O brexitu i zombifikaci telefony. Ani 28 let poté zuřivost nevyprchala

Nahrávám video

Oscarový režisér Danny Boyle se vrátil k jednomu ze svých nejúspěšnějších příběhů a do kin vyslal snímek 28 let poté. Nový postapokalyptický horor je opět zasazen do světa deformovaného ničivým virem. Mnozí ho čtou, stejně jako v případě předchozích filmů, coby podobenství současného dění.

Jsou to skoro tři dekády, co z laboratoře unikl virus, který měl pomoci pochopit agresi a vztek. Místo toho začal z lidí vytvářet nemyslící zuřivá monstra.

„Uskutečnilo se několik promítání 28 dní poté a zdálo se, jako by ten film nezestárl. Navíc samotné publikum na něj reagovalo, jako by sledovalo něco současného. V tu chvíli jsme začali přemýšlet: Co dalšího bychom mohli do tohohle světa přinést?“ uvedl k pokračování Danny Boyle.

Téměř po třiceti letech znovu spojil síly se scenáristou Alexem Garlandem, s nímž původní snímek vymyslel. Pro Garlanda tehdy šlo o první scenáristickou zkušenost. „Prostě jsme navázali tam, kde jsme skončili. Samozřejmě, uběhlo hodně času. Teď už toho o psaní vím mnohem víc a taky mnohem víc rozumím Dannyho roli,“ podotkl scenárista, který v mezičase zůstal věrný hororovému a sci-fi žánru a získal oscarovou nominaci za drama Ex Machina.

Danny Boyle při natáčení filmu 28 let poté
Zdroj: Falcon

Natočeno na mobil

Oscara, a to za snímek Milionář z chatrče natočený s Boylem, už má i další navrátilec do týmu – kameraman Anthony Dod Mantle. Zatímco pro 28 dní poté vytvořil vizuál domácího videa pomocí digitální kamery, v aktuálním pokračování využíval mobilní telefony.

Boyle oceňuje, že kvalita mobilního rozlišení se už od toho žádaného pro kina příliš neliší. „Můžete s nimi jít někam ‚nalehko‘ nebo k nim můžete sestavit speciální zařízení. To jsme využili u akčních scén,“ zmiňuje režisér další výhody točení na mobil.

Aby diváky do akce co nejvíce vtáhl, používal i dvacet iPhonů najednou připevněných na k tomuto účelu zhotovené konstrukce. Podle herce Aarona Taylora-Johnsona dodal tento způsob natáčení filmu „niternou a pohlcující“ atmosféru.

Natáčení filmu 28 let poté
Zdroj: Falcon

Právě akce byla už v první „osmadvacítce“ inovací pro žánr zombie hororu. Do té doby loudaví a kulhající nemrtví se tu proměnili ve zběsile sprintující hrozbu.

List The Wall Street Journal si ve filmu 28 let poté všímá i obsahového odkazu k současným všudypřítomným technologiím. Snad nikdy nebyla souvislost mezi přenosnými elektronickými zařízeními a zombifikací definována tak ostře, poznamenává. Film samotný hodnotí jako postrádající vtip a dějovou soudržnost a „nasáklý krví“.

Víc než thriller o přežití

Série zve k řadě interpretací. První snímek byl vnímán jako alegorie světa zmítaného strachem z neznámé hrozby po teroristických útocích z 11. září. Volné pokračování z roku 2007, na kterém se Boyle s Garlandem podíleli pouze jako producenti, bylo obrazem amerických bojů na Blízkém východě. Příběh odehrávající se šest měsíců po ději prvního snímku se tehdy pokusil vylíčit španělský filmař Juan Carlos Fresnadillo.

Nový snímek už někteří označili za obraz postcovidové a postbrexitové Británie. Ostrovy se v něm proměnily na karanténní zónu odstřiženou od zbytku světa.

28 let poté
Zdroj: Falcon

Tam, kde původní film využíval kolektivní strach společnosti z nákazy, zaměřuje se pokračování na dvě primární úzkosti: strach ze smrti a strach z druhého. K čemuž se můžete zeptat: Nejsou všechny horory o přežití neznámé hrozby? Ano, ale jen málokterý z nich tak účinně předpokládá psychickou daň, kterou si takové násilí vybírá, oceňuje v recenzi magazín Variety.

Oproti tomu třeba Los Angeles Times píší o nudné ústřední zápletce, maniakálním střihu a potácení od scény ke scéně, přičemž Boylův film „agresivně přechází od filozofických momentů k násilí, od patosu ke komedii“. Nicméně připouští, že jde o „zajímavý komentář k lidskému pokroku“.

28 let poté
Zdroj: Falcon

The Hollywood Reporter soudí, že prvotní snímek z roku 2002 patří k nejvlivnějším hororům jednadvacátého století, a to nejen z hlediska kinematografie, ale i jako „ostrá politická alegorie“. Nejnovější pokračování je prý emociální a strhující a také „přesahuje rámec thrilleru o přežití“. Recenze podotýká, že příběh zůstává alegorickým komentářem k současné politické situaci a nepůsobí jako cynický pokus o komerční vytěžení osvědčeného materiálu.

Je o násilí uvnitř nás, míní Ralph Fiennes

„Není to jen film o nákaze. Má mnoho vrstev. Je o násilí, které uvnitř nás je, a také o schopnosti soucitu,“ míní Ralph Fiennes, který patří k hereckému osazenstvu aktuálního pokračování, spolu s Aaronem Taylorem-Johnsonem, Jodie Comerovou či hereckým talentem Alfiem Williamsem v roli dvanáctiletého chlapce, který se se svým otcem vydává za zombie.

Film diváky vezme do skupiny přeživších, kteří si našli způsob, jak mezi nakaženými existovat. I tři dekády po úniku viru laboratoře na výrobu biologických zbraní totiž trvá vynucená karanténa.

28 let poté
Zdroj: Falcon

Z dosavadních tří „osmadvacítek“ má ta nejnovější nejúspěšnější start v celosvětové distribuci. Už po prvním víkendu v kinech 28 let poté vydělalo zhruba polovinu rozpočtu, který čítá šedesát milionů dolarů (zhruba 1,3 miliardy korun).

Na další postapokalyptické dobrodružství fanoušci tentokrát nebudou muset čekat dlouho. Tvůrci už oznámili pokračování s podtitulem „chrám kostí“, ve kterém by se měl vrátit i hrdina z prvního filmu v podání Cilliana Murphyho. V plánu je celkově trilogie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...