To by nás nenapadlo, říkali na Oscarech. Hollywoodu ale česká animace konkurovat nemůže, míní producent

Nahrávám video

Česká animace se pomalu vrací do světové pozornosti, nepochybuje producent Martin Vandas. Na Oscarech zaujala nápadem, tón mainstreamu ale udávají hollywoodská studia s rozpočty, o kterých si tuzemská kinematografie může nechat zdát. O šancích české animace se prosadit i o tom, proč by animované Fimfárum u současného zahraničního publika nejspíš neprorazilo, mluvil Vandas jako host Interview ČT24.

V kinech se z filmů, na nichž se Martin Vandas producentsky podílel, aktuálně promítá snímek francouzské režisérky Florence Miailheové. Drama Přes hranici sleduje nelehkou cestu dvou sourozenců, kteří prchají z neurčité východoevropské země, aby mohli žít ve svobodě.

Vandase na animované tvorbě prý baví imaginace. Na rozdíl od hraného filmu umožňuje tvůrci zhmotnit co nejpřesněji svou představu a nechat ji ožít. Do ztvárnění závažných témat vnáší podle něj animace jistou výhodu. „Díky výtvarné stránce může být snímek emocionálnější. Věci, které v hraném filmu vypadají drsně nebo nepřijatelně, třeba v případě filmu Přes hranici obrušují hrany,“ míní.

Dcera měla nápad

Vandas se mimo jiné podílel i na jednom z nejvýraznějších úspěchů české animace posledních let – krátkometrážním příběhu Dcera od studentky FAMU Darii Kashcheevy. Režisérka za něj získala studentského Oscara a byla nominována i na toho „klasického“. Film ukazuje beze slov komplikovaný rodinný vztah.

Úspěch Dcery je podle Vandase zapříčiněn několika důvody. „Jedním je, že je to svým způsobem terapeutický film, že je jakýmsi odpuštěním, o velkém porozumění. Druhou rovinou je, že Daria přišla s naprosto inovativní formou, protože ve filmu pracuje s ruční kamerou, s pocitem dokumentárnosti, autentického pohybu kamery,“ vysvětluje. „To opravdu do té doby nikdo nedělal. A i na Oscarech jí někteří tvůrci říkali: ,To je neuvěřitelné, nás to nenapadlo, i když to vlastně není tak složité, jak se to zdá.‘“

Mainstream co nejblíže realitě

Neobvyklý a pracný přístup animace našel docenění u festivalových porot i amerických akademiků. Animovaný mainstream je ale počítačový. „Hollywoodský průmysl nastavuje laťku tak, že už se výsledek blíží realitě,“ podotýká ke konkurenci velkých „animáků“ Vandas. Předpokládá, že studiové produkce tak cílí na rodiny, které takové filmy sledují.

Už nominace na Oscara dveře v Hollywoodu otevírá. „Projeli jsme všechna hollywoodská studia, ať už Disney, nebo Sony, všude máte možnost potkat se s lidmi, kteří animaci rozumí a mají ji rádi, byť na ni nahlížejí možná trochu jinou optikou než na evropský film,“ nepochybuje Vandas. Zahraniční úspěch rovněž pomohl získat partnery pro financování dalšího filmu Darii Kashcheevy, tentokrát už celovečerní.

Pomalý návrat

V současnosti je o českých animátorech za humny slyšet díky Michaele Pavlátové. Vedoucí katedry animace FAMU (kde mimo jiné studuje už zmíněná Kaschcheeva) zaujala nejprve porotu na prestižním festivalu v Annecy – jako první český tvůrce po letech – a následně i hlasující Zlatých glóbů. Snímek Moje slunce Mad vznikl v česko-francouzsko-slovenské koprodukci a odehrává se v Afghánistánu.

Martin Vandas souhlasí, že se, zatím díky krátkometrážní tvorbě, vrací česká animace na světovou scénu, kam za dob Československa patřila. „Po rozpadu Krátkého filmu byla situace velmi žalostná. Pro celý obor prostě nebyly podmínky, aby filmy vůbec vznikaly. Prvním celovečerním filmem po mnoha letech bylo Fimfárum,“ připomíná producent. Pásmo podle pohádek Jana Wericha se dočkalo ještě dalších dvou pokračování, jednoho dokonce natočeného stereoskopicky, tedy tak, že jej bylo možné zhlédnout i ve 3D.

Jeden film má rozpočet Státního fondu kinematografie

Dnes je, míní Vandas, situace pro animace mnohem lepší, také díky Státnímu fondu kinematografie a České televizi. Zásluhu má rovněž digitální distribuce, která umožňuje snáze uvádět třeba krátkometrážní snímky. „A ty jsou pro animaci důležité z toho důvodu, že si na nich zkoušíte výtvarné i technologické postupy a také zkoušíte tvůrce. Dáte jim možnost natočit film za rok, zatímco celovečerní je běh na mnoho let,“ dodává Vandas.

Mainstreamovým produkcím ale česká tvorba konkuruje jen těžko. Už jen kvůli naprosto rozdílným rozpočtům. „Tam jsou prostředky, které si vůbec nedovedeme představit. Rozpočet v řádu miliard korun pro jeden film by rozpočet Státního fondu kinematografie nezaplnil ani za několik let,“ upozorňuje producent. Cestou jsou ale koprodukce, které umožňují spolupráci v evropském prostředí – ta přináší finance a také širší distribuci.

Dnes už by Fimfárum Shreka neporazilo

„Výhodou animace je univerzální jazyk, není odkázaná na hereckou akci, na hereckou hvězdu. A v případě animace pro děti dosáhnete adaptace jednoduše pomocí dabingu. V univerzálnosti výtvarného klíče animace překračuje hranice a snáze komunikuje s diváky,“ je přesvědčen Vandas. Ale třeba zmíněné Fimfárum by si k současnému divákovi v zahraničí hledalo cestu obtížně. „Přece jen má z dnešního pohledu velmi expresivní výtvarno a specifický smysl pro humor,“ dodává.

Fimfárum II
Zdroj: ČT

Uvedení do tuzemských kin v roce 2002 ale svou misi splnilo. „Ukázalo to, že divák na animovaný film slyší, první Fimfárum myslím dokonce porazilo v návštěvnosti Shreka,“ upozorňuje Vandas. Český divák podle něho na animované tituly chodí, potřeboval by ale ještě více přesvědčit, že animovaný film neznamená jen film pro děti.

Jako producent momentálně pracuje na Rosentaalu podle knihy o dobrodruhu Eskymo Welzlovi od Miroslava Krobota, který snímek rovněž i režíruje. Scénář napsal Marek Epstein, výtvarné stránky se ujal Václav Švankmajer. Film využívá rotoskopie, tedy překreslení hrané akce do animované podoby. Použita byla už třeba v příběhu Alois Nebel, kde titulní roli hrál právě Krobot.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...