Okolní tsunami vyrovnala pokojem v srdci, vzpomíná na Soňu Červenou Daniel Herman

Operní pěvkyně Soňa Červená zpívala ve velkých rolích na evropských i amerických scénách, v rodném Československu ale čelila útlaku komunistického režimu. Teprve když se po třiceti letech vrátila z emigrace, mohla si stoupnout i na prkna Národního divadla. Ze zlaté kapličky také mezzosopranistku, která 7. května ve věku 97 let zemřela, vyprovodili přátelé a kolegové při posledním rozloučení. Vzpomínku na ni přidali i v Událostech, komentářích. „Pochopila, že jediné, co může vyrovnávat tu obrovskou dynamiku, až tsunami okolního prostředí, je pokoj v srdci,“ míní bývalý ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL).

„Na Soně Červené jsem vždycky obdivoval symbiózu její hluboké profesionality a morální pevnosti. Jejím velkým poselstvím je, že tyto věci lze skloubit a je to, jak to řekl pan ministr (kultury Martin) Baxa, skutečně příběh dvacátého století. To je na ní obdivuhodné, že dokázala i těmito těžkými peripetiemi projít s rovnou páteří,“ uvedl Daniel Herman.

Soňa Červená, dcera kabaretiéra Jiřího Červeného, začínala v Osvobozeném divadle Voskovce a Wericha, zároveň se učila klasickému zpěvu. Kariéru operní pěvkyně ale nestihla příliš rozvinout.

Po únoru 1948 byla její rodina prohlášena za nepřátelskou komunistickému režimu, manžel Soni Červené, majitel továrny na výrobu čokolády, utekl ilegálně přes hranice. Soňa Červená emigrovala až v lednu 1962, kdy využila svého angažmá v Berlínské státní opeře a posledním otevřeným přechodem přešla z východního Berlína do tehdejšího západního Německa.

Domovskou scénou se pěvkyni stala opera ve Frankfurtu nad Mohanem, odkud vedla její kariéra na většinu významných evropských a zámořských operních scén a festivalů. Celosvětovou slávu jí přinesla role Bizetovy Carmen.

Chtěla žít naplno

Své pozdější paměti nazvala pravidlem, které sama sobě nařídila: Stýskání zakázáno. Na audioverzi memoárů i navazujícím titulu Stýskání zažehnáno spolupracoval herec Jan Sklenář, který se se Soňou Červenou spřátelil během příprav inscenace Návštěva staré dámy v Hradci Králové.

„Soňa byla velice mladý člověk i v pozdním věku. Chtěla být mezi mladými lidmi, chtěla být u nových věcí, chtěla prostě žít život naplno,“ vzpomíná Sklenář. „Byla fantastická, že se z exilu skromně vrátila a vrhla se do práce,“ dodal.

Na prknech pražského Národního divadla poprvé stanula v roce 2002 v Janáčkově opeře Osud, později účinkovala v Čapkově hře Věc Makropulos, kterou připravil americký režisér a výtvarník Robert Wilson. Excelovala v inscenacích inspirovaných skutečnými osudy, které – jako ten její – poznamenaly krutosti dvacátého století. Šlo o opery vracející se k příběhům umučeného faráře Josefa Toufara a popravené Milady Horákové.

Stejně jako oni se Soňa Červená stala určitým symbolem, i když její existenci dlouhá emigrace v povědomí veřejnosti zamlžila. „To ukazuje na jednu ze zločinných stránek komunistického režimu, že českou společnost připravil o takto úžasné osobnosti,“ připomíná Daniel Herman.

Nahrávám video

Poslední sbohem daly Soně Červené stovky lidí

Do Národního divadla v Praze se v úterý přišly rozloučit stovky lidí. „Přála si rozloučit se s námi právě tady, kde se cítila nejvíce doma,“ uvedl generální ředitel divadla Jan Burian, který ve svém projevu připomněl emigraci Červené z totalitního Československa. „Její útěky nejsou projevem strachu, ale odvahy bojovat za život, ve kterém se nemají dělat kompromisy,“ prohlásil.

Operní režisér Jiří Heřman Soňu Červenou označil za živel. Šéf činohry první scény Lukáš Trpišovský zarecitoval verše Jana Skácela. Ministr kultury Martin Baxa (ODS) ze záznamu připomněl vystoupení Soni Červené v Lateránské bazilice v Římě, kde v oratoriu Jana Zástěry Svatá Ludmila jako sólistka zazpívala krátce po svých sedmadevadesátých narozeninách.

Na počest zesnulé mezzosopranistky zazpívali Pavel Černoch, Jiří Hájek a Petr Nekoranec. Na čestné stráži se u katafalku na jevišti vystřídali například generální ředitel ČT Petr Dvořák, generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral, prezident Herecké asociace Ondřej Kepka, režisérka Olga Sommerová, pěvkyně Kateřina Kněžíková, herec Jiří Štěpnička, divadelní režisér Michal Dočekal, muzikolog Aleš Březina nebo generální ředitel České filharmonie David Mareček.

Po přibližně hodinovém pietním aktu zakončeném archivní nahrávkou Červené a státní hymnou vynesli za potlesku a zvuků poledních zvonů rakev s ostatky do pohřebního vozu před divadlem. Uložena bude do rodinné hrobky v Hradci Králové v úterý v podvečer.

Pohřeb bude veřejný, předcházet mu bude v katedrále Svatého Ducha v historickém centru Hradce Králové zádušní mše, kterou bude sloužit královéhradecký biskup Jan Vokál.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...