Obrazy pražské periferie nejsou okrajové pro Lhotáka, Sudka ani Císařovského

Nahrávám video

Okrajové části hlavního města v minulosti inspirovaly mnoho umělců, kteří by je dnes nejspíše vůbec nepoznali. Jak se tyto oblasti za poslední desítky let proměnily, ukážou 26. června na ČT art Obrazy pražské periferie. Dokument natočil Josef Císařovský.

Dokladem proměn je třeba snímek, který na pražské Pankráci pořídil v polovině minulého století fotograf Josef Sudek. Ukazuje jeden činžovní dům, zahrádkářskou kolonii a dětské hřiště. Postupně se z okrajové části ale stalo širší centrum, kde stojí kancelářské budovy, luxusní byty a obchodní centrum. 

„Zatímco dneska známe na kraji Prahy vlastně jenom překladiště a hypermarkety, dříve měl více přírodní podobu. Ploty, kůlny, přístřešky, boudičky, to všechno ze dřeva. Periferie v podstatě žila napůl v kooperaci s přírodou,“ upozorňuje na jeden z rozdílů autor dokumentu Josef Císařovský.

V neděli navečer u jatek na Praze VII, 1943, soukromá sbírka
Zdroj: Retro Gallery/Kamil Lhoták

Při konfrontaci někdejší pražské periferie a současné podoby stejných míst vycházel kromě Sudkových fotografií také z obrazů Kamila Lhotáka. Ten se ve svých malbách vedle různých strojů s oblibou vracel také k ohradám či garážím, které mimo jiné v dětství vídal v Nuslích. Mnohdy nostalgicky působící výjevy odráží malířův zájem o proměnu přírodní krajiny v umělou, zasaženou člověkem.

Podél Botiče

Císařovského snímek ovlivnil také nerealizovaný scénář režiséra Jiřího Lehovce. Jeden ze zakladatelů českého dokumentu se pokoušel zachytit poetiku všednosti, třeba v roce 1939 ve filmu Divotvorné oko, kde zblízka nafilmoval běžné věci jako kartáč, kapesní hodinky nebo bublinky v sodovce.

Ve třicátých letech připravil také fotografický scénář, kdy podél více než třiceti kilometrů dlouhého pražského potoku Botič nafotil sérii snímků. Zůstaly černobílým svědectvím tehdejší scenerie, jež prošla zásadní proměnou. Například v Michli, kde potok původně protékal u polí a zahrad, Botič „zmizel“ pod zem a změnila se i jeho původní trasa. „Je to jeden z nejbrutálnějších případů a modelových situací, jak s krajinou zacházíme,“ upozorňuje v souvislosti s pražským potokem Císařovský.

Botič v Nuslích
Zdroj: ČTK/Roman Vondrouš

Ke scénáři Lehovce, fotografiím Sudka a obrazům Lhotáka přidává v Obrazech pražské periferie ještě zápisy filmaře Pavla Juráčka, který se o těchto sociálně zajímavých místech zmiňoval ve svých denících. Jimi zachycenou minulost a kamerou Michala Němce zaznamenanou současnost propojuje dokument i pomocí 3D animací a leteckých map.     

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...