Čeho to je obraz? Rusko se vrací na prestižní výtvarné bienále

Benátské bienále je příležitostí vidět na jednom místě současné výtvarné umění z desítek zemí. Rusko mezi nimi od začátku plnohodnotné agrese vůči Ukrajině v roce 2022 chybělo. Letos se ale má vrátit. Pořadatelé hájí otevřenost akce, nicméně snáší se na ně kritika od ostatních účastníků, včetně Česka, a Evropská komise hrozí odebráním peněz. V ruském pavilonu na bienále mnozí vidí snahu Ruska o kulturní rehabilitaci putinovského režimu.

Když organizátoři bienále začátkem března zveřejnili seznam účastníků jednašedesátého ročníku, zmínili, že poprvé se v Benátkách představí Salvador, Vietnam nebo Sierra Leone. Větší pozornost ale přitáhla země, která se na prestižní přehlídku vrací.

Na minulých dvou ročnících bienále chybělo Rusko. Stalo se tak poprvé od přelomu sedmdesátých a osmdesátých let, kdy tehdejší vedení přehlídku kormidlovalo více politickým směrem. Bienále se mimo jiné zaměřilo na téma disentu ve východoevropských zemích a Sovětském svazu, což Sověti hlasitě odsoudili a zpochybnili loajalitu italských komunistů. S odvoláním tehdejšího prezidenta bienále akce upustila od politické angažovanosti.

Prezident benátského bienále Pietrangelo Buttafuoco
Zdroj: Reuters/Louisa Gouliamaki/File Photo

Rusko chybělo i v roce 2022, a to kvůli demisi kurátora a umělců ruského pavilonu. Reagovali tímto krokem na začátek plné invaze ruských vojsk na Ukrajinu. „Umění nemá místo tam, kde civilisté umírají pod palbou raket, kde se ukrajinští občané schovávají v krytech a kde jsou ruští demonstranti umlčováni,“ vysvětlili tehdy své rozhodnutí.

O dva roky později pak Kreml svůj pavilon poskytl národní expozici Bolívie. 

Kultura nad politikou, nebo s politikou?

Letos se Rusko rozhodlo návštěvníkům opět představit současnou výtvarnou tvorbu své země. Instalace s názvem Strom je zakořeněn v nebi – odkazujícím na text francouzské filozofky Simone Weilové – má ukázat, že „ruská kultura není izolovaná“. Expozici totiž vytvoří vedle ruských hudebníků, básníků či filozofů také zástupci „kultur, které se ve vztahu k Západu nepovažují za okrajové“, konkrétně Argentiny, Mali či Mexika. Popsal to webu ArtNews Putinův zmocněnec pro mezinárodní kulturní spolupráci Michail Švydkoj.

List The Art Newspaper si všímá, že mezi vystupujícími mají být i členové folklorních souborů, kteří účinkují v ruské státní televizi a jejichž tvorba zdůrazňuje nacionalismus. Kurátorsky pak dostala expozici na starost Anastasia Karneevaová, dcera bývalého generála tajné služby FSB Nikolaje Volobujeva, jenž nyní sedí ve vedení zbrojařského koncertu Rostěch. Karneevaová provozuje firmu zaměřenou na pořádání výstav společně s dcerou ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova.

Švydkoj ujišťuje, že v chystaném projektu „převládá kultura nad politikou“. Výtvarnice Žanna Kadyrová, jejíž dílo má být ústředním bodem ukrajinského pavilonu, tento výrok považuje za „cynický“. A svou sochu Origami jelen míní jako přímou odpověď, že Rusko naopak využívá kulturu jako zbraň.

Kadyrová ve své tvorbě už využila třeba dlaždice či plechy poškozené dopady střel, což představila i loni v pražské Galerii Rudolfinum. Origami jelen stál v parku v ukrajinském Pokrovsku v Doněcké oblasti, než umělkyně sochu předloni před postupující ruskou agresí odvezla. Za téma ukrajinského pavilonu kurátoři zvolili bezpečnostní záruky (Security Guarantees), odkazující na to, že právě těch se Ukrajina vzdala při jaderném odzbrojení v devadesátých letech. 

Bienále odmítá cenzuru, ministři žádají „morální zodpovědnost“

Seznam téměř stovky letošních účastníků bienále uvodili organizátoři krátkým sdělením, že přehlídka je otevřenou institucí a „odmítá jakoukoliv formu omezení nebo cenzury kultury a umění“. Naopak se snaží být místem podporujícím „sbližování národů a kultur“. O účast může požádat „každá země uznaná Italskou republikou“, přičemž pokud vlastní pavilon – což je i případ Ruska –, stačí o tom „jednoduše informovat“. 

Všem zemím to ale takhle jednoduché nepřipadá. Z lotyšského ministerstva kultury vzešla výzva k bojkotu ruské účasti. Lotyšsko uznává, že bienále sice už více než století poskytuje půdu pro uměleckou svobodu, jenže – dodává – kulturní instituce by vedle umění měly dbát i na „morální odpovědnost“. „Kultura není oddělena od reality, s níž se společnosti potýkají. Utváří to, jak lidé chápou svět, čeho si cení a jak se rozhodují jednat,“ stojí v textu. Podporovatelé výzvy poukazují mimo jiné na ruskou agresí ničené ukrajinské kulturní dědictví.

Otevřený dopis podepsali ministerští zástupci dvacítky evropských zemí a také Norska a Ukrajiny. Připojil se i šéf českého kulturního resortu Oto Klempíř (Motoristé). 

Od ruské národní účasti se distancovalo rovněž italské ministerstvo kultury, které přehlídku přímo neřídí, nicméně jmenuje vedení pořadatelské nadace. Resort uvedl, že špičky bienále o účasti Ruska rozhodly zcela samostatně „navzdory opačnému stanovisku italské vlády“. Naopak vicepremiér Matteo Salvini, jehož krajně pravicová strana Liga severu mívala úzké vazby na Putinovo Jednotné Rusko, mluvil obecně o „rusofobii“ v souvislosti s rozhodnutími italských pořadatelů vyřazovat z programu ruské umělce. 

Obavy z propagandy

Do reakcí na comeback Ruska se vložila také Evropská komise (EK). Pohrozila, že zváží „další kroky“, včetně možného pozastavení či ukončení unijního grantu. Místopředsedkyně EK Henna Virkkunenová a eurokomisař pro kulturu Glenn Micallef se nechali slyšet, že ruská účast není slučitelná s „kolektivní odezvou EU na ruskou brutální agresi“ proti Ukrajině. Obávají se, že Rusko by kulturu mohlo zneužít pro propagandu.

Rovněž Ukrajina v souvislosti s chystanou ruskou expozicí připomíná, že Moskva používá kulturu jako nástroj k prosazování politického vlivu. Podobně ruská punková skupina Pussy Riot, považovaná Moskvou za extremistickou organizaci, mluví o kulturní „měkké síle“, jejíž prostřednictvím se putinovský režim snaží získat v zahraničí legitimitu, podobně jako tak činily jiné totalitní moci. Zapojení Ruska do výstavního programu bienále označily členky Pussy Riot za „vážnou ránu pro bezpečnost Evropy“. A nevyloučily, že svůj názor dají najevo i protestem.

Benátský starosta Luigi Brugnaro uvedl, že se zasadí o uzavření ruského pavilonu, pokud by Kreml prostřednictvím umění šířil propagandu. Vyzdvihl nicméně zároveň, že italské město na laguně „není ve válce s ruským lidem a je otevřené umění“, podobně jako bienále.

Vždy všem benátské bienále otevřené nicméně nebylo. Například v šedesátých letech italská vláda zakázala účast na akci Jihoafrické republice kvůli tehdejšímu režimu apartheidu v této africké zemi. Letos pavilon JAR rovněž zůstane prázdný poté, co tamní ministr kultury zrušil chystanou instalaci. Z obav, že dílo Gabrielle Goliathové věnované Gaze vyzní jako „polarizující“. K vidění ale nakonec v Benátkách bude, na výstavě nezávislé na bienále.

Švydkoj v ArtNews podotkl, že Rusku nemůže nikdo upřít právo na umělecké sebevyjádření. Míní, že bienále je „ochotno hledat kompromis“, aby ruský pavilon zůstal otevřený, aniž by to ohrozilo celý ročník. Ještě letos v lednu si přitom ruský ministr zahraničí Lavrov postěžoval, že Moskva nemůže své výstavní prostory v Benátkách využívat.

Michail Švydkoj a Vladimir Putin na výstavě ruského umění v New Yorku (2005)
Zdroj: Reuters/ITAR-TASS/Presidential press service

Kulturní rehabilitace? Nikdy jsme neodešli, namítá Rusko

Některé komentáře v ruském návratu spatřují pokračující snahu Kremlu o kulturní rehabilitaci putinovského režimu. Například britský nedělník The Observer upozorňuje, že oznámení se časově shodovalo s paralympijskými hrami, které se rovněž konaly v Itálii a kde mohli ruští sportovci opět startovat pod vlajkou své země.

Určité tání lze pozorovat i na uměleckém poli: ruským umělcům, kupříkladu sopranistce Anně Nětrebkové zase začaly chodit pozvánky od scén, které se zpěvačce spojované s vládcem Vladimirem Putinem po únoru 2022 vyhýbaly.

Coby „znepokojivý signál“ v tomto smyslu vnímají účast Ruska na bienále i signatáři zmíněné výzvy evropských ministrů. Poskytnutí „prestižní mezinárodní kulturní platformy“ nejde podle nich příliš dohromady s faktem, že pro Ruskou federaci nadále platí sankce – a to i v kulturní oblasti.

Rusko na základě některých interpretací bylo vlastně přítomno už na minulém ročníku, i když pokoutně. V roce 2024 totiž sice svůj pavilon zapůjčilo Bolívii, jenže Kreml s tímto jihoamerických státem – spíše než vzájemný obdiv ke kultuře – sbližují pragmatické obchody týkající se lithia, zemního plynu, zbraní či jaderného výzkumného centra, jehož výstavbu na bolivijské náhorní plošině spolufinancoval ruský energetický gigant Rosatom.

Je zřejmé, že poskytnutí těchto prostor ze strany Ruska má nemalé geopolitické důsledky: je to „záminka“ k otevření historického pavilonu a zároveň významné gesto pohostinnosti vůči jiné zemi, které bude mít jistě další dopady, komentoval bolivijskou účast kupříkladu italský magazín Inside Art.

Ve stejném ročníku vznikla petice, podepsaná umělci, kurátory nebo řediteli muzeí a požadující, aby bienále vyloučilo z výstavního programu Izrael kvůli válce v pásmu Gazy. Izraelská expozice opravdu nakonec zůstala uzavřená, ovšem ne na nátlak bienále, ale z rozhodnutí kurátorek a autorky. Šlo o jejich gesto solidarity s rukojmími drženými od 7. října palestinským teroristickým hnutím Hamás v Pásmu Gazy.

Vedení benátské přehlídky ještě předtím na kritiku izraelské účasti reagovalo prohlášením, že na jakékoliv žádosti o vyloučení účastníků reflektovat nebude a upřesnilo, že Rusku expozici v Benátkách nikdo nezakázal, ale národní instalace se v roce 2024 zřeklo samo ruské ministerstvo kultury, respektive v roce 2022 jím vybraní tvůrci expozice.

V bezprostřední reakci na ruské vojenské napadení Ukrajiny nicméně bienále ruské počínání „důrazně“ odsoudilo. „Dokud tato situace bude trvat, bienále odmítá jakoukoli formu spolupráce s těmi, kdo takový závažný akt agrese spáchali nebo podpořili, a proto nepřijme účast oficiálních delegací, institucí ani osob jakýmkoli způsobem spojených s ruskou vládou na žádné ze svých akcí,“ píše se v dobovém textu.

Kreml ovšem letošní expozici ruského vůbec nepovažuje za návrat. Kremelská rétorika tak potvrzuje dřívější dojmy, že zapůjčení prostorů Bolívii bylo zástěrkou. Rusko „nikdy neopustilo benátské bienále“, napsal Švydkoj webu ArtNews. Jen pro svůj národní pavilon „hledá v současných podmínkách nové formy tvůrčí činnosti“. 

Krtkovo ticho bude

Za Česko provoz národního pavilonu na bienále zajišťuje Národní galerie Praha. „Z našeho pohledu umělecké instituce můžeme říci jen to, že od začátku konfliktu stojíme za Ukrajinou a podporujeme ji v jejím boji za svobodu, to se nezmění. Na bienále jsme hosté, ne organizátoři přehlídky, a za rozhodnutí umožnit prezentaci Ruska nese plnou zodpovědnost italská strana,“ sdělila v polovině března mluvčí galerie Jana Holcová.

Podotkla, že galerie fakticky zajišťuje realizaci uměleckého projektu a provoz národního pavilonu, nevyjadřuje se ale k politickým postojům státu. Reakce tak přísluší ministerstvu kultury, jehož je NGP příspěvkovou organizací. Klempíř nezmínil možnost, že by Česko při účasti Ruska mohlo svou dlouho připravovanou expozici stáhnout.

Vizualizace projektu The Silence of the Mole pro česko-slovenský pavilon na benátském bienále
Zdroj: Národní galerie Praha

Česko a Slovensko mají ještě z dob Československa v benátském parku Giardini společný pavilon. Pro letošní bienále vybraly společně obě národní galerie návrh čtyř umělců nazvaný Krtkovo ticho (The Silence of the Mole). Sděluje fiktivní příběh o panu K., vyčerpaném herci, který po desetiletí ztvárňoval postavu Krtka a na bienále byl vyslán coby politicky neutrální figura, která ale zároveň ztělesňuje výčitku a zmatenost.

Kolik pavilonů se nakonec otevře, bude definitivně jasné 9. května, kdy letošní ročník začíná. Potrvá do listopadu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...