Před sto lety začali hrát na prknech olomouckého Moravského divadla česky

Moravské divadlo v Olomouci slaví sté výročí vzniku stálé české divadelní scény. Divadlo bylo poprvé otevřeno jako české 1. září 1920 slavnostní premiérou Smetanovy Libuše. Do té doby se na jevišti hovořilo výhradně německy. Divadlo má kapacitu čtyři sta diváků a jeho empírová budova na Horním náměstí je od roku 1958 kulturní památkou České republiky.

Významné jubileum chtělo vedení divadla připomenout výstavou v Senátu, kočováním po kraji a také vybudováním Prozatímní scény na Výstavišti Flora. Pandemie koronaviru ale plány překazila. Zrušen byl i původní slavnostní večer stanovený na 6. září. 

Vybudování Prozatímní scény přeložilo vedení divadla na příští rok, stejně jako plánovanou výstavu ve Vlastivědném muzeu v Olomouci. V příštím roce chce divadlo pokračovat i v kočování po Olomouckém kraji.

„Mrzí nás, že jsme museli odložit většinu plánovaných oslav, hlavně velkou spolupráci s Výstavištěm Flora Olomouc, kde měla stát Prozatímní scéna. Naštěstí jsme se díky zlepšující se situaci mohli k části plánů vrátit, a tak jsme v omezené míře kočovali po Olomouckém kraji a mohli jsme uspořádat Moravské divadelní léto,“ uvedl ředitel divadla David Gerneš.

Část oslavy přesunulo divadlo na listopad

Hlavní část oslav se uskuteční až při Noci divadel 21. listopadu. Program začne již dopoledne, návštěvníky čekají exkurze po zákulisí, workshopy i besedy.

„Program, na kterém se budou podílet všechny tři umělecké soubory Moravského divadla, vyvrcholí galavečerem za účasti významných osobností spojených s historií a současností divadla. Během večera budou také představeni noví emeritní členové Moravského divadla,“ nastínil mluvčí David Kresta. Do konce roku vyjde také kniha věnovaná stoleté historii českého divadla v Olomouci.

V Olomouci působila Gollová i Bek

Moravské divadlo Olomouc je stálou českou divadelní scénou již od roku 1920, kdy v budově na dnešním Horním náměstí navázalo na devadesát let starou historii Königliches städtisches Theater. S dějinami olomouckého divadla je spojeno mnoho významných jmen jako Gustav Mahler, Eduard Haken či Josef Bek. Ze známých hereček zde působily Nataša Gollová, Slávka Budínová či Marie Vášová. Divadlo sídlí v klasicistní budově z roku 1830.

Moravské divadlo Olomouc je v současnosti jediným divadlem se třemi uměleckými soubory na střední a východní Moravě. Divákům nabízí baletní představení, operu či operetu, ale také muzikál a činohru. Každoročně jej navštíví přes sto tisíc návštěvníků.

Stavba podle plánů vídeňského architekta Josefa Kornhäusela začala vyrůstat na jaře roku 1828 na místě původní měšťanské zástavby, nová klasicistní budova byla slavnostně otevřena 4. října 1830. Nová scéna pod názvem Městské divadlo nabídla prostor pro 900 diváků.

Na fasádě budovy byly po roce 1884 umístěny podobizny velikánů německé kultury – Schillera, Goetheho, Mozarta a Wagnera. Hrálo se převážně německy.

V polovině 20. let 20. století se v tomto divadle přistavoval zadní trakt, v němž se nachází provozní zázemí. Přestavba hlavního objektu v letech 1940 a 1941 podle návrhu Karla Fischera přinesla úpravu průčelí, ze kterého odstranila veškerou figurální i dekorativní výzdobu.

Současnou jednoduchou klasicistní fasádu zakončuje trojúhelníkový štít s plastikou sochaře Vojtěcha Hořínka znázorňující symboly divadla.

Budova Moravského divadla v Olomouci (1940)
Zdroj: ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
23. 5. 2026Aktualizováno23. 5. 2026

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...