedení a dalším směřování této instituce se dostaly do rozporu s představami členů umělecké rady festivalu,“ vysvětlil Trojan, který byl ředitelem Pražského jara od srpna 2022.

Věří, že se jeho nástupci podaří současně s odpovědností za finanční stabilitu Pražského jara naplnit požadavky umělecké rady a akci dále úspěšně rozvíjet. Trojan má do konce srpna po finanční stránce uzavřít letošní ročník a připravit zveřejnění programu Pražského jara 2026, a to ve spolupráci s dramaturgem Josefem Třeštíkem a týmem Pražského jara.

„Odpovědnost za přípravu rozpočtu a za produkci festivalu 2026 přebere od 1. září 2025 Milan Němeček, vrchní ředitel sekce živého umění ministerstva kultury, který byl k tomuto datu jmenován na přechodné období ředitelem festivalu do 31. prosince 2025,“ informoval Baxa, který Trojanovi poděkoval za vykonanou práci. Nový řádný ředitel Pražského jara vzejde z výběrového řízení, společnost má řídit od začátku příštího roku.

Program na příští rok je připraven

Trojan byl zaměstnancem společnosti Pražské jaro od roku 2010, v letech 2019 až 2022 působil jako náměstek ředitele, poté stanul v čele instituce. Za jeho působení v čele festivalu se mu podle pondělního vyjádření společnosti podařilo navýšit rozpočet o 40 milionů na 130 milionů korun ročně a rozšířit program o projekt SpringTEEN pro mladé publikum a doprovodný výtvarný projekt Art Salon, završený každoroční benefiční aukcí děl ve prospěch uměleckého rozvoje Pražského jara.

„V tuto chvíli běží vše dle plánu, program Pražského jara 2026 je hotov, čekají nás pouze nezbytné organizační kroky, aby mohl být 4. listopadu úspěšně zveřejněn. Vedení Pražského jara předávám v kladné ekonomické bilanci a přeji všem kolegům mnoho zdaru v další práci,“ dodal Trojan.

U zrodu Pražského jara stál v roce 1946 dirigent Rafael Kubelík. Hned na prvním ročníku se odehrál mezinárodní debut dirigenta Leonarda Bernsteina. Od roku 1947 se pevnou součástí festivalu stala rovněž Mezinárodní hudební soutěž Pražské jaro. Každoročně festival přináší na čtyři desítky koncertů. Nabídka sahá od středověké hudby až po tvorbu žijících autorů. Už několik desetiletí začíná festival 12. května cyklem symfonických básní Má vlast Bedřicha Smetany.

Festival Pražské jaro je obecně prospěšnou společností, přičemž veřejné prostředky zejména od ministerstva kultury a hlavního města Prahy tvoří zhruba polovinu jeho rozpočtu, zbývající příjmy jdou od sponzorů, mecenášů a z tržeb ze vstupného.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...