První srpnový den se vedení Pražského jara ujal Pavel Trojan mladší. Nový ředitel zavedeného hudebního festivalu naváže na práci Romana Bělora, který po více než dvou dekádách z funkce odešel na vlastní žádost. Trojan mluví o úctě k tradici a zároveň o „moderním způsobu“ vedení. Festival přebírá v době, která kulturním akcím příliš nepřeje.
„Považuji Pražské jaro za rodinné stříbro. Mou ambicí není ho dekonstruovat a znovu postavit, ale spíš vybrušovat, nasvěcovat,“ uvedl Pavel Trojan mladší v rozhovoru pro Události v kultuře.
Poté, co ho v červnu právní rada hudebního festivalu jmenovala novým ředitelem, hovořil o rozvoji Pražského jara „energickým a moderním způsobem“. Příkladem je nový festivalový formát Prague offspring věnovaný soudobé hudbě.
Důležitá je podle Trojana také jedinečnost programu. „Pražské jaro je širokospektrální festival, jeho výkladní skříní je hostování zahraničních umělců, speciální festivalové projekty. Naší ambicí bude, aby Pražské jaro opravdu nabízelo to nejlepší v sezoně a aby projekty vznikaly přímo na zakázku festivalu,“ vysvětlil.
Bělor: Přesvědčil nás schopnostmi i zkušenostmi
Respektovaná přehlídka klasické hudby má téměř osmdesátiletou tradici. Osmatřicetiletý Trojan na Pražském jaru působí od roku 2010. Postupně měl na starosti agendu marketingu, styk s médii, stal se tiskovým mluvčím a od roku 2019 náměstkem ředitele.
Trojan pochází z rodiny hudebního skladatele, jeho otec Pavel Trojan mimo jiné vedl Pražskou konzervatoř. Trojan mladší na této škole studoval skladbu a dirigování, následně si na HAMU ke komponování přibral ještě management.
„Svými schopnostmi, vzděláním i zkušenostmi mne i správní radu přesvědčil, že bude správnou osobností zaručující kontinuitu a další rozkvět festivalu,“ uvedl ke svému nástupci Roman Bělor.
Sám prý naznal, že nastala vhodná chvíle, aby vedení festivalu předal, působit bude ale ve správní radě.
Pomohlo by víceleté financování
Trojan vedení festivalu přejímá v době velmi náročné pro kulturu. Změny v chování diváků se podle jeho slov projevily už v letošním ročníku, kdy se Pražské jaro po dvou covidových letech vrátilo s plnohodnotným programem. „K tomu se přidává světová krize, ať už geopolitická, či ekonomická, a veřejné finance avizují, že peněz v příštích letech nebude více,“ shrnuje vyhlídky Trojan.
Pořadatelé se ocitají ve složité situaci, míní nejen jako ředitel Pražského jara, ale i z pohledu prezidenta Asociace hudebních festivalů. Věří, že vedle podpory návštěvníků a sponzorů by pomohla i změna ve způsobu veřejného financování.
„Velice usilujeme o to, aby ministerstvo kultury přistoupilo na víceleté financování kultury. Festivaly v České republice nejsou příspěvkovou organizací a každý rok musí žádat o finance. A teď si představte, že Pražské jaro například domlouvá koncert Berlínských filharmoniků na rok 2024. K tomu se musí zavázat už v roce 2020, ale teprve v dubnu 2024, tři týdny před festivalem, se dozví, jaká je podpora z ministerstva kultury. A festivaly, které se odehrají třeba už v březnu, se dozvědí dokonce až dodatečně, jakou podporu získaly,“ rozebírá současný systém.
První Pražské jaro pod vedením Pavla Trojana mladšího by mělo začít tradičně 12. května, v den výročí úmrtí Bedřicha Smetany.
