Recenze: Náš jazz rock zbytečný nebyl, díru do světa však neudělal

Dvojalbum Jazz Rock Line 1971–1981 přináší s odstupem let výběr jazzrockových nahrávek domácích souborů. Nabízí se tak možnost ke zpětnému pohledu na tuto etapu naší rockové, ale i jazzové scény. Ohlédnutí to ale příliš potěšující není.

„Druhdy amatérští vlasáči se propracovali na takovou instrumentální a improvizační úroveň, že již byli nepřeslechnutelně přínosní,“ píše se v bookletu o přesouvání původně rockových hráčů směrem k jazzrocku či, jak se také říkalo, k fusion. 

Kde končí inspirace a začíná kopie

Nelze s tím než souhlasit, ovšem s jedním důležitým připodotknutím – platí to především pro zahraniční, tedy angloamerickou scénu. Při zpětném pohledu na tu naši, domácí, se totiž, obecně vzato, ukazují velká omezení. Nešlo přitom ani tak o hráčské dovednosti, v tom naši muzikanti rozhodně nezaostávali, ale spíše o původnost. Zkrátka, zahledění a zcela oprávněný obdiv k zahraničním vzorům, jako byly kapely Mahavishnu Orchestra, Weather Report či Return To Forever, byly až příliš veliké. A svůdné… 

Poslech dvojalba Jazz Rock Line 19711981 tak logicky vybízí k zamyšlení: Kde ležely původní hodnoty a kde narážíme spíše jen na zručné uzpůsobení zahraničních podnětů či přímo vlivů? A zároveň vede k pokusu o zpětný pohled na tuto etapu vývoje naší rockové scény – protože odtud vycházely impulsy k syntéze s jazzem především –, k pokusu o pohled zbavený pamětnických resentimentů. A také u nás tak oblíbenému sebezahledění se. 

Dobří hudebníci, ne tak dobré nahrávky

Úvodní Blue Effect, provázený v ukázkově našlápnuté skladbě Popínavý břečťan Jazzovým orchestrem Československého rozhlasu, ovšem striktně vzato žádný jazzrock není. Spíše rocková kapela s dobře zaranžovaným a zapojeným big bandem. Což platí i pro následující Skládanku, se Stivínovým prožívaným flétnovým sólem plným lehkých ujekávání, která jako by vypadla z některého z alb Jethro Tull. 

Jazz Q, vedený zručným a šikovným Martinem Kratochvílem, zastupuje na kompilaci hned pět nahrávek, přičemž například Ztracené lásce by jistě prospěly střihačské nůžky (bolest řady nahrávek!) a Druhý dech je spíše cvičením se syntezátorem. Pochvalu naopak zaslouží náladotvorný Trifid s krásným a promyšleným Andrštovým sólem na kytaru a funkčním zpěvem Joan Duggan.

Energit, v němž se sešlo hned několik výrazných osobností (z jazzu přišedší hráč na klávesy Emil Viklický a saxofonista Rudolf Ticháček a původně rockový kytarista Luboš Andršt) možná právě díky, či kvůli, velkým hráčským kompetencím a všestrannosti – jež je zde spíše omezující a svádějící – nepůsobí zrovna originálně. Ať v impresionistickém Ránu (Part II.), či v Paprsku ranního slunce, jenž, přes veškerou úctu ke všem zúčastněným, až příliš připomíná tvorbu americké skupiny Mahavishnu Orchestra, u nás tehdy velice oblíbené, jistě i pro účast českého hráče na klávesy Jana Hammera. 

Kompoziční novotou nevynikají ani nahrávky skupiny Impuls, navzdory hráčské virtuozitě všech muzikantů, byť i zde – samozřejmě a naštěstí – najdeme zajímavé momenty, problém je ovšem v jejich poskládání a jakémsi nadhledu. 

Skupina Bohemia byla vlastně obměněným pokračováním Flamenga z jeho poslední fáze, singl Návštěva ve Zverexu / Bulgaria Express je sympatický svým spíše rockovým nasazením a nesnažením se za každou cenu hrát „jazz“, nemluvě o balkánské inspiraci v druhé skladbě. Další dvě skladby, King Gong a U studánky, nijak nevybočují.  Což bohužel platí i pro Etc… a jejich Mlýn

Kocábův – tehdy ještě jazzový – Pražský výběr trpí, i přes skvělé obsazení, absencí skutečných kompozic a nějaké vize, jedná se tak spíše o školní etudy. Album kapely Mahagon bylo nenápadité a odvozené již v době vzniku, a časový odstup se na celkovém dojmu jen podepsal. 

Ne všechno zestárlo

Hezká je navzdory (a vlastně i díky!) své ani ne dvouminutové stopáži skladba (jazzového) trombonisty Bohuslava Volfa Muž na křižovatce v provedení Pražského big bandu – neupovídaná, k věci, témata logicky přecházejí z jednoho do druhého. Stejně tak nezestárly nahrávky Comba FH, sympaticky krátké (do tří minut), plné nápadů, hravé – jako by se hudebníci nebrali zase až tak vážně, což ovšem nevylučuje kvalitu. 

Jak tedy z ohlédnutí po, řekněme, čtyřiceti letech, náš jazz rock vyšel? Nelze přímo mluvit o slepé uličce či o zbytečném snažení, to ne – byla to potřebná fáze, jež logicky odezněla. Z tohoto pohledu tedy zbytečný nebyl. Jen ta úroveň… 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 3 hhodinami

Humorem lze vést i předem prohrané bitvy, vzkázal Svěrák na jubileum

Čerstvě devadesátiletý herec, scenárista a spisovatel Zdeněk Svěrák vzkázal ze své dnešní narozeninové oslavy lidem, že humor je vzácný dar. Jen s jeho pomocí lze podle něj čestně vést předem prohrané bitvy. Laskavý humor a sklon k poetické hravosti tvoří základ veškerého jeho díla. Cimrmanolog, scenárista, divadelník, herec a autor písniček pro děti slaví v sobotu devadesáté narozeniny. Jeho narozeniny s ním kolegové a přátelé oslavili speciálním programem na prknech Divadla Járy Cimrmana. Na dálku mohly Svěrákovi pomyslně popřát i tisíce lidí, kteří si koupili lístek do kina na přímý přenos slavnostního večera.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Kvíz: „Děti, rychle sem!“ Jak dobře znáte tvorbu oslavence Zdeňka Svěráka?

Scenárista, cimrmanolog, divadelník, herec, autor písniček pro děti i spisovatel Zdeněk Svěrák slaví 28. března devadesáté narozeniny. Česká televize připomíná jeho tvorbu při té příležitosti ve svém programu. A jak dobře Svěrákovy role, filmy či písňové texty znáte, prověří webový kvíz.
před 18 hhodinami

VideoSněhová královna tančí v Jihočeském divadle

Jihočeské divadlo se rozhodlo v tanečním představení převyprávět klasický pohádkový příběh Hanse Christiana Andersena. Inscenaci Sněhová královna vytvořili choreograf Paul Julius a hudební skladatel Jan Jirásek. Kombinuje klasický balet s dynamickými prvky moderního tance. Zůstává ale příběhem dívky Gerdy, která se vydává zachránit svého kamaráda Kaye poté, co jeho srdce zledovatělo.
27. 3. 2026

Rodina odráží společnost, míní Omerzu. V kinech to dokládají Nevděčné bytosti

Do tuzemských kin vstupují Nevděčné bytosti. Nový snímek režiséra a scenáristy Olma Omerzua odkrývá problémy během jedné rodinné dovolené. Herecké obsazení je mezinárodní, například otce si zahrál Ir Barry Ward.
27. 3. 2026

Peníze či drogy za „správný“ lístek. Film viní Fidesz z kupčení s hlasy

Vládní Fidesz maďarského premiéra Viktora Orbána před dubnovými volbami do parlamentu čelí obvinění z masového kupčení s hlasy, píše server BBC News s odkazem na dokumentární film s názvem Cena hlasu. Snímek nezávislých tvůrců dlouhodobě mapoval praktiky, které nyní v průzkumech zaostávající strana používá ke zvrácení výsledků. Představitelé Fideszu obyvatelům maďarských žup prý nabízí třeba peníze, práci, potřebné léky nebo nelegální drogy.
27. 3. 2026

Noc s Andersenem má děti opět přivést k zájmu o literaturu

V celé řadě knihoven, škol a na dalších místech po celém Česku se chystají na Noc s Andersenem. Akce se koná každým rokem na podporu dětského čtení a čtenářství u příležitosti výročí narození tohoto dánského pohádkáře. Večerní program, či dokonce nocování mezi knihami, připravily na noc z 27. na 28. března pro zájemce stovky knihoven a škol po celém Česku, ale také v dalších zemích.
27. 3. 2026

VideoDevadesátiny oslaví Svěrák díky přenosu nejen v divadle, ale i v kinech a rádiu

Své devadesáté narozeniny, které připadají na 28. března, oslaví Zdeněk Svěrák v sobotu v Divadle Járy Cimrmana. Večer, odkazující mimo jiné k improvizacím z počátků Svěrákovy tvorby, bude přenášet Radiožurnál a také 180 kin. Podrobnosti prozradili v pátečním Studiu 6 oslavencův syn, režisér Jan Svěrák, a moderátor Vladimír Kroc. Česká televize scenáristu, dramatika, ale i autora písňových textů v den jeho narozenin připomene například pořadem z cyklu Úsměvy nebo oscarovým snímkem Kolja.
27. 3. 2026
Načítání...