Recenze: „Pokora je to, co chybí.“ Milan Knížák žil jinak

Výpravná monografie Milana Knížáka Žít jinak připomíná, jak podnětnou a významnou a také všestrannou osobností byl. A minulý čas je zde zcela namístě. I v souvislosti s nedávno vydaným albem Knížáka a kapely Aktual Necháme svět zvířatům.

Stydět se nemusí

Řeč totiž bude především o období od počátku šedesátých let do let osmdesátých… Byly to ale časy, napadne při četbě a prohlížení monografie. Časy, kdy Milan Knížák vstupoval svými akcemi a projekty do veřejného prostoru, časy, kdy se svou kapelou Aktual stavěl na hlavu vše, co si tehdy posluchači představovali pod pojmem rock, anebo vůbec běžně produkovaná a konzumovaná hudba, časy, kdy se snažil o vytvoření stejnojmenného společenstva, jež by žilo podle vlastních, „aktuálových“ pravidel – časy, za něž se rozhodně Knížák stydět nemusí.

Jeho razance a přesvědčení o správnosti nastoupené cesty, ať to stojí, co to stojí (a že to také stálo, nezapomínejme, v jakém období se to pohybujeme), dodnes budí zasloužený respekt. O to zaslouženější, že Knížák tvořil více méně v odtržení, bez bezprostředního kontaktu se světovým děním. Knihy, fotografie či ústní zvěsti nemohly o světě nikdy podat postačující informaci, pouze přinášely podnět a také vědomí, že „v tom“ není sám.

Působit vším

Milan Knížák, ročník 1940, sice neměl formální umělecké školení, díky tomu však mohl daleko svobodněji přistupovat ke všemu, co tehdy tvořil. A nebylo toho málo, rozptyl jeho aktivit již byl naznačen. Zpětně je jen dobře, že Knížák pořizoval ze svých akcí dokumentaci, často i slovní – již můžeme vnímat i jako jakési teze či manifesty.

Ve všech kladl důraz na autenticitu – či aktuálnost, použijeme-li autorské označení –, individuální vklad, zodpovědnost každého z tvůrců. Tohle vše je důležité, protože chápal-li Knížák svou činnost v roce 1966 jako „primární osvětu, hygienu“, bylo mu také jasné, jaké prostředky musí použít: „Využívat každé situace k demonstraci, k útoku na své okolí a na sebe samého. Použít prostředky s co nejpřísnější intenzitou působení. Učinit z mnoha životních situací hru a tím je zbavovat křečovitosti a obludnosti. Působit každým gestem, slovem, činem, pohledem, vzhledem. VŠÍM.“ 

A nutno dodat, že nezůstalo u slov, Knížák vše také uváděl v život. A opět, bylo jedno, zdali k tomu docházelo v oblasti akčního umění (či happeningů), hudby, výtvarných artefaktů, návrhů oblečení, nábytku nebo destruovaných gramofonových desek či – a to je důležité – v „pouhém“ každodenním životě. Anebo v již zmíněné komunitě. Vše bylo důležité a rovnocenné. I v tom spočíval (a spočívá) Knížákův neoddiskutovatelný přínos, a textová i obrazová část monografie Žít jinak jej potvrzuje.

Jen polechtání

A nyní k úvodem zmíněnému minulému času: v průběhu doby jako by se to vše nějak vytrácelo a vrchu začaly nabývat projevy spíše negativní, kdy to, co Knížákovi dříve pomáhalo, ona zarputilost, vědomí vlastní cesty, dostalo záporná znaménka. Zkrátka jako by došlo k jistému překlopení – mám teď na mysli Knížákova polistopadová vymezování se, veřejnou činnost, jeho současnější produkci.

Čímž se dostáváme k „aktuálnímu“ albu souboru Aktual Necháme svět zvířatům, které vyšlo loni v prosinci. Knížák na něm společně s řadou muzikantů nabízí jednak aktuální tvorbu, jednak nově nahrané starší skladby. Pokud jde o hudební stránku, například Rudá lejna (2016) jsou již několik dekád starou vestou, což ostatně platí pro většinu nové produkce, mechanicky kombinující pasáže ovlivněné soudobější klasikou s deklamativními.

Jistě zajímavější je následující Sen je smrt (1988), s hezky použitou dusavou rytmikou, jež ve spojení s rozjímavým textem dobře funguje. Pro loňskou skladbu Hymna postmoderního rebela platí to, co pro úvodní, jistě ale stojí za to ocitovat jeden verš: „pokora je to, co chybí“. Svatá pravda, pane bývalý řediteli.

Necháme svět zvířatům
Zdroj: ČT24

Jistě, pochválit lze píseň Aby nám sny nezešedly (2015) s klasicisující náladou a textem, bránícím čistotu a věrnost (všemu). Ovšem následující My jsme valaši (2016), s výmluvným textem („na starých zámeckých schodech sídlí Alláh / čech býval tak statný hřebec / dneska valach … v staropražském skanzenu / dnes je mešita…“) snad raději ani nekomentovat. Překvapí vyznění mnoha nových textů: v podstatě se říká, že svět je zlý, lidé jsou blbí, „do budoucna hledíme bez naděje“ či „CO BUDE TEĎ S NÁMI?“ a podobně. Zkrátka, až rezignující…

Druhou polovinu alba zaplňují živé nahrávky aktualovské klasiky, to znamená skladby napsané v letech 1967–1970. Popravdě řečeno ovšem nechápu, proč vyšly již ve výborných původních nahrávkách. Cítí snad Knížák, že je třeba je opět vydávat? Proč? Vracet se k něčemu, co udělal před padesáti lety? Jak by se k tomu asi stavěl v roce 1967? Vždyť i v textu z roku 2017, jímž uvádí svou monografii, píše: „To, co před několika desetiletími působilo jako provokace, je dnes jen polechtáním, někdy dokonce všedností.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...