Trabanty nahradila žába. Žlutý obojživelník se vypravil do Mongolska

Nahrávám video

Cestovatel Dan Přibáň vyměnil žluté trabanty za obojživelné vozidlo stejné barvy. S ním a s česko-slovenskou partou dobrodruhů vyrazil do Ulánbátaru – a od 24. dubna se vydá i do kin. Cestopisný film Žlutou žábou do země modrého nebe dokumentuje téměř osmnáct tisíc kilometrů mezi Prahou a hlavním městem Mongolska. Vznikl v koprodukci České televize.

Kus světa za doprovodu kamery zcestoval Dan Přibáň nejprve s trabanty, přičemž poznávací značkou východoněmeckých automobilů se stala žlutá barva. První film vyprávěl v roce 2007 o zdolání Hedvábné stezky, poslední – s názvem Trabantem tam a zase zpátky – zakončil výpravu z Indie symbolickým dojezdem na start doma v Česku. To bylo před šesti lety.

Trabanty tím Přibáň opustil, expedice s nepravděpodobnými vozy ale ne. V té nejnovější zůstal věrný žluté barvě, trabanty ale vystřídalo obojživelné auto LuAZ-967, které se vyrábělo v někdejším Sovětském svazu, sériově od sedmdesátých let. Původně bylo určeno pro výsadkové jednotky k evakuaci zraněných a zásobování první linie střelivem. Název je zkratkou Luckého automobilového závodu.

Auto místo roztomilého pejska

„Co se týče popularity, je to takový antitrabant. Trabant třeba znali i v Austrálii, ale tohle nikdo nikdy neviděl,“ říká Přibáň. Auta, která si vybírá na cesty, podle něho usnadňují sbližování s lidmi. „Je to, jako bychom s sebou měli roztomilého pejska. Měli jsme spoustu různých reakcí. Etiopané na nás koukali, Indové se s námi fotili a Mongolové na auto rádi šahali. Lomcovali s tím, protože je zajímalo, jak to pruží,“ vypráví.

Nahrávám video

Nápad, že by tyhle „necky na kolečkách“ byly zajímavým parťákem na některou z budoucích cest, zasela do myslí cestovatelů už nepříjemná situace v roce 2012, kdy trabanty na břehu Tichého oceánu zaplavil příliv. První vůz LuAZ koupili o dva roky později. Vojenskou zelenou bylo ovšem třeba přelakovat na příznačnou žlutou. Dávno nevyráběné vozidlo jezdí po zemi i po vodě – odtud získalo přezdívku žába.

Bez „ponorky“ to nejde

Čtyřměsíční cestu absolvovala také plovoucí tříkolka Honda ATC, kterou „osedlal“ divákům už známý Slovák Marek Slobodník. Ten měl před sebou dvě mise – zvládnout cestu a vrátit se včas, aby stihl narození svého potomka.

„Je vidět, že už jsme všichni starší. Není to jen o tom, že my kluci jedeme někam těmi vraky a je to prča. A to mě baví. Film se tím zase posouvá někam jinam. Řeší se tam jiné věci, přitom základ zůstává stejný,“ podotýká Přibáň.

Dan Přibáň v dokumentu Žlutou žábou do země modrého nebe
Zdroj: Aerofilms

Celkem čítala posádka osm členů. Kromě zmíněných si dobrodružství nenechali ujít ještě pilot dronu a fotograf Marek Duranský, učitel Miroslav Routa, který cestu přenášel on-line do školy, a mechanik Václav Puchmeltr, bez něhož by výprava jen těžko dojela. Dokumentování pak měli na starosti i fotografové Michal Dufek a Vojtěch Duchoslav s kameramanem Ondřejem Hoškem.

„Nejde o to, postavit posádku tak, aby to neskřípalo, ale zvládnout to skřípání. Bez ponorkové nemoci nejde takové cesty dělat. Vždycky je tam něco, co – stejně jako na autech – nefunguje,“ míní Přibáň.

Jako z Pána prstenů

Cílem expedice bylo tentokrát Mongolsko přezdívané země modrého nebe. V nejméně osídleném samostatném státě světa (jinak žebříček vede Grónsko, které je ale autonomním územím Dánska) strávili cestovatelé polovinu z celé výpravy, tedy dva měsíce.

Spíše jen orientační mapy daly cestování jiný rozměr vzdálený od globalizovaného světa. Mongolsko popisují cestovatelé jako zemi, kde nejsou cesty, jen směry.

Žlutou žábou do země modrého nebe
Zdroj: Aerofilms

„Mongolsko je asi poslední skutečná divočina na světě spolu Grónskem. Už jsme projeli hodně divokých krajů, ale v životě jsme třeba neviděli, aby neexistovaly cesty. To jsou obrovské prázdné zelené prostory jak z Pána prstenů,“ udivilo Přibáně. „O Mongolsku nám říkali, že tam neprší, nejsou tam komáři a je to jedna velká rovina. My jsme tam potkali záplavy, komáry a duny vysoké až dvě stě metrů,“ podotkl také.

Žába, která pluje, a zároveň se topí

Dokument se snaží zprostředkovat dojmy z fascinující pouště Gobi i širých stepí. V Mongolsku také poprvé došlo na pořádnou zkoušku obojživelnosti strojů. „Když jsme měli v Mongolsku s luazy poprvé plout, bylo to jako na horské dráze. Děsíte se a současně těšíte na to, co bude dál. Pořádně plavat jsme tyto stroje viděli jen na internetu. Do té doby jsme s jedním z nich pluli jen jednou, pár desítek metrů rovně, a málem jsme se potopili,“ říká Přibáň.

Nahrávám video

Vůz LuAZ se ve vodě pohybuje maximální rychlostí tří kilometrů za hodinu, na pevnině dokáže tachometr vytáhnout až na osmdesátku, ale za cenu ohlušujícího řevu. „Ve vodě točí těmi kolečky, čímž se odráží, takže je to takové pokročilé brodění. Plus to auto nedokázali postavit tak, aby do něj neteklo, takže neustále čerpá vodu ven, aby se nepotopilo,“ upřesnil Přibáň.

Cesta žlutou žábu a její osazenstvo vedla ale nejprve do Turecka a dále přes Írán a Turkmenistán. Po oddechu v Uzbekistánu pokračovala jízda přes Kazachstán a Rusko, a to už v době plnohodnotné ruské agrese vůči Ukrajině. „Když nás už podruhé vyslýchala Federální služba bezpečnosti (ruská tajná služba FSB, pozn. red.), tak jsme z toho byli nervózní. Pravda je, že jsem nikdy neměl tak nepříjemný pocit,“ přiznává Přibáň. Jenže šlo o nutný tranzit do cílového Mongolska.

Dost benzinu, málo vody

Asijská země, kde zhruba polovina obyvatel žije v hlavním městě Ulánbátaru, účastníky expedice oproti očekáváním překvapila možnostmi, kde natankovat. „Každá, i ta nejmenší vesnička měla benzinovou pumpu. Nebo v každé vesnici byl 4G mobilní signál. Nebyl tam třeba obchod nebo restaurace, je tam jen pár baráčků, ale benzinka a signál spolehlivě všude,“ podivoval se Přibáň.

Naopak při přípravách podcenili přístup k pitné vodě, když místo řeky vyznačené na mapě narazili na vyschlé koryto, v němž nebylo dost zásob na to si vodu přefiltrovat nebo převařit.

Nahrávám video

To vše teď bude moci s expedicí prožít i publikum v kinech. Přáním tvůrců bylo dokumentem Žlutou žábou do země modrého nebe dopřát divákům „opravdu dobrodružný film“.

Podle Přibáně nové nevyzpytatelné vozidlo vrátilo do cestování žádoucí prvek nejistoty, který cítili na začátku s trabanty. Ani s luazem prý u jedné cesty nezůstane. Své výpravy natáčí Přibáň šestnáct let, cestovatelské výzvy ho zavedly už na téměř všechny světadíly, chybí mu jen Antarktida.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...