Recenze: Filmové Hovory s TGM jsou méně tatíčkovské a více didaktické

Nahrávám video
Jiný Masaryk v knize a Hovory s TGM ve filmu
Zdroj: ČT24

Hovory s TGM vedl na přelomu dvacátých a třicátých let minulého století Karel Čapek. Od 18. října knižně publikované rozhovory v tuzemským kinech „převypravuje“ stejnojmenný film. Neortodoxní přístup scenáristy a historika Pavla Kosatíka k tatíčkovi národa ukazuje skutečnosti, které v Čapkově díle nejsou dohledatelné. Snímek debutujícího režiséra Jakuba Červenky je z tohoto pohledu jistě přínosný, historiografická fakta ale přibližuje příliš mechanicky.

Píše se rok 1928 a Karel Čapek dokončuje první knihu rozhovorů s Tomášem Garriguem Masarykem. Deset let od výročí vzniku československého státu mají Hovory s T. G. Masarykem zachytit prezidentova stanoviska mimo jiné k filosofii, náboženství, mezinárodní i lokální politice a národu. Postoj Masarykovy dcery Alice ovšem situaci komplikuje. Otcův pohled na lásku mezi mužem a ženou, jak ho Čapkovi popsal, se jí zdá příliš osobní a vydání chce zamezit. Vyprávěním film vstupuje právě do tohoto krizového momentu, přičemž se odehrává v pouhém jednom dni.

Přednášky z historie

Jednota místa, dvoučlenný ansámbl a zaměření na dialogické výměny by mohly navádět k představě Červenkova snímku jako divadelní hry. Podobný formát už má ovšem v dějinách kinematografie svou tradici – například ve filmech Richarda Linklatera Před úsvitem (1995) a Před soumrakem (2004) či ve snímku Slídil (1972) Josepha L. Mankiewicze – a jistá intimita ve zmíněných případech dojem „natočeného divadla“ nepřipomíná. Ani Hovory s TGM nevykazují přílišnou statičnost. Tvůrci se ale nevyhnutelně setkávají s jinými výzvami: jak přiblížit dvojici postav, nechat je přirozeně promlouvat, a přitom sdělit vytyčená témata, to vše při udržení divákovy pozornosti.

V případě Hovorů s TGM k nám jakékoli informace mohou proudit jen skrze jednání ústřední dvojice (Martin Huba jako Masaryk a Jan Budař v roli Karla Čapka), především prostřednictvím jejich promluv. V tom je ovšem háček. Zvolený formát vyžaduje jistou míru rafinovanosti, aby historický kontext v takovém dialogu nepůsobil nemístně. Jenže Kosatík jen těžko nachází pro postavy náležité záminky k tomu, proč by se měli nesmírně vzdělaní muži po dvou letech společných setkávání bavit zrovna o něčem historicky významném, co jejich prostřednictvím potřebuje scenárista sdělit divákovi.

Scénář se v takových chvílích ukazuje jako dílo historika, který zápasí s nutností napasovat historiografická data do plynulého filmového děje. Kosatík se totiž kloní k didaktickému přístupu zahlcujícímu diváka fakty, jak obecně známými, tak neznámými. Například Masarykův dlouhý monolog o politicích první republiky, který vrší povědomá jména, vyzní jako citace z poznámek středoškolského studenta. Hovory s TGM jsou navíc plné odkazů, jež Kosatík není schopen zapustit do vyprávění, aniž by nepůsobily křečovitě. Kupříkladu když se Čapek rozhovoří o své „Olze“ nebo když je vzdálená figura popsána jako „Jan, londýnský velvyslanec“.

Uchopení formátu dvou osob v jednom dni působí značně rozpačitě i z hlediska filmové dramaturgie. V Hovorech s TGM jako by takřka každá scéna tvořila samostatný blok s jasně vymezeným tématem dialogu. V rámci těchto bloků přímočaře následujeme myšlenky z bodu A do bodu B. Poněvadž se s těmito scénami začíná vždy „od podlahy“ a s mrzkou návazností na předchozí a následující dialogy, budí Hovory s TGM značně roztříštěný dojem.

Taky jenom člověk

Stejně jako v případě literárního díla, středobodem Hovorů s TGM zůstává Masaryk, přičemž Čapkova přítomnost svědčí hlavně o novinářově úslužnosti. Scénář problematizuje představu Hovorů jako rozmluv. Svěže to přibližuje scéna, v níž se Masaryk pouští do svých tradičně dlouhých monologů, aniž by tušil, že mu nikdo nenaslouchá. Kosatík v tento moment připouští, že kniha vznikla nikoli jako názorová výměna, ale jako služba státu, při níž Čapek byl v roli posluchače, zatímco se Masaryk poněkud egoisticky těšil z vlastního hlasu.

Hovory s TGM jsou v souladu s dalšími demytizujícími snahami novodobých českých filmů. Kosatík se snaží postihnout prezidenta mimo prvorepublikový tatíčkovský kult. Pojetí Masaryka se naprosto liší od interpretace Věry Chytilové v dokumentu TGM Osvoboditel (1990) i od strnulého hereckého přístupu Svatopluka Beneše z Člověk proti zkáze (1989). Nejnovější Masarykův herecký představitel Martin Huba dokáže, dostává-li příležitost, jemnými gesty skvěle naznačit hrubé, citlivé i rozpačité stránky prezidentova charakteru.

Komplikuje se rovněž obraz prvního československého prezidenta jako neomylného a nad tělesná potěšení povzneseného muže. Film totiž nezamlčuje prezidentův vztah s Oldrou Sedlmayerovou, který započal v roce 1928. Masarykovy postřehy k lásce otištěné v Hovorech vycházely právě z tohoto poměru a byly důvodem, proč si jeho dcera přála vydání zastavit. Jisté filmové pasáže, v nichž Masaryk osvětluje své osobní názory na romantiku a vášeň, působí po náporu biografických údajů osvěžujícím dojmem.

Pocity stárnoucího muže, jenž se v tajnosti vzepřel svému kultu, přibližuje v úvodu a závěru snímku romantická balada Ramona. Je to jediný motiv, který se zřetelně objevuje a rozvádí napříč stopáží. Lemuje ho bohužel nešťastné úsilí zaplnit dialogy faktografií. Hovory s TGM lze jistě ocenit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Humorem lze vést i předem prohrané bitvy, vzkázal Svěrák na jubileum

Čerstvě devadesátiletý herec, scenárista a spisovatel Zdeněk Svěrák vzkázal ze své dnešní narozeninové oslavy lidem, že humor je vzácný dar. Jen s jeho pomocí lze podle něj čestně vést předem prohrané bitvy. Laskavý humor a sklon k poetické hravosti tvoří základ veškerého jeho díla. Cimrmanolog, scenárista, divadelník, herec a autor písniček pro děti slaví v sobotu devadesáté narozeniny. Jeho narozeniny s ním kolegové a přátelé oslavili speciálním programem na prknech Divadla Járy Cimrmana. Na dálku mohly Svěrákovi pomyslně popřát i tisíce lidí, kteří si koupili lístek do kina na přímý přenos slavnostního večera.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Kvíz: „Děti, rychle sem!“ Jak dobře znáte tvorbu oslavence Zdeňka Svěráka?

Scenárista, cimrmanolog, divadelník, herec, autor písniček pro děti i spisovatel Zdeněk Svěrák slaví 28. března devadesáté narozeniny. Česká televize připomíná jeho tvorbu při té příležitosti ve svém programu. A jak dobře Svěrákovy role, filmy či písňové texty znáte, prověří webový kvíz.
před 15 hhodinami

VideoSněhová královna tančí v Jihočeském divadle

Jihočeské divadlo se rozhodlo v tanečním představení převyprávět klasický pohádkový příběh Hanse Christiana Andersena. Inscenaci Sněhová královna vytvořili choreograf Paul Julius a hudební skladatel Jan Jirásek. Kombinuje klasický balet s dynamickými prvky moderního tance. Zůstává ale příběhem dívky Gerdy, která se vydává zachránit svého kamaráda Kaye poté, co jeho srdce zledovatělo.
27. 3. 2026

Rodina odráží společnost, míní Omerzu. V kinech to dokládají Nevděčné bytosti

Do tuzemských kin vstupují Nevděčné bytosti. Nový snímek režiséra a scenáristy Olma Omerzua odkrývá problémy během jedné rodinné dovolené. Herecké obsazení je mezinárodní, například otce si zahrál Ir Barry Ward.
27. 3. 2026

Peníze či drogy za „správný“ lístek. Film viní Fidesz z kupčení s hlasy

Vládní Fidesz maďarského premiéra Viktora Orbána před dubnovými volbami do parlamentu čelí obvinění z masového kupčení s hlasy, píše server BBC News s odkazem na dokumentární film s názvem Cena hlasu. Snímek nezávislých tvůrců dlouhodobě mapoval praktiky, které nyní v průzkumech zaostávající strana používá ke zvrácení výsledků. Představitelé Fideszu obyvatelům maďarských žup prý nabízí třeba peníze, práci, potřebné léky nebo nelegální drogy.
27. 3. 2026

Noc s Andersenem má děti opět přivést k zájmu o literaturu

V celé řadě knihoven, škol a na dalších místech po celém Česku se chystají na Noc s Andersenem. Akce se koná každým rokem na podporu dětského čtení a čtenářství u příležitosti výročí narození tohoto dánského pohádkáře. Večerní program, či dokonce nocování mezi knihami, připravily na noc z 27. na 28. března pro zájemce stovky knihoven a škol po celém Česku, ale také v dalších zemích.
27. 3. 2026

VideoDevadesátiny oslaví Svěrák díky přenosu nejen v divadle, ale i v kinech a rádiu

Své devadesáté narozeniny, které připadají na 28. března, oslaví Zdeněk Svěrák v sobotu v Divadle Járy Cimrmana. Večer, odkazující mimo jiné k improvizacím z počátků Svěrákovy tvorby, bude přenášet Radiožurnál a také 180 kin. Podrobnosti prozradili v pátečním Studiu 6 oslavencův syn, režisér Jan Svěrák, a moderátor Vladimír Kroc. Česká televize scenáristu, dramatika, ale i autora písňových textů v den jeho narozenin připomene například pořadem z cyklu Úsměvy nebo oscarovým snímkem Kolja.
27. 3. 2026

VideoSvatovítský poklad si na Hradě povídá se současnými umělci

Svatovítský poklad včetně zlatého ostatkového kříže, přilbice svatého Václava nebo vzácné listiny z doby Karla IV. se ocitl v dialogu s díly současných umělců na výstavě v Jízdárně Pražského hradu. Expozici nazvanou Fragmenty paměti přístupnou od pátku 27. března připravil kurátor a historik umění Jiří Fajt. Ten v rozhovoru s redaktorem Martinem Rachmannem přibližuje, na co se návštěvníci mohou těšit.
26. 3. 2026
Načítání...