Nová budova Národní galerie nebude. Babiš už na sporném pozemku pod Hradem stavět nechce

Vláda už neplánuje novou budovu Národní galerie v Praze u stanice metra Hradčanská. Pozemky jsou zatížené spornou smlouvou, o které opakovaně informovali Reportéři ČT. Premiér Andrej Babiš (ANO) v pátek uvedl, že s pozemky se pro toto využití už nepočítá a nepočítá se ani s případnou stavbou nové budovy galerie.

Jako možné místo pro novou budovu Národní galerie pozemek u stanice metra Hradčanská a poblíž dejvického nádraží zmiňovali premiér Babiš, ředitel galerie Jiří Fajt i ministr kultury Antonín Staněk (ČSSD). Babiš však nyní oznámil, že tento projekt už není v plánu.

„Jediný projekt, který je na stole, je rekonstrukce Národního galerie (Veletržního paláce), protože je to taky památka. S žádnou jinou alternativou se nepočítá,“ řekl Babiš po jednání v Národní galerii, které se týkalo její spolupráce s pařížským Centre Pompidou.

„Nejsou to pozemkové problémy,“ odpověděl Babiš na dotaz, zda komplikovaná situace na pozemcích u stanice Hradčanská vedla k rozhodnutí od záměru stavby pro Národní galerii ustoupit. Rekonstrukce Veletržního paláce má podle něj přednost, protože budova je významnou památkou a opravy potřebuje.

Pozemek v Dejvicích patří z velké části Správě železniční dopravní cesty (SŽDC), která podepsala smlouvu o budoucím prodeji pozemků s developerskou společností Amádeus Real. V registru smluv je uvedena cena 283 milionů korun, podle některých expertů se však cena pozemků pohybuje až kolem miliardy korun. SŽDC říká, že smlouva byla uzavřena předčasně a hledá cestu, jak od ní odstoupit.

Babiš chce pro Prahu pobočku Centre Pompidou

Premiér současně uvedl, že chce pro Prahu získat licenci jedné z nejslavnějších světových galerijních institucí, pařížského Centre Pompidou. O spolupráci této instituce s Národní galerií jednal s prezidentem Centre Pompidou Sergem Lasvignesem a také ředitelem Národní galerie Fajtem. Prvním krokem je podle Babiše memorandum o spolupráci, které by mohlo být uzavřeno do května.

Lasvignes si v pátek prohlédl Veletržní palác, který by po plánované rekonstrukci měl být hlavním sídlem Národní galerie. Lidé z vedení galerie ho provedli především sbírkami moderního českého umění a představili mu také francouzskou sbírku s díly slavných francouzských modernistů zakoupenou českým státem za první republiky.

Nahrávám video

„Pokračujeme v projektu, který vznikl při návštěvě francouzského prezidenta Emmanuela Macrona 26. října 2018 v rámci oslav stého výročí vzniku Československa,“ připomněl Babiš. Tehdy podle něj vznikla myšlenka spolupráce s Centre Pompidou.

„Centre Pompidou je dneska značka a veškerá muzea na světě usilují o spolupráci a získání té značky,“ zdůraznil Babiš. Se Sergem Lasvignesem jednal už loni v listopadu v Paříži. 

Projekt spolupráce s Centre Pompidou je podle Babiše důležitý pro Národní galerii i pro českou kulturu a její zviditelnění ve světě. „Chceme spolupracovat dlouhodobě. Praha by se mohla stát, když to dobře dopadne, centrem a propojením mezi zeměmi V4 a Francií,“ uvedl.

Národní galerie pod vedením Fajta s Centre Pompidou již spolupracuje, jedním z výsledků byla například loňská výstava Františka Kupky. Partnerství, které se nyní vyjednává, zakotvuje ještě užší spolupráci. Mělo by umožnit prezentaci pařížských sbírek v Praze i možnost vystavování českého umění ve Francii. První prezentací sbírek Centre Pompidou v Národní galerii bude podle Fajta výstava v Salmovském paláci v roce 2021, která představí asi šest desítek pařížských „highlightů“.

„Přistoupili jsme k tomu – a je to i v intencích vize Národní galerie – že se nebudeme soustřeďovat jen na území České republiky, ale budeme se snažit stát se referenční institucí pro celý region středovýchodní Evropy. To ostatně od nás francouzská strana očekává,“ komentoval to Fajt.

Pobočka Centre Pompidou, o jejímž možném zřízení v Praze Babiš mluví, je od roku 2010 ve francouzských Metách jako Centre Pompidou-Metz, od roku 2015 je pobočka také ve španělské Malaze. Ta za licenci slavné značky platí francouzské centrále přes milion eur ročně.

Zájem o úzkou spolupráci s Centre Pompidou je ve světě značný. Během své loňské návštěvy Číny oznámil Macron, že se letos otevře další pobočka v Šanghaji. Projektu předcházelo pětileté vyjednávání.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...