Nový seriál ČT se vrací k odloženým případům. Před promlčením je prošetří Krobot a Šoposká

On je detektiv ze staré školy, ona mladá, na první pohlední pohled nepřístupná vyšetřovatelka. Přesto musí najít společnou řeč, aby vyřešili odložené případy, než budou promlčeny. Herci Miroslav Krobot a Marika Šoposká se potkávají v kriminálním seriálu Oktopus. První ze třinácti dílů odvysílá Česká televize 28. srpna. V realitě takzvané pomníčky řeší skupina Tempus, zabývá se zejména nevyřešenými případy vražd a násilných úmrtí.

Za seriálem Oktopus stojí podobný tým jako za krimisérií Rapl, kde drsného, charismatického policistu ztvárnil Hynek Čermák. Podle kreativního producenta Josefa Viewegha je kapitán Dítě ze seriálové novinky téměř Raplovým protipólem. Nejezdí autem, ale vlakem, nemá rád zbraně ani honičky. Má ovšem i své slabosti, neodolá totiž karbanu a sázkám.

„Kapitán Dítě je povahou hráč, potřebuje výzvu, vzrušení, chce zažívat napjaté situace. Tuhle vlastnost postrádám, takže pro mě bylo zajímavé dostat se do jeho způsobu myšlení. Na druhou stranu je to výtečný analytik, výborný detektiv, který má právě díky svému hráčství smysl pro logické myšlení,“ říká o své roli Miroslav Krobot.

Šoposká není naivka a Hádek sbírá policejní bundy

Slovem Oktopus seriáloví policisté interně označují „oddělení kontroly termínově ohrožených případů útvaru S“. Dítě byl jediným pracovníkem tohoto oddělení, dokud k němu nebyla přidělena kapitánka Fáberová. Pro herečku Mariku Šoposkou šlo o první příležitost zahrát si kriminalistku.

„Není naivka, princezna,“ představuje svou postavu. „Opravdu není nijak zvlášť roztomilá ani sympatická. Spíš naopak. Což není úplně charakter, který by mi režiséři nabízeli moc často. Nosnou linkou detektivek jsou hlavně případy samotné, ale v Oktopusu jsou zajímavé také vztahy mezi jednotlivými postavami.“

Navíc je tu ještě nadřízený obou – podplukovník Schwarz v podání Kryštofa Hádka. Moderní manažer a kariérista. Jeho podivnou libůstkou je sbírání policejních bund a nášivek, které si vozí ze zahraničních kriminalistických sympozií.

Seriál Oktopus
Zdroj: Zuzana Páchová/ČT

Hádek Oktopus natáčel záhy po seriálu Volha, kam ho také obsadil Jan Pachl. Nestihl se tak ještě „zbavit“ postavy řidiče z dob normalizačního Československa a v prvních natáčecích dnech se mu prý do dialogů pletlo řidičovo příznačné „voe“.

V hereckém obsazení se diváci setkají ještě se Zuzanou Stivínovou coby laborantkou forenzní expertizy či Jaromírem Hanzlíkem, tedy seriálovým policistou, jemuž návrat ke starým případům zpestřuje penzi.

Méně gangsterů, více zločinů spáchaných „normálními lidmi“

Seriál se soustředí výhradně na vyšetřování odložených případů, takzvaných pomníčků. Tvůrci hledali formát, jímž by se zásadněji odlišili v současné záplavě detektivek.

„Perspektiva vyšetřování v Oktopusu je zcela obrácená, čas plyne výrazně pomaleji než v okolním světě, nehraje se o minuty, ale o roky. Práce našich detektivů tak vzdáleně připomíná archeologii, kdy se pod zašlými nánosy prachu odkrývají nevyřešené zločiny,“ vysvětluje Jan Pachl, jenž je režisérem a zároveň (spolu s Petrem Hudským) scenáristou novinky.

Nahrávám video

Seriál nemá být rekonstrukcí skutečných případů, těmi se tvůrci nanejvýš inspirovali. „Snažíme se vyhýbat mafii nebo gangsterům, protože pro ně je to svým způsobem práce a jsou zlí a vlastně i docela nudní – už ze své podstaty. Chceme ukázat situace, kdy normální člověk se zajímavým charakterem dokáže spáchat zločin,“ upřesnil Viewegh.

Řešit se bude třeba korupce. Podnětem ke zřízení oddělení Oktopus je pak Dítětův „kostlivec ve skříni“, třicet let starý a už promlčený případ, při jehož vyšetřování tehdy mladý Dítě slíbil matce oběti, že najde pachatele.

Svědomí dožene pachatele jen ojediněle, říká vyšetřovatel skutečných pomníčků

Seriálový Oktopus má předobraz ve skutečné pracovní policejní skupině, která se věnuje kriminalistickým „pomníčkům“. Pod názvem Tempus funguje od roku 2013. Podle jejího šéfa, plukovníka Radka Šmejdy, mezi neobjasněnými spisy převládají vraždy či případy pohřešovaných osob, které pravděpodobně zemřely násilnou smrtí.

Podnětem k novému vyšetřování bývá zejména zjištění nových skutečností, v tomto směru pomáhají stále modernější metody. Policie ČR také na letošní rok, podle zahraničního vzoru, vydala kalendář nevyřešených případů. Už podruhé. Distribuován je především do věznic.

I díky tomu, že odsouzení měli vybrané případy znovu na očích, se k vyšetřovatelům dostaly nové relevantní informace. Ojediněle doznání učiní sám pachatel, protože ho podle Šmejdy později doženou výčitky svědomí či strach z případného potrestání od soudu nebo na sklonku svého života nechce „odcházet s určitým tajemstvím“.

Seriál Oktopus
Zdroj: Petr Čepela/ČT

U odložených případů se také sleduje promlčecí doba. „V průběhu let byla stanovená délka promlčecí doby postupně navyšována. Je však třeba vycházet z délky, která platila v době spáchání předmětného skutku. Například v roce 1989 byla promlčecí doba vraždy dvacet let. Současná promlčecí doba u vraždy je patnáct nebo třicet let,“ upřesnil Šmejda.

Dodává, že uplynutí promlčecí doby nemusí ve všech případech znamenat, že pachatel nemůže být za takový čin trestně stíhán. Trestní zákoník totiž upravuje také podmínky přerušení promlčecí doby. Došetřují se ale i případy, za něž pachatel už potrestán být nemůže. „Neméně důležitou stránkou je také pro poškozené nebo pozůstalé znát osobu pachatele a případně motiv,“ vysvětlil Šmejda.

Nejstarší neobjasněná vražda v interních přehledech policie se datuje do roku 1974.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...