Recenze: Splněné přání Allena Ginsberga

Americký kytarista a zpěvák Steven Taylor na svém novém albu Songs of Innocence and of Experience sáhl po básních anglického básníka Williama Blakea. A činí tak s osobitostí i pietou. Autorem hudby je až na tři výjimky další básník – Allen Ginsberg.

Ginsberg se Williamem Blakem (1757–1827) celý život intenzivně zabýval, přednášel o něm a byl jím zcela jistě ovlivněn. V roce 1969 zhudebnil až na jednu všech devatenáct básní Zpěvů nevinnosti a devět ze šestadvaceti básní Zpěvů zkušenosti a následně je nahrál na album dlouhá léta zcela nesehnatelné (v roce 2017 konečně vyšlo na CD). 

Steven Taylor hrál nejen na kytaru v punkových False Prophets, ale také přes dvacet let doprovázel Ginsberga při jeho čteních i při koncertním provozování právě Blakeových básní. Aby toho nebylo málo, jak vzpomíná v bookletu, když ležel počátkem dubna 1997 Ginsberg na smrtelném loži, „zavolal mi a jeho poslední pokyn byl ‚dokonči Blakea‘. Myslel tím, abych zhudebnil ty básně, které chyběly, a vše pak nahrál. Ani po dvaadvaceti letech projekt sice není kompletní, ale abych ocitoval Thomase de Quinceyho, ‚činím tak s plným úsilím, jehož jsem nyní schopen, nevím totiž, zdali kdy vůbec naleznu ještě čas se k tomu vrátit‘.“ 

Jak se tedy Taylor postavil ke Ginsbergovu přání? Zhudebnil další dvě básně (třetí už před lety zhudebnil též básník, ale i člen kapely The Fugs Tuli Kupferberg), a jak již bylo řečeno, vše komponoval i nahrával s osobitostí a pietou. 

Ginsberg byl samozřejmě básník par excellence, ovšem žádný zkušený písničkář. Nicméně melodie, kterými provázel jak řadu svých vlastních básní, tak právě Blakeovu poezii, byly možná prosté, ne však nenápadité či tuctové. Ginsberg vycházel z odkazu lidové písně i blues, zajímavé přitom je, jak dokázal maximálně využít své omezené hráčské schopnosti. Jak vzpomínal, Bob Dylan jej naučil dva akordy, pak přidal ještě jeden a prohlásil, že s tím si vystačí. A tak se také stalo. 

Jemné, ale ne idylické

Ve většině písní slyšíme pouze Taylora a jeho kytary. Pokud se nechá doprovázet rockovou basou, klavírem a bicími, vždy je tak činěno velice uměřeně, chce se říct, až akusticky – Blakeovým silně lyrickým písním by ostatně nějaký hřmot jen uškodil. Byť nejsou vždy příliš idylické, ostatně název Zpěvy zkušenosti mluví sám za sebe. 

Pro zajímavost pár veršů z básně Londýn: „Jdu spoutanými ulicemi / na břehu Temže spoutané, / žal v každé tváři zjeví se mi, / na každé mdloba vyvstane.//  A v každém pláči lidských strázní / i v děcku, které strachem lká, / a v každém hlase, kletbě zazní / zlá pouta v duši ukutá…“ Jejich zhudebnění (autorem je již zmíněný Kupferberg) odpovídá ladění básně, nad rozkládanými akordy klavíru slyšíme Taylorův sice jemný, přesto však důrazný zpěv.

Jemně ovšem rozhodně vyznívají písně jako A Cradle Song, opěvující dítě v kolébce, píseň ve své prostotě až hymnická, či Ah! Sun-Flower s tajemně znějícím sborem a harmoniem. Úvodní tóny Taylorem zhudebněné básně The Angel upomínají na kytarový vstup klasické písně The End z prvního alba The Doors a odkazy na tuto píseň slyšíme citlivě použité v celé nahrávce. 

Album Songs of Innocence and of Experience, jehož booklet nabízí nejen poučený text o pozadí Ginsbergových podání, ale také o Blakeovi samotném, nemluvě o faksimiliích původních vydání, se se ctí řadí k dalším pokusům hudebně uchopit Blakeovu poezii – a že jich nebylo málo. A není tomu tak jen díky Blakeovým veršům a Ginsbergovým melodiím, ale také, hlavně, díky Taylorově inspirovanému podání.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
23. 5. 2026Aktualizováno23. 5. 2026

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...