Skutečné válce předchází informační, říká režisér Velkého vlasteneckého výletu

Nahrávám video

Dokumentarista Robin Kvapil vzal do blízkosti bojových linií tři pochybovače o válečných hrůzách na Ukrajině. Snímek Velký vlastenecký výlet se promítá v českých kinech. Cílem nebylo nikoho měnit, uvedl režisér v Interview ČT24. Fascinuje ho prý spíše, když konfrontace s válečnou realitou v postoji lidí nezmění nic.

Protagonisty Velkého vlasteneckého výletu, vzniklého v koprodukci České televize, oslovil Robin Kvapil prostřednictvím inzerátu, v němž stálo, že filmaři hledají lidi, kteří nevěří například tomu, jak o Ukrajině informují mainstreamová média.

Zájemců se ozvalo přes sto, produkce z nich vybrala čtyři. „Ale odjeli jsme se třemi, protože čtvrtému to den před odjezdem zakázala manželka,“ prozradil režisér. Záměrem od začátku bylo jet na Ukrajinu s malým počtem lidí, vypravit autobusový zájezd by spíše přineslo chaos.

Nicméně o tři konkrétní lidi, které nakonec kamera při cestě na Ukrajinu sleduje, ani tolik nejde, říká Robin Kvapil. „Byli zaměnitelní. Kdybychom vybrali v castingu jiné tři, vrátili bychom se s dost podobným filmem,“ míní. Zajímavější mu přišlo dopátrat se toho, proč tolik Čechů podléhá dezinformacím šířeným ruskou hybridní válkou.

Už během konkurzu objevil pro lidi, kteří zpochybňují válečné dění na Ukrajině, jeden společný rys. „V podstatě všichni měli komunistické rodiče. I vysoce postavené,“ upřesnil.

Zkušenost z Charkova

Účastníky natáčení seznámil Kvapil se svým – opačným – postojem. Tedy, že Ukrajina čelí ruské agresi. „O čemž jsem se mohl přesvědčit, když jsem ten film chystal,“ dodává. Během obhlídek se vypravil do Charkova, ležícího zhruba tři desítky kilometrů od rusko-ukrajinské hranice.

„Byl hezký den, děti si hrály v parku – a najednou přiletěla raketa a trefila dům. To byl pro mě otřes, nejsem válečný zpravodaj a nemyslím si ani, že bych byl bůhvíjak statečný člověk. Úplně jsem pocítil tu animální hrůzu a říkal jsem si, že když dotáhnu koncept, tak to půjde natočit, protože ta hrůza je pravděpodobně nějakým způsobem sdělitelná,“ popisuje své první setkání s válečnou realitou.

Do Charkova se vrátil i s protagonisty své dokumentární road movie. Navštívili i Donbas. Ukrajinci byli podle tvůrců ochotni sdílet své, mnohdy velmi tragické a náročné, zkušenosti, i když věděli, že je vyprávějí skeptickým posluchačům. „Protože si uvědomují, že skutečné válce, které čelí, předchází informační. Oni to tam měli taky, ale pátá kolona nebo placení politici už nefungují, když vám padají rakety na hlavu,“ vysvětluje Kvapil.

Je nad čím přemýšlet

Společnou cestu chtěl ve filmu zprostředkovat chronologicky, počítal i s variantou, že by některý z účastníků natáčení chtěl z Ukrajiny odjet předčasně. „Nebyl cíl někoho vyvézt a vrátit ho změněného. Víc mě fascinuje ta neproměna,“ přiznává dokumentarista.

„Když jsem se díval ve střižně na detaily z kamer, viděl jsem, že samozřejmě nad tou situací přemýšlí. A dost možná i byli často dojatí. Ale pak je druhá věc, co si z toho vlastně odnesou a co řeknou, to nemusí být v souladu,“ připouští.

Velký vlastenecký výlet
Zdroj: Bontonfilm/Punk Film/Stanislav Krupař

Vysvětlením podle něho může být popření, stejně jako silný vnitřní postoj, v němž se člověk v konfrontaci se skutečností paradoxně utvrdí. Tedy v názoru, že ruský vůdce Vladimir Putin je jediný, kdo Česko dovede zachránit před „šílenstvím liberálního Západu“.

„Konec filmu hovoří ještě o něčem hlubším, důležitějším, je to mrazivá zpráva. Myslím, že v lidech, kteří na film šli, zanechal silnější působení. Že se nám podařilo hrůzu té války přivézt do Česka. A to je důležité, protože lidé by si měli uvědomit, že klid tady není samozřejmý, že to tak nemusí být. Není to tak dávno, co jsme tady Rusy měli,“ uzavírá Robin Kvapil. Laxnost společnosti vůči síle dezinformační kampaně ho o to více udivuje. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...