„Queer osvobozuje“ – zní motto, jímž letošní festival Mezipatra odkazuje na rozbíjení stereotypních škatulek a binárního vidění světa. Přehlídka současných queer filmů oslavuje čtvrtstoletí existence. Program představuje od 7. listopadu v Praze, od 15. listopadu se projekce přesunou do Brna.
Dvacátý pátý ročník vybízí k rekapitulaci. „Čtvrtstoletí se už snažíme pomáhat emancipaci sexuálních a genderových menšin v České republice. Ušli jsme velký kus cesty a mám velkou radost, že česká společnost je otevřená a respektující ke queer menšinám,“ míní ředitel festivalu Pavel Bicek.
Výročí vnímá jako vstup do další etapy festivalu. Doufá například, že v Česku vznikne více celovečerních snímků s queer tematikou.
Každý má právo na své štěstí, říká ředitel Mezipater
Na letošní zahájení pořadatelé vybrali francouzský dokument Kráska z Gazy, který bez přikrášlování ukazuje realitu života trans žen v Tel Avivu. Celkem diváci mohou zhlédnout přes sedmdesát soutěžních i nesoutěžních titulů, dvacet pět z nich je celovečerních. Volně je spojuje letošní motto „Queer osvobozuje“.
„Už z názvu festivalu Mezipatra je zřejmé, že jsou pro nás důležití i všichni, kteří leží někde ‚mezi‘, kteří se neidentifikují v klasických škatulkách: muž, žena, hetero, homo. Mezipatra říkají, že každý má najít své vlastní štěstí, má mít možnost sebeidentifikace a v té své kůži se cítit, jak si přeje,“ vysvětlil Bicek.
Co nejúplnější zachycení queer života
Dodává, že do soutěžního programu se organizátoři snaží vybrat škálu titulů, které zobrazují queer život co nejúplněji, jak geograficky, tak generačně nebo tematicky.
K českým divákům se díky festivalu dostane například nepálský Detektiv Pooja, který se zabývá trans tématem, zároveň jde o thriller. Pohledem do jiné kultury je i filipínsko-thajský animovaný sci-fi film Ztracený, pojednává o zpracování traumat. „U animace je důležité téma svobody vyjádření. Animace nám dovoluje zacházet trochu jinam než hraná tvorba a přenášet hlubší emoce,“ míní Bicek.
Z české tvorby se do programu dostal dokument Ještě nejsem, kým chci být o fotografce Libuši Jarcovjákové, která dokumentovala queer život v normalizačním Československu.
Některé snímky uvedou filmaři osobně. „Představíme retrospektivu argentinského režiséra Marca Bergera, který je mistrem napětí, včetně erotického dusna. Přijedou i dokumentární režisérky, například režisérka filmu Holky na Lesbu,“ upřesnil Bicek. Zmíněným snímkem z řeckého ostrova debutovala Tzeli Hadjidimitriouová.
Doprovodný program nabízí koncerty a také diskuse a přednášky, které umožní nahlédnout do fungování filmového průmyslu. Diskutovat se bude mimo jiné o zkušenostech žen-filmařek, zastoupení queer postav v seriálové tvorbě střední a východní Evropy nebo queer filmové tvorbě neslyšících.
