Recenze: Valhalla není Říše bohů, ale přehlídka zmatku a směšných pokusů o velkolepost

Severští bohové se v českých kinech dosud objevovali hlavně v superhrdinských filmech o Thorovi. Právě vůči těmto komiksovým adaptacím se vymezují propagační materiály dánského snímku Valhalla: Říše bohů. Počin režiséra Fenara Ahmada údajně představuje „opravdovější a drsnější“ pojetí známých legend. Pokud to byl záměr, hrubě se nezdařil – severské mýty film rozmělňuje v bezvýrazném a chaotickém vyprávění.

Český distributor snímku opomenul zmínit, že i sama Valhalla: Říše bohů vychází z populární komiksové předlohy. Tento fakt by se pochopitelně nevyjímal vedle kritiky marvelovských adaptací a jejich překrucování skandinávské mytologie. Komiksy Petera Madsena, jejichž první číslo vyšlo na konci sedmdesátých let, navíc už byly zadaptovány do filmové podoby. Animovaný snímek Valhalla z roku 1986 se ovšem stal smutným propadákem a dnes je spíše zapomenutý.

Nová filmová adaptace, stejně jako komiksová předloha, tematizuje vztahy mezi bohy a smrtelníky. Svět se v ní dělí na tři říše, přičemž každá náleží jiným bytostem. Valhalla je místem odpočinku bohů, Midgard obývají běžní smrtelníci a v Utgardu žijí obři, kteří s bohy vedou odvěkou válku.

Průvodci nám jsou dětští hrdinové – sourozenci Tjalfe (Saxo Moltke-Leth) a Røskva (Cecilia Loffredová), kteří vstoupí do služeb mocného Thora (Roland Møller). Zdánlivě nezranitelní bohové i ustrašení smrtelníci postupně dojdou ke zjištění, že jedni bez druhých nemohou existovat. Rovnováha světa vyžaduje jejich vzájemnou spolupráci.

Bohové na křižovatce žánrů

K námětu se tvůrci staví značně rozpolceně. Ve vyprávění mísí mnoho přístupů a forem, nejspíše ve snaze zavděčit se jak fanouškům původních komiksů, tak publiku, které dobře zná severské legendy, i divákům navyklým na hollywoodské blockbustery.

Film je tak „hrdinská fantasy“ s prvky dětského filmu i hororu, zároveň mystické vyprávění bez důrazu na logiku a rovněž velkolepý spektákl s množstvím akce a zápletkou o záchraně světa.

Zkušený filmař by takový námět mohl mít za náležitou výzvu. Například režisérovi Tarsemu Singhovi se z podobné látky povedlo stvořit výjimečnou Válku Bohů (2011). Fenar Ahmad ale takový talent neprokazuje. Z námětu plného rozporů se mu nepodařilo vytvořit osobité ani soudržné dílo. Tření mezi blockbusterovými, mytickými a fantasy prvky se snažil neúspěšně zahladit a výsledkem mu je mdlý a značně chaotický snímek.

Přehlídka zmařených příležitostí

Na ploše úvodních dvaceti minut je Valhalla ještě do jisté míry „funkční“. Ahmad v nich nechá své dětské protagonisty hostit nečekanou návštěvu. Setkání s Thorem a Lokim (Dulfi Al-Jabouri) má podobu příjemně uměřeného a pohádkového vyprávění u ohně, v němž bohové dostávají překvapivě zemitou podobu. Opovážlivost smrtelníků ale prominout nemohou. Tjalfe a Røskva tak putují do Valhally jako služebníci nových pánů. Od této části se ale snímek začne nenávratně rozpadat.

Všudypřítomná zmatečnost je daná nezpůsobilostí vydolovat z mnoha motivů výjimečný nebo alespoň celistvý útvar. Ctění severské mytologie předepisuje nadpřirozeným postavám určité schopnosti a povahové vlastnosti, film jich ale užívá naprosto neuváženě.

Například Thorův bratr Loki se snímkem plouží jako intrikánský rozvratný element – jeho našeptávání také způsobí, že sourozenci musí opustit domov. Čekáme tak na jeho velkou chvíli, ale po většinu filmu, včetně finále, nemá na události žádný vliv.

V jiné scéně snímek prezentuje telepatii bohyně Freji (Salóme Gunnarsdóttirová), ta ji ale využije jen k tomu, aby si mohla krátce pohovořit s malou Røskvou. Nejpalčivější jsou chvíle, v kterých je znalost těchto zákonitostí klíčová pro pochopení děje, film se je ale neobtěžuje ani představit, natož osvětlit a poté zase z vyprávění úplně mizí.

Selhání dánské velkoprodukce

Ačkoli Ahmad vrhá sourozence do neznámé a tajemné říše, Valhalla je nefunkční i v poloze subžánru „hrdinské fantasy“. Postavám nedává žádný úkol, jehož splnění by nás od úvodu napínalo. Pakliže protagonisty přece jen postaví před jakýsi problém, neobtěžuje se s vysvětlováním, jak se k němu vlastně staví a jak ho hodlají řešit.

To je případ Tjalfeho nevysvětlitelného lpění na sloužení Thorovi, který ho vůbec nerespektuje. Jakmile se Røskva nepěknému zacházení vzepře a dá se na útek, snímek ani nedokáže sdělit, zda se stále nachází ve Valhalle, nebo už v Midgardu, a je-li v Midgardu, jak obešla nepřekonatelnou „duhu“, po níž mohou kráčet jen bohové…

Blockbusterové intence se ve vyprávění zase objevují ve formě spektakulární šíře a množství akce. Režisér ovšem nedokáže zakrýt, že rozpočet Valhally činí v přepočtu přibližně 117 milionů korun, tedy jen zlomek částky obvykle vynaložené jak na americké blockbustery, tak i na drahé evropské produkce. Film se tak odehrává v nemnoho lokacích, s hrstkou herců a trikové záběry takticky skrývá ve tmě.

V podání Fenara Ahmada dostal populární komiks háv bezvýrazné, mnohými realizačními nedostatky stíhané fantasy. Zalíbení v ní možná najdou diváci záměrně hledající pokleslá a nechtěně vtipná díla snaživých filmařů. Nutno říct, že od mnoha na DVD vydaných „béček“ dnešní doby dělí Valhallu jen pár hodů Thorovým kladivem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...