Nové filmy od Polanského či Allena promítneme, rozhodli v Benátkách. Herecké hvězdy ale zastavila stávka

Bez původně očekávaných hvězd na červeném koberci začal jubilejní 80. ročník filmového festivalu v Benátkách. Americkou účast hereckých osobností totiž zkrouhla hollywoodská stávka, kvůli níž nemohou propagovat své filmy. Soutěžit však budou nové tituly režisérů Davida Finchera, Sofie Coppolové, Agnieszky Hollandové nebo Rjúsukeho Hamagučiho. Mimo soutěž festival promítne i filmy Romana Polanského a Woodyho Allena. Kvůli obviněním režisérů ze sexuálních útoků se jejich nové filmy například nedostávají do americké distribuce či na tamní festivaly.

Režisér Damien Chazelle, který letos předsedá porotě, se na úvodu festivalu objevil v tričku na podporu scenáristů. Ti už stávkují čtyři měsíce, v červenci se k nim navíc přidali i herci. Se studii a streamovacími platformami obě skupiny vyjednávají o nových kolektivních smlouvách a chtějí záruky ohledně umělé inteligence, která má potenciál kopírovat jejich práci. Podle organizátorů to chvíli vypadalo, že se na festivalu neobjeví žádné americké filmy, protože je herci sdružení v tamních odborech nemohou doprovodit. Nakonec jich pár přijede, dominovat však budou režiséři.

Chazelle, jenž natočil filmy La La Land, Whiplash či Babylon agentuře AFP sdělil, že rozumí úzkosti kolem umělé inteligence, která podle některých nahradí herce jejich digitálními avatary, některé obavy ale podle něj mohou být přehnané. „Nemyslím si, že to skutečně změní kinematografické umění. Lidé o tom mají apokalyptické představy. Souhlasím s tím, že je to velká technologická změna, jako internet nebo rádio, ale umění přežije,“ myslí si.

Umělecký šéf přehlídky Alberto Barbera řekl listu Variety, že dlouhotrvající stávka může zdržet uvedení mnoha kvalitních filmů v době, kdy se diváci po pandemické pauze začali znovu vracet do kin. „Pokud nás čekají další měsíce sporadických a vzácných premiér jen s několika magnety jako Barbie či Oppenheimer, otupí to zvyk chodit do kina a prohloubí propast mezi diváky a autorskou kinematografií,“ míní.

Čekají se kontroverze

Festival, který v minulých letech přilákal na červený koberec Joaquina Phoenixe, Lady Gaga či Timothéeho Chalameta, mělo původně zahajovat sportovní romantické drama Rivalové se Zendayou v hlavní roli, kvůli stávce se ale odsunula premiéra až na příští rok, přehlídku tak ve středu otevřel italský válečný snímek z II. světové války Comandante, který se nesetkal s příliš pozitivními prvními kritikami. Očekávání do dalších dnů jsou však velká.

Média si všimla, že festival letos uvede tři filmy od kontroverzních režisérů, od nichž se část filmového světa kvůli obviněním z různých forem sexuálního násilí odvrátila. K vidění budou díla Romana Polanského, Woodyho Allena a Luca Bessona. Umělecký šéf Barbera jejich zařazení do oficiálního programu hájil.

„Polanski je jedním z posledních velkých mistrů evropské kinematografie,“ řekl Barbera deníku The Guardian. „Před padesáti lety udělal obrovské chyby. Uznal, že je vinen, požádal oběť (Samanthu Geimerovou, pozn. red.) o odpuštění a oběť mu odpustila. Nejsem soudce, jsem filmový kritik, moje práce je posuzovat kvalitu jeho filmů. Ale samozřejmě je to velmi obtížná situace,“ sdělil Barbera.

Režisér měl v roce 1977 sexuální styk s třináctiletou dívkou. Poměr přiznal, ale ze Spojených států uprchl před oznámením výše trestu. Žije ve Francii. Devadesátiletý autor filmů Rosemary má děťátko, Čínská čtvrť či Pianista čelí i dalším obviněním ze sexuálních útoků a jeho přítomnost se na přehlídce, odkud si před čtyřmi lety odvezl Velkou cenu poroty za film Žaluji!, neočekává. Jeho černá komedie Palác ze silvestrovské oslavy ve švýcarském Gstaadu vstoupí do českých kin v prosinci.

Komu se dává prostor?

V Benátkách se kromě filmu Palác mimo soutěž představí i Zásah štěstím, padesátý snímek Woodyho Allena, který poprvé ve své kariéře točil ve francouzštině. Allena se dotkla kampaň MeToo, kdy ho jeho adoptivní dcera po letech znovu obvinila z pohlavního zneužití v době, kdy jí bylo sedm let, což režisér odmítl. Odklonila se od něj část známých hollywoodských herců, kteří v jeho snímcích tradičně hráli, on sám se soudil se společností Amazon, která vypověděla smlouvu na výrobu jeho čtyř dalších snímků a již dokončený titul Deštivý den v New Yorku se rozhodla v Americe nevydat.

Podle Barbery je Allenova pozice „zcela jiná“ než Polanského. Allen nebyl nikdy formálně obviněn a podle festivalového ředitele je „naprosto neuvěřitelné“, že „není možné jeho filmy uvést v USA.“ Na festivalu se v soutěži objeví rovněž snímek Luca Bessona DogMan, jehož obvinila ze znásilnění herečka Sand Van Royová. Francouzský nejvyšší soud letos v červnu obvinění zamítl, čímž případ ukončil. Bessona obvinili ze sexuálního obtěžování i další ženy, což filmař odmítl.

Podle aktivistky Ursuly Le Mennové z francouzské skupiny Osez le Féminisme, s níž k zahájení festivalu mluvil deník The Hollywood Reporter, právní systém jen zřídkakdy přivede pachatele před soud. „Když se píše o těchto režisérech, mělo by to zahrnovat i obvinění proti nim, a to vyváženým způsobem, který jen neopakuje argumenty obhajoby a neobviňuje oběti,“ míní. Dodává také, že by se o umělcích „nemělo přestat mluvit“, měly by ale zaznívat i hlasy obětí.

Podle akademika Andrewa Knighta, jenž v článku také mluví, by se zase neměl mediálně spojovat případ Polanského s Allenem a Bessonem, neboť první z nich je usvědčený sexuální delikvent, další dva filmaři však nebyli formálně obviněni ze zločinu. Bessonův snímek uvidí čeští diváci na konci listopadu, Allenův pak do tuzemských kin dorazí na začátku ledna příštího roku.

Hollandová: Neřeším politiku

Diváci ze soutěžních filmů letos vyhlížejí třeba nový thriller Davida Finchera Zabiják, v němž se v nájemném vrahovi v podání Michaela Fassbendera probudí svědomí, nebo Priscillu o životě manželky Elvise Presleyho, již režisérka Sofia Coppolová v narážce na jeden ze svých minulých filmů popsala jako „Marii Antoinettu v Gracelandu“. Nový film Evil Does Not Exist přiveze i japonský režisér Rjúsuke Hamaguči, jehož drama Drive My Car získalo dvě nominace na Oscara, nebo polská režisérka Agnieszka Hollandová, jejíž nový snímek Hranice je koprodukcí Polska, České republiky, Francie a Belgie.

Odehrává se na polsko-běloruské hranici, kde se protínají příběhy uprchlíků, polských aktivistů a pohraničníků. „Není to politický film, to je především lidský film. Je to film o lidech, nikoliv velkých politických mechanismech. Ony jsou v pozadí, v kontextu, ale soustředím se na člověka, který se najednou musí smířit s nemožnou volbou,“ sdělila ČT Hollandová, která film dokončovala před odjezdem do Benátek v Praze na Kavčích horách ve studiu České televize s francouzským zvukařem.

Film natáčela v rodném Polsku v okolí Varšavy. S Čechy Hollandová, někdejší studentka pražské FAMU, spolupracuje už poněkolikáté. „Doufám, že to není poslední práce, kterou tady dělám. Cítím se v Čechách dost jako doma. A pokud jde o natáčení, o filmový štáb, tak v Čechách se mi točí nejlépe. Lépe než v Polsku, lépe než v Americe, určitě lépe než v Německu. Vždy se ráda vracím a těším se na to,“ podotýká.

Režisérka se třemi nominacemi na Oscara se na festivalu v Benátkách uchází o hlavní trofej Zlatého lva potřetí. V soutěži je 23 snímků, celkem přehlídka až do 9. září uvede 82 titulů z 54 zemí.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...