Rekonstrukce Pragerových kostek je třeba, shodli se Hlaváček a Vladimir 518

Nahrávám video

Budovy v areálu Emauz v Praze nemají stále jasnou budoucnost, přestože jsou ve špatném stavu. Vedení Prahy tvrdí, že rekonstrukce je v plánu, nicméně v rozpočtu na příští rok se s penězi na obnovu nepočítá. „Čekáme na dotaci,“ vysvětil náměstek pražského primátora pro územní rozvoj Petr Hlaváček (STAN) v Událostech, komentářích. S propagátorem československé poválečné architektury Vladimirem 518 se shodli, že zachování takzvaných Pragerových kostek je důležité.

Pragerovy kostky dostaly neoficiální název podle jejich architekta Karla Pragera, který tři administrativní budovy navrhl do zahrady Emauzského kláštera na přelomu šedesátých a sedmdesátých let minulého století. Po dokončení zde sídlil Projektový ústav výstavby Prahy, dnes areál využívá Institut plánování a rozvoje (IPR), který v místě zřídil i veřejnosti přístupné Centrum architektury a městského plánování (CAMP). Architektonicky cenné budovy jsou ale ve špatném stavu, plánovaná rekonstrukce se stále odkládá. 

Vedení Prahy tvrdí, že dál počítá s rekonstrukcí. V rozpočtu na příští rok, který zastupitelstvo hlavního města ve čtvrtek schválilo, se ale s penězi na obnovu nepočítá. Čekat se má na řízení o dotaci. „Máme projekt, máme dohodu v koalici, že čekáme na dotaci, a budeme hledat úspory, abychom ten projekt mohli realizovat,“ upřesnil náměstek pražského primátora pro územní rozvoj a územní plán a zároveň architekt a urbanista Petr Hlaváček.

Bourat se nebude

Ujistil, že úvahy o demolici jsou bezpředmětné. „Té budovy si všichni váží,“ uvedl. „Věřím, že k rekonstrukci dojde, že bude kvalitní, ale dnešní den (čvrtek) byl ve znamení toho, že se spojilo to, že to není v rozpočtu na rok 2025, s tím, že se to bude bourat, a proti tomu se úplně ostře ohrazuji.“

Ani rapper a výtvarník Vladimir 518, který se dlouhodobě věnuje rovněž československé architektuře od konce padesátých let do sametové revoluce, nepředpokládá, že by se kdy o zbourání Pragerových kostek uvažovalo. „Je to soubor budov úplně mimo diskusi, zda bourat, či nebourat. Je to ikona. A hlavně kontinuita té budovy je absolutně výjimečná. Byla navržená a provozována jako sídlo urbanistů a architektů a po padesáti letech jsou tam stále urbanisti a architekti,“ upozornil.

O prodeji se neuvažuje

V minulosti padla zmínka o možném prodeji. „Použil jsem téma prodeje v minulém volebním období, kdy jsme byli v podobné situaci a musel jsem náměstka pro finance a odbor rozpočtu přesvědčovat, že rekonstrukce je potřebná. Argumentoval jsem právě tím, že kdyby to bylo v soukromých rukách, tak by investice nebyla efektivní. V tom je možná stopa mého tehdejšího vyjádření, které mělo úplně jiný kontext,“ vysvětlil Hlaváček.

Na debatě, kterou hlasování o aktuálním rozpočtu v souvislosti s rekonstrukcí Pragerových kostek vyvolalo, považuje za pozitivní, že tolik lidí vnímá kvalitu architektury z normalizační doby. „Jsem rád, že si takhle veřejně potvrzujeme věci a statusy, protože je důležité veřejně přislíbit a potvrdit, že máme společný cíl,“ dodal Vladimir 518. Obecně je podle něj třeba najít způsob, jak pracovat s poválečnými budovami. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...