Šéfdirigentem České filharmonie se v roce 2028 stane Jakub Hrůša

Nahrávám video

Jakub Hrůša se na podzim 2028 stane šéfdirigentem a hudebním ředitelem České filharmonie (ČF). Třiačtyřicetiletý světově uznávaný dirigent nastoupí po stávajícím šéfdirigentovi a hudebním řediteli Semjonu Byčkovovi, který loni na jaře oznámil svůj odchod z čela prvního českého orchestru po završení své desáté sezony. Hrůšův mandát bude pětiletý, nicméně obě strany očekávají, že budou chtít ve spolupráci pokračovat i v budoucnu. Novináře o tom v pondělí informoval generální ředitel ČF David Mareček.

„Česká filharmonie je dnes jedním z nejvýznamnějších orchestrů na světě. Spojuje v sobě nenapodobitelnou tradici a potenciál, který otevírá cestu pro umělecký růst. Náš první orchestr nejen že určuje unikátním způsobem tón hudebního života v České republice, ale s dechberoucími úspěchy se prezentuje také na nejprestižnějších pódiích celého světa. Raduji se z toho, že se Česká filharmonie rozhodla od roku 2028 spojit své životní síly s těmi mými. A velmi si toho vážím,“ uvedl Hrůša.

V nadcházející sezoně bude Hrůša v České republice dirigovat jen několik málo koncertů. Mimo jiné na začátku února 2026 připraví s ČF Triptych a symfonickou báseň Praga Josefa Suka, Čtyři mořská interludia Benjamina Brittena a v české premiéře také skladbu St. Carolyn by the Sea současného amerického skladatele Bryce Dessnera. Pod Hrůšovým vedením vzniká také řada nahrávek symfonických skladeb Josefa Suka, jež jsou součástí spolupráce ČF s hudebním vydavatelstvím Pentatone.

Hrůša je od roku 2018 hlavním hostujícím dirigentem ČF. V současné době působí jako šéfdirigent Bamberských symfoniků a v této funkci zůstane do roku 2029. Od září letošního roku se stane hudebním ředitelem Královské opery v Covent Garden v Londýně. Dříve působil jako hlavní hostující dirigent Orchestru Národní akademie sv. Cecílie v Římě, Philharmonia Orchestra v Londýně a Tokijského metropolitního symfonického orchestru. V roce 2023 byl oceněn jako Dirigent roku časopisu Opus Klassik, v roce 2024 dvakrát zvítězil na Gramophone Awards a je držitelem několika významných cen a čestných uznání v Německu, Velké Británii a České republice.

Host mnoha světových orchestrů

Je rovněž oblíbeným hostujícím dirigentem předních světových orchestrů, včetně Berlínských, Vídeňských a Mnichovských filharmoniků, Symfonického orchestru Bavorského rozhlasu, Orchestru Národní akademie sv. Cecílie v Římě, Orchestru curyšské Tonhalle, Drážďanské a Berlínské Staatskapelle, amsterdamského Královského orchestru Concertgebouw, Lucernského festivalového orchestru, Pařížského orchestru a Filharmonického orchestru Francouzského rozhlasu, a v USA Newyorské filharmonie, Chicagského symfonického orchestru, Bostonského symfonického orchestru a Clevelandského orchestru.

V zahraničí je Hrůša ceněn nejen za interpretace repertoáru 18. až 20. století, ale i za mimořádná provedení děl českých skladatelů od Bedřicha Smetany po současnost.

Hrůša poprvé vystoupil s Českou filharmonií v prosinci 2004. Celkově orchestr řídil více než devadesátkrát na koncertech v Praze a absolvoval přes třicet zahraničních vystoupení. V posledních sezonách s orchestrem připravil řadu umělecky mimořádných projektů, například koncertní provedení Příhod lišky Bystroušky od Leoše Janáčka a Smetanovy Libuše, která zazněla v roce 2024 na festivalech Pražské jaro a Smetanova Litomyšl.

Lidé z okolí ČF věří v pokračování úspěšného období

Stávající šéfdirigent a hudební ředitel Semjon Byčkov loni na jaře oznámil svůj odchod z čela ČF po završení své desáté sezony. „S hrdostí předám tento výjimečný orchestr, který si získal obdiv a úctu po celém světě, zpět do rukou českého dirigenta. Jakubu Hrůšovi přeji, aby se mu podařilo naplnit vlastní vizi a aby jej čekala dlouhá a naplňující umělecká spolupráce,“ uvedl Byčkov.

Česká filharmonie
Zdroj: ČTK/Michal Krumphanzl

Generální ředitel ČF David Mareček prohlásil, že v Hrůšovi získává orchestr šéfdirigenta nejvyšší světové třídy, který přitom podle něj stále ještě umělecky roste.

„Zároveň se jedná o přirozené spojení, postavené na mnoha letech úspěšné spolupráce. Za celý tým České filharmonie mohu s jistotou říci, že Jakub Hrůša je pro nás nejlepší možnou volbou a že dokáže navázat na vynikající práci současného šéfdirigenta Semjona Byčkova. Děkuji kolegům z umělecké rady orchestru a vedoucím nástrojových skupin, že tuto volbu jednomyslně podpořili, stejně jako našemu zřizovateli, ministerstvu kultury, a našim mecenášům a sponzorům, díky nimž můžeme své umělecké plány realizovat,“ poznamenal Mareček.

Zpráva potěšila i další dirigenty

Jan Mráček, koncertní mistr, vedoucí skupiny prvních houslí a předseda Umělecké rady ČF konstatoval, že Hrůša se za poslední léta stal jedním z nejžádanějších dirigentů světové scény a stejně tak se i Česká filharmonie vrátila díky úsilí Jiřího Bělohlávka a Semjona Byčkova mezi nejvýznamnější světové orchestry.

„Jakub Hrůša nebude jen suverénním pokračovatelem společné vzestupné tendence, ale hlavně jedinečným muzikantem a přítelem, se kterým jsme již zažili nemálo hudebních úspěchů, a je zcela jistě zárukou, že jich na nás ještě mnoho dalších čeká,“ dodal Mráček.

Sir Simon Rattle, který u ČF od sezony 2023/2024 zastává post hlavního hostujícího dirigenta, označil Hrůšu za skvělého dirigenta a zároveň mimořádně laskavého a velkorysého člověka. „V kombinaci s tímto jedinečným orchestrem je to úžasná zpráva – mám radost za všechny,“ uvedl.

„Jakuba Hrůšu zná svět a svět zná jeho. Česká filharmonie je dnes tělesem světové úrovně a získává opravdu světového dirigenta a toto spojení je další krok do světové úrovně v provozování české klasické hudby,“ dodal ministr kultury Martin Baxa (ODS).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...