Pokračuje natáčení filmu o Myslivečkovi, Dyk se kvůli roli naučil italsky

Nahrávám video

Otec chtěl mít z Josefa Myslivečka mlynáře, on si ale vybral hudbu. V druhé polovině osmnáctého století se prosadil v Itálii, kde mu přezdívali Il divino Boemo, tedy Božský Čech. Podobně se jmenuje i životopisné drama, které o skladateli natáčí Petr Václav s Vojtěchem Dykem v hlavní roli. Filmování po koronavirové pauze nyní opět pokračuje.

Snímek Il Boemo je obsazením i lokacemi mezinárodní. Vojtěch Dyk tak má ve scénáři napsané dialogy ve třech jazycích. Před rokem, když roli Myslivečka přijal, se začal učit italsky. „Kdybych tenkrát věděl, co vím teď, tak bych do toho nikdy nešel. Upřímně, je to asi nejnáročnější projekt, na kterém jsem kdy dělal,“ přiznává. 

Divadla nejsou, čím se zdají být

Pro první scény do filmu si štáb Petra Václava zajel už loni v létě do města Como na italsko-švýcarských hranicích. Budova tamního divadla prý odpovídá neapolské scéně San Carlo, jež byla v osmnáctém století mekkou operních autorů tehdejšího světa a kde byl Mysliveček na vrcholu nejhranějším skladatelem.

Následovala plánovaná pauza, další natáčení po jejím skončení ale odsouvala koronavirová epidemie. „Natáčecí plán jsme museli několikrát upravovat, některé scény jsme přesunuli z Itálie do Čech,“ přidává podrobnosti producent Jan Macola. Filmaři tak nedávno zabrali třeba Stavovské divadlo. „Předstíráme, že jsme v divadle San Benedetto v Benátkách a točíme tu poměrně důležité scény pro náš příběh,“ upřesnil Petr Václav.

Amadeus se vrátí k filmu jako Myslivečkův obdivovatel

Režisér oceňovaných sociálních dramat chystal životopisný film o Myslivečkovi deset let, než padla první klapka. Je zároveň i autorem scénáře. Při psaní pro něj byla podstatná mimo jiné korespondence Leopolda Mozarta s jeho synem Wolfgangem Amadeem, který Myslivečkovu hudbu obdivoval. Petr Václav už dříve přiznal, že oscarové drama Amadeus od Miloše Formana je jednou z jeho inspirací. Postava Mozarta se objeví i v jeho chystaném počinu.

Osud Josefa Myslivečka zajímal filmaře už v osmdesátých letech. V televizní inscenaci podle scénáře Františka Kožíka si skladatele tehdy zahrál Antonín Procházka. Práce na filmu Il Boemo zaberou tvůrcům ještě zhruba rok. Premiéru by tak historické výpravné drama mělo mít 240 let od Myslivečkovy smrti. 

Antonín Procházka (uprostřed) jako Josef Mysliveček v televizní inscenaci Pod maskou (1984)
Zdroj: ČT

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...