Smysl pro tumor zvýšil zájem o dárcovství kostní dřeně. Zaregistroval se i seriálový protagonista Filip Březina

Nahrávám video

V neděli se ve vysílání České televize uzavřel v seriálu Smysl pro tumor fiktivní příběh studenta medicíny, který se stane onkologickým pacientem. Jeho osudy se po osm večerů držely na špici divácké sledovanosti. Popularita seriálu zároveň zvýšila zájem o dárcovství kostní dřeně. „Cítím se vděčný, že mohu být součástí něčeho takového, že můžu být nositelem toho příběhu,“ řekl v Interview ČT24 představitel hlavního hrdiny Filip Březina, který se sám také jako dárce zaregistroval.

Smysl pro tumor je verzí belgického originálu Gevoel voor tumor, který je zpracováním skutečného příběhu. Název seriálu si Filip Březina vykládá jako pobídku k empatii vůči onkologickým pacientům. „Má to působit jako šestý smysl, kdy je důležité nemocného člověka ‚nacítit‘,“ upřesnil.

Zájem o dárcovství vzrostl, každý ale neuspěje

Tomu chtěli napomoci i tvůrci seriálu. Součástí každého dílu na ČT byly rozhovory se skutečnými onkologickými pacienty ze sdružení Fuck Cancer. Celou sérii doprovodila osvětová kampaň.

„Spousta lidí se o tuto problematiku začala zajímat a hlásí se do registru, mají zájem stát se dárci,“ informovala vedoucí Českého registru dárců krvetvorných buněk Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) Marie Kuříková. Pražský IKEM i Český národní registr dárců dřeně se sídlem v Plzni stále hledá nové zájemce, podmínky po přijetí jsou ale velmi přísné. Uspěje jen zhruba třetina.

Nahrávám video

„Pro registraci je potřeba, aby člověku bylo osmnáct až čtyřicet let s tím, že by měl být zdravý, neměl by brát dlouhodobě žádné léky. Ideální dárce je pro nás mladý muž kolem pětadvaceti až třiceti let, což Filip Březina splňuje,“ podotkla Kuříková. Herec se přidal ke zhruba sto šedesáti tisícům lidí, kteří jsou v Česku jako možní dárci evidováni. Ideální počet by byl podle lékařky z IKEMu dvě stě tisíc dárců.

Je totiž nutné mezi dárcem a příjemcem najít shodu. „Nejznámější jsou pacienti s leukémií, ale vyhledáváme i pro pacienty, kteří trpí jinou poruchou krvetvorby, jako je těžká forma anémie, případně metabolické poruchy. U malých dětí jsou to poruchy imunity,“ vysvětlila Kuříková, komu všemu může transplantace kostní dřeně pomoci.

Seriál jako terapie pro onkologické pacienty

Reakce na Smysl pro tumor dostává Filip Březina i od bývalých onkologických pacientů. „Píšou mi, že jim seriál pomáhá, že má terapeutický účinek. Sice jim připomíná ty zlé časy, ale už jsou schopni se tomu zasmát. To je přece krásné,“ říká.

Pro něj samotného prý bylo natáčení příběhu o rakovině „neuvěřitelnou cestou sebepoznání“. Za nejsilnější označuje natáčení na radiačním oddělení, kam jeho postava docházela na radiační terapii. Stejně jako skutečným pacientům s nádorem mozku byla herci na míru odlita maska, která zajišťuje přesné zacílení při ozařování. „Byla tam obrovská skříň s maskami, za nimiž jsou reální lidé. A nebylo jich málo. Takové tísnivé,“ popisuje.

Za skvělé označuje setkání s režisérkou Terezou Kopáčovou, kameramanem Pavlem Berkovičem a hereckými kolegy Radkou Malou, Terezou Brodskou či Jiřím Bartoškou, který si osobně onkologickou léčbou prošel. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...