Rozhovory z Cannes: Mezi Majdanem a gymnastikou není rozdíl, připouští režisér Elie Grappe

Rok 2013. Patnáctiletá špičková gymnastka Olga je rozpolcená volbou mezi Švýcarskem, kde trénuje na mistrovství Evropy v gymnastice a připravuje se na olympijské hry, a Ukrajinou, kde zůstala její matka, novinářka pronásledovaná kvůli článkům proti prezidentu Viktoru Janukovyčovi. A pak přijdou události na Majdanu… Film Olga natočil podle svého scénáře švýcarský režisér Elie Grappe a uvedl v sekci Týden kritiky v Cannes. Na festivalu také poskytl rozhovor webu ČT24.

Když jste se potkal poprvé s lidmi z Ukrajiny a s jejich politickými názory a obavami v době událostí na Majdanu, věděl jste, o čem mluví?

Musel jsem si všechno dohledat. Když jsem se rozhodl, že natočím film o hlavní hrdince z Ukrajiny, chtěl jsem ve filmu vystihnout situaci šířeji. A také intenzivně pracovat na charakterech, čemuž přikládám velkou důležitost.

Kdy tedy přišel prvotní moment, který vás přivedl k realizaci vašeho prvního celovečerního filmu?

Na konci roku 2015 jsem spolurežíroval dokument o orchestru, kde byla ukrajinská houslistka, která přišla do Švýcarska těsně před událostmi na Majdanu. Hluboce mě dojalo, jak byla rozrušená, když mi řekla o revoluci a o tom, jak na ni působily obrazy z médií a sociálních sítí.

Našel jsem něco, co mě oslovilo už během mého prvního krátkého filmu: natáčení vášně teenagerky, profesionálky, jejího těla v akci a konfrontace jejích osobních problémů s kolektivními. Zajímalo mě, zda je možné propojit geografické a osobní hranice. Chtěl jsem natočit film o exilu s hrdinkou, která má pocit, že k exilové zemi nepatří a její loajalita je rozpolcená.

Může mladá generace na Západě vůbec pochopit, co se dělo na Majdanu a jaké problémy má dnešní východní Evropa?

Oni tomu moc nerozumí, ale můžou se snažit to pochopit. Já nejsem komentátor ani novinář. Můj postoj je nic nevysvětlovat, ale přistoupit k tématu prostředky filmu. Pracoval jsem s neprofesionálními herci, jejich názory jsou ve snímku obsaženy. Jsou to Ukrajinci. A já vím, že jsem Francouz, a ne Ukrajinec, ale vycházel jsem z jejich postojů. Při psaní scénáře jsem se seznamoval s ukrajinskými sociology a s vojáky, kteří byli na Majdanu. Ale když se mě někdo ptá na Ukrajinu, nekomentuju to, protože to neznám.

Proč jste si za hlavní hrdinky zvolil neherečky, profesionální sportovkyně – a kde jste je našel?

Herečky nedělají gymnastiku na nejvyšší profesionální úrovni, jenže to jsme potřebovali nejvíc. A zároveň naše hrdinky musí znát víc – nejen o gymnastice, ale i o své zemi, o tom, v čem a jak žili jejich rodiče a prarodiče. Také musely vědět, co je tréninkový stres. Jaký je denní život takové sportovkyně. Co dělají, když mají volno.

A jak jsem je vybral? To je tajemství castingu. Mluvili jsme s nimi i o tom, jak se cítí a co očekávají od života. Myslím, že umět dobře vybrat herce je největší část režijní práce.
Olgu hraje Anastasia Budiashkina. Je klíčem k emocím filmu. Právě hlavní postavu a z části i další gymnastky jsem nechtěl obsazovat profesionálními herci. Proto jsem si vybral mladé elitní sportovce zvyklé na rizika spojená s tréninkem, na život v centru a na tvrdou povahu šampionátu.

Dívky, které hrají Olgu a Sašu, jsou součástí ukrajinského národního týmu. Trenéři a někteří sportovci, včetně Steffi a Zoe, jsou členy švýcarského národního týmu. Se všemi jsem se při psaní scénáře setkal. S jejich výpověďmi jsem dokázal napsat přesnější a bohatší scénář, i když postavy zůstávaly fiktivní.

Gymnastika, stejně jako hudba, ztělesňuje úsilí, které od sebe mladí lidé mohou požadovat ve jménu vášně. Jde o kolektivní i individuální sport, který odráží Olžino dilema. U takto profilového sportu je také zajímavé natočit jeho vypjaté momenty – dech před provedením úkonu, oči, zaváhání, chyby. Právě v těchto okamžicích můžete cítit zranitelnost gymnastů, tedy jejich lidskost. A uvědomíte si rizika, která podstupují. Natáčím disciplínu, ve které slova nejsou ústřední.

Vy jste se narodil ve Francii a teď žijete ve Švýcarsku, je vám kolem třiceti let… Co jste se při natáčení filmu naučil o východních zemích z pohledu mladé západní generace?

O problémech Ukrajiny a Ruska vím. Vím, že Rusové anektovali Krym a teď mají Ukrajinci ruskou armádu u hranic a podobně. Ukrajina je plná paradoxů, které vycházejí z jejich historie. Kdyby byl můj film za ukrajinské peníze, musel by být v ukrajinštině. Ale já musel do filmu integrovat i ruštinu. Někdo totiž mluví rusky, někdo ukrajinsky, někdo mixem obojího. Naučil jsem se, že když jsem ze západní země, nemůžu aplikovat naši politiku na ně. A naučil jsem se být pokorný.

Ve filmu hojně používáte originální záběry z událostí na Majdanu. Kde jste je vzal a jaké to pro vás bylo se na ně dívat?

Obzvlášť na mě působilo z Majdanu to, že demonstranti pocházeli ze všech politických stran a společenských tříd a že tam byl cítit velký příval solidarity. Použil jsem pouze videa, která demonstranti vytvořili pomocí svých telefonů v samém centru dění. Fascinovala mě intenzita těch záběrů. A snažil jsem se tuto intenzitu zprostředkovat ve filmu. Strašně se mě dotklo, že někdo měl potřebu točit i velmi násilné scény – to je velké politické gesto filmu.

Tu intenzitu jsem se snažil zprostředkovat intenzitou pohybů gymnastek, protože v jistém smyslu není žádný rozdíl mezi Majdanem a gymnastikou. Obojí je magické. A pro moji hrdinku Olgu, Ukrajinku, není možné dělat gymnastiku, aniž by nemyslela na Majdan. Je sužována oběma magiemi. Já jsem zároveň chtěl, aby její postoje přinášely důležitá sdělení i pro dnešek.

O magičnosti a intenzitě mluvíte sám s velkým zápalem. Je pro vás tedy důležité, aby vás látka pro film naprosto zaujala? A co dalšího tedy připravujete?

Ano, začínám nový projekt. Není to v ničem podobné Olze, je to úplně jiný film. Ale to hlavní, co jsem se i naučil právě z Olgy, je to, že se snažím najít podobný vztah k postavám. To je pro mě velmi důležitý kus mé režisérské práce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 5 hhodinami

Humorem lze vést i předem prohrané bitvy, vzkázal Svěrák na jubileum

Čerstvě devadesátiletý herec, scenárista a spisovatel Zdeněk Svěrák vzkázal ze své dnešní narozeninové oslavy lidem, že humor je vzácný dar. Jen s jeho pomocí lze podle něj čestně vést předem prohrané bitvy. Laskavý humor a sklon k poetické hravosti tvoří základ veškerého jeho díla. Cimrmanolog, scenárista, divadelník, herec a autor písniček pro děti slaví v sobotu devadesáté narozeniny. Jeho narozeniny s ním kolegové a přátelé oslavili speciálním programem na prknech Divadla Járy Cimrmana. Na dálku mohly Svěrákovi pomyslně popřát i tisíce lidí, kteří si koupili lístek do kina na přímý přenos slavnostního večera.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Kvíz: „Děti, rychle sem!“ Jak dobře znáte tvorbu oslavence Zdeňka Svěráka?

Scenárista, cimrmanolog, divadelník, herec, autor písniček pro děti i spisovatel Zdeněk Svěrák slaví 28. března devadesáté narozeniny. Česká televize připomíná jeho tvorbu při té příležitosti ve svém programu. A jak dobře Svěrákovy role, filmy či písňové texty znáte, prověří webový kvíz.
před 20 hhodinami

VideoSněhová královna tančí v Jihočeském divadle

Jihočeské divadlo se rozhodlo v tanečním představení převyprávět klasický pohádkový příběh Hanse Christiana Andersena. Inscenaci Sněhová královna vytvořili choreograf Paul Julius a hudební skladatel Jan Jirásek. Kombinuje klasický balet s dynamickými prvky moderního tance. Zůstává ale příběhem dívky Gerdy, která se vydává zachránit svého kamaráda Kaye poté, co jeho srdce zledovatělo.
27. 3. 2026

Rodina odráží společnost, míní Omerzu. V kinech to dokládají Nevděčné bytosti

Do tuzemských kin vstupují Nevděčné bytosti. Nový snímek režiséra a scenáristy Olma Omerzua odkrývá problémy během jedné rodinné dovolené. Herecké obsazení je mezinárodní, například otce si zahrál Ir Barry Ward.
27. 3. 2026

Peníze či drogy za „správný“ lístek. Film viní Fidesz z kupčení s hlasy

Vládní Fidesz maďarského premiéra Viktora Orbána před dubnovými volbami do parlamentu čelí obvinění z masového kupčení s hlasy, píše server BBC News s odkazem na dokumentární film s názvem Cena hlasu. Snímek nezávislých tvůrců dlouhodobě mapoval praktiky, které nyní v průzkumech zaostávající strana používá ke zvrácení výsledků. Představitelé Fideszu obyvatelům maďarských žup prý nabízí třeba peníze, práci, potřebné léky nebo nelegální drogy.
27. 3. 2026

Noc s Andersenem má děti opět přivést k zájmu o literaturu

V celé řadě knihoven, škol a na dalších místech po celém Česku se chystají na Noc s Andersenem. Akce se koná každým rokem na podporu dětského čtení a čtenářství u příležitosti výročí narození tohoto dánského pohádkáře. Večerní program, či dokonce nocování mezi knihami, připravily na noc z 27. na 28. března pro zájemce stovky knihoven a škol po celém Česku, ale také v dalších zemích.
27. 3. 2026

VideoDevadesátiny oslaví Svěrák díky přenosu nejen v divadle, ale i v kinech a rádiu

Své devadesáté narozeniny, které připadají na 28. března, oslaví Zdeněk Svěrák v sobotu v Divadle Járy Cimrmana. Večer, odkazující mimo jiné k improvizacím z počátků Svěrákovy tvorby, bude přenášet Radiožurnál a také 180 kin. Podrobnosti prozradili v pátečním Studiu 6 oslavencův syn, režisér Jan Svěrák, a moderátor Vladimír Kroc. Česká televize scenáristu, dramatika, ale i autora písňových textů v den jeho narozenin připomene například pořadem z cyklu Úsměvy nebo oscarovým snímkem Kolja.
27. 3. 2026
Načítání...