Novým rektorem AVU byl zvolen Tomáš Pospiszyl

Akademický senát Akademie výtvarných umění v Praze (AVU) zvolil nového rektora, stát by se jím měl kurátor a pedagog Tomáš Pospiszyl. O post se ucházeli tři kandidáti. Pospiszyl nahradí ve funkci Mariu Topolčanskou, která loni rezignovala, její způsob vedení byl terčem kritiky akademického senátu i umělecké obce.

„Milé senátorky, milý senátoři, moc si vážím důvěry, kterou jste mi dali. Slibuji vám, že se budu snažit vám být dobrým partnerem a společně, a teď už mluvím k celé akademické obci, budeme o naši školu pečovat,“ řekl po zvolení Pospiszyl, který získal v tajné volbě jedenáct hlasů.

Členové akademického senátu školy zvažovali na rektora také sochaře a pedagoga Dušana Zahoranského a kurátora a galeristu Marka Pokorného. Ke zvolení je třeba nadpoloviční počet hlasů všech členů akademického senátu. Těch je sedmnáct, sedm z nich jsou studenti. V tajné volbě hlasovali všichni, Zahoranský obdržel dva hlasy, Pokorný čtyři.

Šéfa AVU, nejstarší umělecké školy v Česku, volil akademický senát na období 2025 až 2029, funkce by se měl zvolený kandidát ujmout od 24. března. Rektora jmenuje na návrh akademického senátu školy prezident Petr Pavel.

„Nabízím evoluci“

„Jako možný rektor nenabízím revoluci ve vedení školy, ale spíše evoluci,“ řekl Pospiszyl začátkem února při debatě se zástupci AVU. Postupný rozvoj se podle něj týká například zvýšení počtu pedagogů na škole. Chtěl by zlepšit například komunikaci školy. Její řízení by podle něj do budoucna mělo být efektivnější a přehlednější.

V debatě uvedl, že nemá ambici stavět novou budovu či hodně rozšiřovat počet studentů, chtěl by se zaměřit spíše na vnitřní kvality školy. Je podle něj důležité určit si dlouhodobé priority, které by měly směřovat k prohlubování kvality výuky.

Akademie výtvarných umění
Zdroj: Facebook/AVU

Pospiszyl je historik umění, kurátor a pedagog. Studoval v Praze na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy i Filmové a televizní fakultě Akademie múzických umění a také na Bard College v New Yorku. Na AVU byl loni jmenován profesorem. Na škole vede katedru teorie a dějin umění. Profil na webu akademie o něm uvádí, že zkoumá vztahy mezi uměním východní Evropy a Západu nebo mezi vysokou a populární kulturou. Zajímá se také o vztah filmu a výtvarného umění.

Napsal knihy o malířích Alénu Divišovi a Teodoru Rotreklovi, o kritikovi Jindřichu Chalupeckém nebo o komiksové postavě Octobrianě.

Topolčanská čelila kritice, rezignovala sama

Předchozí rektorka Topolčanská rezignovala loni v říjnu. AVU od té doby vede v zastoupení prorektorka pro studijní záležitosti Šárka Krtková, kterou do funkce jmenovala Topolčanská.

Topolčanská o svém odstoupení informovala na říjnovém mimořádném zasedání senátu, který se zabýval návrhem na její odvolání, podle kterého ve vedení školy selhala. Podle zápisu z jednání a návrhu, pod který se podepsalo sedmnáct lidí z AVU, se rektorka opakovaně pokoušela obejít akademický senát, bagatelizovala problémy a spolupráce s ní byla neudržitelná.

Krátce předtím rezignovali všichni čtyři prorektoři, kteří svůj krok odůvodnili tím, že jejich představy o řízení a komunikaci se příliš rozcházejí s přístupem Topolčanské. Odmítli však, že by jejich odchod souvisel s peticí, která Topolčanské vytýkala nezvládnutí funkce a nedostatek erudice a zkušeností v oboru.

Pod peticí byli podepsáni například bývalý rektor AVU Milan Knížák, sochaři Jaroslav Róna a David Černý, režisér Jan Svěrák, architekt Josef Pleskot, výtvarník Michal Rittstein nebo spisovatel Jáchym Topol. Text zveřejnila Barbora Šlapetová, manželka bývalého pedagoga AVU Lukáše Rittsteina, kterého loni Topolčanská odvolala za pokus o podvádění a neetické chování, jak řekla Topolčanská v České televizi. Uvedla také, že vidí kritiku AVU pod jejím vedením do jisté míry jako projev generačního sporu.

Signatáři petice současně žádali restrukturalizaci AVU a Národní galerie a změny v Cenách Jindřicha Chalupeckého.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...