Ozval se pachatel, že chce zaplatit za své know-how, vzpomíná spoluautor „Případů" Josef Mareš

Nahrávám video

Josef Mareš strávil třicet let u policie, velkou část této doby coby šéf pražské mordparty. Ještě jako kriminalista začal psát scénáře podle skutečných zločinů. Vznikly tak divácky úspěšné seriály Případy 1. oddělení, jejichž třetí řadu Česká televize aktuálně vysílá, a s nimi související Devadesátky. V televizním zpracování reálných vražd i jiných trestných činů se prý poznávají nejen skuteční vyšetřovatelé a operativci, ale i pachatelé. Ne vždy k radosti autorů, připustil Mareš v Interview ČT24.

Případy 1. oddělení měly původně skončit po druhé řadě. Nakonec se scenáristé – kriminalita Josef Mareš a novinář Jan Malinda – nechali přemluvit ještě ke třetímu pokračování. Prý už ale definitivně poslednímu. „Seriálem Devadesátky a třemi řadami Případů 1. oddělení jsem vycucl celou svoji policejní kariéru, už by asi těžko bylo z čeho brát,“ říká Mareš.

Spolu s Malindou napsali už scénář k nové minisérii Docent. Nevychází ze skutečných událostí, ze zkušeností exšéfa mordparty ale ano. Ivan Trojan hraje policejního teoretika, který se vydá po stopě chladnokrevného vraha. Docenta opět odvysílá Česká televize.

Scenáristé si pletou soudního lékaře s patologem

Už Případy 1. oddělení, stejně jako jejich prequel Devadesátky (kde Malindu při psaní scénáře vystřídal Matěj Podzimek) byly ceněné za věrné zobrazení policejní práce, ovšem přesnou „kuchařku“ tvůrci prozradit nemohli a ani nechtěli.

I zkušený kriminalista Mareš připouští, že drobné chyby v natočených dílech po sobě našel. Přestože jiné krimi příběhy prý příliš nesleduje, všímá si i v nich nepřesností, které scenáristé bez policejní zkušenosti často opakují.

„Místo soudního lékaře máme patologa, místo grafologa máme grafickou expertizu. To jsou nuance, v kterých by třeba i začínající student policejní akademie měl problém, ale nás to tahá za uši. Je také rozdíl mezi škrcením a rdoušením, a bohužel ani každý policista ho neví, takže tím spíš to uteče scenáristovi v seriálu,“ upřesnil s tím, že má pro takové omyly pochopení.

Proč Plíšek nejezdí autem

Seriály, jejichž je Mareš spoluautorem, nevycházely ze skutečnosti jen v kriminalistických postupech a samotných případech, ale i ve vztazích na pracovišti. Postavy mají částečně reálné předobrazy, i když scenáristicky domyšlené. Marešův kolega Jan Malinda se podle něho dopustil chyby, když reálným policistům prozradil, kým v seriálu jsou. „Bohužel si myslel, že jim udělá radost,“ podotýká Mareš.

„Například Honzovi Štočkovi (který byl výborný policista, nikdy jsem s ním neměl problém, znali jsme se přes dvacet let, kdy jsem byl v mordpartě) najednou začalo vadit, že Plíšek nejezdí autem,“ uvedl Mareš. Fiktivní major Václav Plíšek je doyenem seriálového týmu. Scenáristé na základě skutečných osob museli stvořit nové postavy, které by fungovaly i v příběhu. Mareš proto sám není rád, když si ho diváci ztotožňují s jeho alter egem Kozákem v podání Ondřeje Vetchého.

Na zfilmování „svých“ případů se dívají také skuteční pachatelé. Jeden, který figuroval v případu okrádaných seniorů, se ozval dokonce s nečekaným požadavkem. „Nejenže nás chtěl pochválit, že je seriál autentický, ale také Českou televizi žádal o peníze. Vymyslel know-how toho zločinu, a protože jsme to zfilmovali, tak že bychom od něj jako odkoupili licenci,“ prozradil Mareš.

Mysleli, že místo vyšetřování píšu scénář

Úspěch Případů 1. oddělení mu pomohl k popularitě, i když coby vedoucí pražské mordparty byl při mediálně sledovaných zločinech vidět i předtím. Na kriminálce pracoval stále ještě i v době, kdy se začaly vysílat první díly „Případů“.

Seriál zaznamenal nebývalý úspěch, paradoxně Marešově mordpartě se v reálném vyšetřování zrovna moc nedařilo. „Ze čtrnácti vražd za půl roku jsme měli osm neobjasněných. Ony se pak všechny objasnily, pachatel byl obviněn a odsouzen, ale potřebovali jsme čas. Ale lidem to těžko vysvětlíte. Někdo si to dokonce spojoval s tím, že místo abych vyšetřoval, tak píšu scénář,“ uvedl Mareš.

Vraždy taxikářů či v Klánovickém lese, které se jeho tým tenkrát snažil vyšetřit, vyšetřují nyní i kriminalisté v televizní mordpartě. Nové díly uvádí ČT každé pondělí večer. Mareš se k případům známých ze seriálu vrátil nedávno i knižně, v „knižním výslechu“ ho vyzpovídal novinář Martin Moravec.

V současnosti už bývalého kriminalistu zaměstnává práce v Úřadu pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu. „Jsem velký hokejový fanoušek. Zajímal mě rok 1950, kdy jedenáct hokejistů, místo aby letěli do Anglie vybojovat titul mistrů světa, bylo zavřeno a odsouzeno k mnoha letům trestu,“ upřesnil, jakým tématem se třeba zabýval. Scénář podle tohoto příběhu psát nechce, dva zatím nerealizované od jiných tvůrců už prý existují. O osudu hokejových reprezentantů ale vznikl dokument, odvysílat by ho mohla Česká televize.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...