Nová scéna se stala kulturní památkou. Vedení Národního divadla, pod níž spadá, představilo zároveň plán na rekonstrukci stavby, která se počítá k dokladům československé brutalistní architektury. Architektonický záměr přestavby Nové scény nemění podle vedení ND vnější vzhled budov, zachovává všechny původní architektonicky hodnotné vnitřní prostory. V současnosti zde působí především Laterna magika. Opravami zároveň projde i provozní budova B. Dokončení se předpokládá v roce 2024.
Zřejmě největší změna čeká hlavní sál Nové scény, který má zastaralé divadelní technologie a špatnou akustiku. Důraz kladou tvůrci na dokončení původní myšlenky, tedy vytvoření multifunkční divadelní scény, která umožňuje snadnou přestavbu jeviště i hlediště. Vznikne tak divadelní scéna s variabilním uspořádáním prostoru sálu pro různá představení s kapacitou až 500 míst s použitím soudobých moderních divadelních technologií a proměnnou akustikou.
Do původního stavu navrátí restaurování architektonicky nejhodnotnější foyer. Obměny by se mělo dočkat venkovní zasklení. Podle architektů je vzhledem k době svého vzniku energeticky nevyhovující, navrhují proto výměnu jednoduchého zasklení fasády foyeru budovy Nové scény a rámového zasklení na Provozní budově B.
Zlepšit se má využití parteru budov s návazností na piazzettu. Vznikne nový bezbariérový vstup do podzemních garáží, nový vstup pro herce a zaměstnance divadla a víceúčelový prostor zázemí piazzetty pro pořádání různých kulturních akcí.
Rekonstrukce pokračuje
Rekonstrukce má navázat právě na současnou přestavbu podzemních garáží pod piazzettou. Podle vedení divadla je důvodem rekonstrukce technologicky nevyhovující stav sálu Nové scény a zdevastovaný stav provozní budovy B, v němž budovu předali dřívější soukromí vlastníci.
Provozní budovu, dříve známou jako „restaurační“ či Themos, ND nedávno získalo po dvou desetiletích zpět do své správy. V přízemí Provozní budovy B vznikne veřejný prostor s kavárnou propojený spouštěcí skleněnou stěnou s piazzettou.
Finalizace projektových prací se předpokládá ke konci letošního roku, zahájení stavby se plánuje na polovinu roku 2022 a dokončení se předpokládá v roce 2024. Podle dřívějších informací by měla rekonstrukce stát asi 700 milionů korun.
Nelíbí se všem
Sama Nová scéna vznikla během rozsáhlé rekonstrukce Národního divadla mezi lety 1977 a 1983. Během rekonstrukce, kterou vedl architekt Zdeněk Vávra, byla mimo jiné vybourána provozní část budovy na jižní straně, tedy Prozatímní divadlo a Schulzův dům.
Největší diskusi ale budila stavba moderní budovy. Budovu navrhl Karel Prager, mimo jiné autor Federálního shromádění, skleněnou fasádu dodal výtvarník Stanislav Libenský. Nešlo jen o podobu Nové scény, jejíž fasáda z „televizních obrazovek“ některým připadala prostě ošklivá.
Rychle se například ukázalo, že variabilní interiér má řadu nedostatků a na přestavby sálu se tak časem rezignovalo. Prager svůj projekt dokončil ve velmi krátkém čase, na parcele ležící při východní straně divadla původně měl vedle provozní budovy a restaurace vyrůst jen společenský sál.
Pro Laternu magiku
Všechny budovy se také již stavěly, když scénograf Josef Svoboda v roce 1980 přišel s návrhem na výstavbu divadelního prostoru pro soubor Laterny magiky. Zakázku nakonec ale místo Svobody získal Prager, který zaručil, že budova bude hotová do původně požadovaného výročí Národního divadla v listopadu 1983.
První představení na Nové scéně se tak odehrálo jen dva dny po znovuotevření historické budovy, 20. listopadu 1983, kdy měla premiéru inscenace Strakonického dudáka v režii Václava Hudečka.
Po pokusech s činohrou, která zde nalezla útočiště během rekonstrukce Stavovského divadla, nebo operou (kterou ale rušil hluk z Národní třídy) či baletem se nakonec na Nové scéně zabydlela hlavně Laterna magika. První představení zde odehrála v únoru 1984, definitivně se sem z paláce Adria přestěhovala v roce 1992.
Nápady mladých architektů před jedenácti lety – neomezené možnou realizací – navrhovaly například fasádu překrýt dvěma fóliemi, převázat ji lany a do vzniklého prostoru vhánět vzduch. Nafukující se vaky by mohly sloužit jako projekční plátno. Jeden z nápadů umístil k budově venkovní výtah, který by lidi vyvezl na střešní vyhlídku.
