Rusko se vzdaluje Evropě, míří na východ a do minulosti, říká spisovatelka Ljudmila Ulická

Nahrávám video

Sbírá literární ceny a nebojí se veřejně kritizovat ruského prezidenta Vladimira Putina. Čtenáři a kritiky uznávaná, ale ruským režimem zatracovaná spisovatelka Ljudmila Ulická je dobře známá i českému publiku. Nyní česky vychází její román Případ Kukockij, který je oslavou svobodného rozhodnutí. Nejen o něm s proslulou autorkou v jejím moskevském bytě hovořil zahraniční zpravodaj České televize Miroslav Karas. Celý rozhovor odvysílá sobotní Interview ČT24.

Zelený stan, Ženské lži, Daniel Stein, překladatel nebo Soněčka a jiné povídky. To jsou některá díla ruské spisovatelky Ljudmily Ulické, která byla přeložena do češtiny. Poslední je právě Případ Kukuckij. Román, který v překladu Aleny Machoninové vydala Paseka, na pozadí poválečné euforie a stalinských kampaní proti genetice rozehrává příběh nadaného lékaře, jenž se snaží prosadit právo na potrat, o které ženy přišly nařízením Stalina. 

Tento boj ale překazí jeho slibně zahájenou kariéru a poznamená i jeho rodinný život. Postoj románové postavy je však v očích autorky postojem rozumu a morálky. „Potrat, umělé přerušení těhotenství, je velké neštěstí a těžká zkouška pro každou ženu, která si tím projde. Ale tehdejší situace vypadala tak, že na vahách byl i život už narozených dětí, které se jen s námahou uživily,“ říká spisovatelka.

Pocta vědcům a lékařům

Kniha Případ Kukuckij interrupci neoslavuje, autorka nicméně hájí možnost volby každé ženy. Samotný spor slouží spíše jako roznětka příběhu, který zkoumá strach člověka v totalitě. Román je také poctou lékařům a vědcům, kteří si stáli za svým přesvědčením navzdory totalitní ideologii.

„V jistém slova smyslu je tento román výrazem díků velkým lékařům, kteří ve velmi složitém období života naší země vykonávali svou práci. Proto bylo pro mě důležité takový román napsat,“ vysvětluje Ulická.

Nahrávám video

Sama vystudovala biochemii a genetiku a u vědy také chtěla zůstat. Z výzkumného ústavu byla ale za šíření samizdatu propuštěna, a začala se proto intenzivněji věnovat psaní. Biochemie i genetika ji ale zajímají stále a dodnes se přátelí s řadou vědců.

Ve svých knihách se opakovaně vrací k pohřbu Josifa Stalina, který znamenal další zlom v jejím životě. „Den jeho pohřbu si pamatuji velmi dobře, bylo mi deset let, byla jsem v té době ve škole. Všichni plakali, učitelky i učitelé, všichni měli oteklé tváře od slz. Stála jsem v tom ohromném davu a cítila jsem se velmi špatně, nechtělo se mi totiž plakat. Byl to zvláštní pocit, když všichni kolem pláčou, a tobě se nechce. Stejně jako když se všichni smějí, a tobě do smíchu není,“ vypráví.

„Poprvé jsem pochopila, že mám jiný názor než dav, což pro mě nebylo nijak příjemné, protože výhodnější je mít pocity davu. Bylo to vůbec poprvé, kdy jsem si uvědomila svou individualitu. Pochopila jsem tehdy, že mám právo nepřemýšlet jako ostatní a nemít stejné pocity. Ve svém životě jsem se k tomu poznání vracela, což se ukázalo jako velmi důležité. Ten den si pamatuju detailně. Po mnoha letech jsem začala potkávat lidi, kteří přemýšlejí stejně jako já,“ pokračuje.

Lepší špatná opozice než žádná

Ljudmila Ulická, jejíž dědeček byl vězněn v gulagu, je známá i svými občanskými postoji. Pravidelně podepisuje petice na ochranu lidských práv, chodí na mítinky opozice, aktivisty podporuje také svou účastí na soudních procesech. „Život sám přináší otázky, na něž je potřeba odpovědět ano, či ne. Dostávám-li takovou otázku, odpovídám na ně,“ říká k tomu.

Kritizuje ruské zapojení do bojů na východě Ukrajiny i samotné vedení Kremlu, které podle ní nastavilo kurz země špatným směrem: „Život směřuje od současnosti k budoucnosti. Mám ale silný pocit, že se dnes život ubírá nesprávným směrem, nemíříme totiž k budoucnosti, ale k minulosti. Mnoho věcí, které se mi v minulosti nelíbily, dnes vidím opět, vracejí se. Je hrozné to sledovat. Nostalgická touha vidět v minulosti všechno dobré, přičemž to nebylo tak oslnivé, mě velmi zneklidňuje.“

„Celý svět jde jedním směrem a my obracíme hlavu a jdeme někam zpět. Všechny náznaky autoritářské moci, jakéhosi hlasu strany, že máme přemýšlet tak, a ne jinak, jsou mířeny proti opozici. Ta je ale nezbytná, protože jakýkoliv stát se rozvíjí tehdy, když existuje jiný názor. Takový hlas je nezbytný rozvoj pro pohyb vpřed. Jiný názor může být dobrý, může být špatný, dokonce opozice může být zcela špatná, ale jiný úhel pohledu dovoluje pohnout se,“ vysvětluje.

Rusko se podle ní už tři sta let nemůže rozhodnout, jakým směrem chce jít. Zda na západ k Evropě, nebo na východ k Asii. „Ten proces pokračuje, kyvadlo je jednou blíže k Evropě, jednou dál. Nyní se ale nacházíme v maximálně vzdáleném bodě od evropských tradic, evropských idejí a evropské civilizace,“ říká Ljudmila Ulická.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...