Torčík přeložil komiks Tady a napsal i vlastní knihu

Nahrávám video

Česky vyšel grafický román Tady. Průkopnické dílo Richarda McGuirea je oceňováno především pro neotřelou práci s obrazovými panely. Přeložil ho Marek Torčík, držitel Litery za prózu, který nedávno vydal také vlastní nový text.

Komiks Tady vyšel původně jako šestistránková povídka ve významné antologii Raw Arta Spiegelmanna a Francoise Moulyové na sklonku osmdesátých let. „Ihned změnil vnímání toho, co komiks dokáže,“ upozorňuje redaktor Lukáš Růžička z nakladatelství Host, kde český překlad knihy Tady vyšel.

Americký spisovatel a výtvarník námět postupně rozpracoval do grafického románu o více než třech stovkách stran.

McGuire vypráví příběh samotného času na planetě Zemi. „Inspiroval se tehdy novým počítačovým programem Microsoft Windows a viděl, jak lze pracovat s různými okny vedle sebe,“ připomíná Růžička. Autor vycházel i z momentu opakujícího se v jeho vlastním životě – když jeho matka pořizovala o Vánocích fotografii dětí na stále stejném místě, aby bylo vidět, jak za rok povyrostly.

Grafický román Tady od Richarda McGuirea
Zdroj: Nakladatelství Host

Povídka působila, jako kdyby pozorovatel postavil kameru do rohu pokoje a zachytil tak historii jednoho domu. Ostatně loni se Tady dočkalo rovněž filmové adaptace s Tomem Hanksem a Robin Wrightovou.

Pomíjivost versus nekonečno

V rozsáhlé knižní verzi se střídají geologické éry, pravěká příroda s tou současnou, původní Američané s osadníky – a stále také příběh obyvatel jednoho domu. Nejstarší záběr je starý víc než pět set miliard let, ten „nejmladší“ nahlíží do budoucnosti a odehrává se v roce 22 175. „Obrazy a scény jsou skládané tak suverénně a tak jinak, že jsem si k tomu našel skoro okamžitě cestu,“ dodává k McGuireově grafickému románu překladatel Marek Torčík.

Z grafického románu Tady od Richarda McGuirea
Zdroj: Nakladatelství Host

V komiksové kresbě kombinuje McGuire akvarely, které používá pro staré výjevy, s počítačovou grafikou vyhrazenou pro scény z dvacátého a jednadvacátého století.

Pomíjivost jednotlivých životů kontrastuje s nekonečným časem celého vesmíru. Na jedné dvoustraně se může potkat divoký vlk z patnáctého století s hospodyní z osmdesátých let. McGuire ukazuje, že život má tendenci se opakovat. „Nejdůležitější pro mě bylo zachovat zvučnost a narážky na různá opakování a spojitosti, takže jsem k tomu přistupoval trochu jako k básni,“ doplnil Torčík, který je sám básníkem a prozaikem.

Za svůj předloňský prozaický debut Rozložíš paměť obdržel cenu Magnesia Litera a také Ortenovu cenu.

Kniha o „disaster tourismu“


Nevyhnutelná proměna světa, v němž žijeme, je vedle McGuireova komiksu i tématem Torčíkovy vlastní prozaické novinky. Šedá podél cest popisuje road trip spálenou zemí. „Zabývá se fenoménem ‚disaster tourismu‘ a toho, že se někdo jezdí dívat na místo, kde se stala přírodní nebo lidská katastrofa, třeba na válečná místa. A mně přišlo důležité přemýšlet, co tento fenoménem vypovídá o nás,“ vysvětlil Torčík.

Drobnou prózu vydal v malé knize o rozměrech pouhých šest krát osm a půl centimetru. Obě nové knihy spojené se jménem Marka Torčíka mají společnou také ekologickou linku.

Další Torčíkův text je součástí letos vydané povídkové sbírky Kořeny s podtitulem Krev není voda. Svými texty do ní přispěli současní čeští autoři a autorky, například také Viktore Hanišová, Marek Epstein, Pavla Horáková, Bianca Bellová či Iva Pekárková.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...