Pandemie a válka podle Čapka. O Bílé nemoci rozhoduje ve dvojroli Miroslav Donutil

Nahrávám video

Společnost na pokraji války, na začátku pandemie a s nacionalistickým vládcem v čele. Čapkovo drama Bílá nemoc z roku 1937 nabízí témata, která jsou dnes až mrazivě aktuální. Pražské Divadlo ABC hru uvádí v režii Michala Dočekala a ve dvojroli s Miroslavem Donutilem.

Prorocké Čapkovo drama vypráví o střetu dvou nesmiřitelných vizí světa. Militantní Maršál cítí jako svou svatou povinnost skrze válku pozvednout národ. Země zbrojí a mnozí na zbrojení a válce vydělávají. Právě v této chvíli objeví doktor Galén lék na bílou nemoc, ale pro jeho distribuci má podmínku: své tajemství vydá, pokud se všechny vlády dohodnou na mezinárodním míru.

„Čapkova hra zkoumá myšlenkový experiment: je možné prosadit celosvětový mír? Za jakých okolností?“ uvedl režisér Michal Dočekal k základní otázce hry. Čapek v předmluvě ke svému dramatu poznamenal: Ve světě války sám mír musí být tvrdým a neústupným bojovníkem.

Na seznamu gestapa

Příběh se po divadle dočkal i filmové adaptace. Neunikl pozornosti publika ani gestapa, které po obsazení Československa plánovalo Karla Čapka zatknout.

„Fašisté ve hře mohli vidět Itala Mussoliniho a Němci zase nacistického diktátora Hitlera – a také to tak chápali. Čapek se dostal na jednu z nejvyšších příček seznamu nepřátel Říše,“ připomíná Zdeněk Vacek, ředitel Památníku Karla Čapka ve Staré Huti, kde autor Bílou nemoc psal. K zatčení ale nedošlo, spisovatel zemřel v prosinci 1938 na zápal plic.

Je možné poučení z minulosti?

Autoři nejnovější inscenace si pokládají otázku, jestli se jde z minulosti poučit. „Celosvětová pandemie a snaha jednoho idealisty nastolit celosvětový mír – to jsou problémy, o kterých přemýšlíme dnes a které se nás dotýkají,“ nepochybuje Dočekal.

Objevitele léku, doktora Galéna, stejně jako militantního Maršála hraje v ABC jen jeden herec. „Nejdůležitější úkol bylo rozlišit ty dvě postavy, jakkoliv se jejich názorové pochody prolínají,“ říká představitel této dvojrole Miroslav Donutil.

Bílá nemoc (Divadlo ABC)
Zdroj: Patrik Borecký/ČTK

Karel Čapek po zveřejnění dramatu čelil útokům. Rozpoutala se debata o Hippokratově přísaze, o pacifismu a nacionalismu. Silné negativní odezvy se Čapkovi dostalo z lékařských kruhů. „Viděli se v postavě profesora Sigelia, představitele akademické vědy, která poklonkuje diktátorskému režimu,“ upřesnil Vacek.

„Ukradené“ Dělo života

Čapkovi coby synovi lékaře nebylo nemocniční prostředí cizí. Inspiraci mu ale poskytl jeho přítel, zubař Jiří Foustka, když při jednom společném výletu téma Bílé nemoci Čapkovi předestřel. Chtěl napsat vlastní román.

Když Čapek přišel se svou divadelní hrou, Foustka se ohradil. „V podstatě obvinil Čapka, že mu námět ukradl a že bude požadovat, aby byl veden jako spoluautor, aby dostal podíl na tantiémách,“ vypráví Zdeněk Vacek. Situaci vyřešil Čapkův nakladatel. Foustkovi navrhl, že vydá i jeho román s názvem Dělo života.

V inscenaci zaznívají i úryvky dobových citátů známých osobností, které se snažily utopisticky vynutit mír, ale také dopisy především anonymních pisatelů, kteří zpochybňovali či hanili Čapkovy humanitní a pacifistické názory.

Tehdejší diskuse svou výbušností připomíná současné komentáře na internetu. „Jsme, zdá se, nepoučitelní,“ uzavírá dramaturgyně inscenace Barbora Hančilová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...