Nikola Šuhaj loupí a miluje v Těšínském divadle. Lupiče a vraha zromantizovala legenda

Lupič, nebo lidový hrdina, který „bohatým bral a chudým dával“? Skutečný osud podkarpatského zbojníka Nikoly Šuhaje se mnohem víc blíží první z variant, nicméně kniha Ivana Olbrachta z něj udělala legendu. Představu o zbojníkovi z koločavských lesů a jeho milé Eržice ještě posílil divadelní a následně filmový muzikál Balada pro banditu. Nyní se Nikola Šuhaj vrací na jeviště v nastudování Těšínského divadla. Uvádí ho ve dvou jazykových verzích, tedy na své polské i české scéně.

Dcera Nikoly Šuhaje a Eržiky Anna Štajerová tvrdila, že na románu Ivana Olbrachta nebyl kousek pravdy. I když byla negramotná, nechala si knihu přečíst. „Všechno je to vymyšlené,“ zhodnotila literární příběh. Spisovateli, s nímž se potkala jako jedenáctileté děvče, to ale neměla za zlé, neboť se prý nechal unést příběhy, které mu místní vyprávěli.

Olbracht na Podkarpatské Rusi pobýval ve třicátých letech minulého století. Vycházel z vyprávění Nikolových současníků, jimž platil za jedno vyprávění pětadvacet korun. To byla tehdy slušná suma a leckdo byl za ni leccos ochoten říci nebo si něco vymyslet.

„Dělají z něj lupiče a vraha, ale on nic zlého neudělal, a pokud někomu něco vzal, vždy se podělil s chudými,“ tvrdívala Šuhajova dcera. Svého otce ale nikdy nepoznala, narodila se jako pohrobek až čtyři měsíce po jeho smrti. Zbojník, pravým jménem Mykola Sjuhaj, byl zavražděn spolu se svým bratrem Jurou v srpnu 1921 jejich bývalými kumpány. Opili je, umlátili sekyrami a poté se dohodli s četníky, aby tvrdili, že Šuhaje zastřelili oni.

Nahrávám video

Hrdina, který zabíjí

Kolem Nikoly vznikla legenda téměř mackbethovská. Žádná kulka mu neměla ublížit. Tento motiv přidal spisovatel Olbracht. „Zvolil si cestu se ekonomicky zajistit, zároveň se zamilovat, a ještě si stanovit, že nikoho nezabije, což se prostě povést nemůže,“ míní o hlavním hrdinovi inscenace režisér Petr Kracik.

„I dneska se vedou rozhovory o určitém hrdinství, jestli bylo vykonané, když při tom zemřeli lidé,“ dodává s narážkou, již lze vztáhnout na kontroverzní jednání bratří Mašínů. Jejich odboj proti komunistické totalitě se stal nedávno námětem dvou filmů – hraného a dokumentárního. Oba aktuálně uvádějí česká kina.

Šuhaj byl zběhem z vojenského pluku a do konce první světové války se skrýval v okolí rodné Koločavy. Po návratu do vesnice se oženil se svou milou Eržikou a rok a půl vydržel žít celkem spořádaně. Kvůli krádežím se ale dostal do hledáčku četníků, po připojení Podkarpatské Rusi k Československu v roce 1919 i těch československých. Poté, co se mu podařilo dostat se z vězení na svobodu (údajně po zabití maďarského četníka), zorganizoval kolem sebe zbojnickou skupinu.

Balada pro Banditu v Těšínském divadle
Zdroj: Těšínské divadlo

Koločavský rebel a jeho věrní si brali na mušku movité obchodníky, údajně se neštítili ani vykrádání kostelů. Když se loupeže a násilí začalo stupňovat, četníci se rozhodli k zákroku. V květnu 1921 byla za dopadení Šuhaje a jeho bratra vypsána odměna ve výši tří tisíc korun. Za takové peníze se dalo pořídit i menší hospodářství, posloužily jako dobrý motiv pro zradu.

„Myslím, že to je dobrý kluk, který má jen trochu jinak nastavené standardy,“ říká o Šuhajovi jeho představitel Tomasz Wladyslaw Przybyla. „Nemám v sobě automaticky, že bych Nikolu odsuzovala za to, co dělá, vnímám, že mu rozumím,“ dodala těšínská Eržika Barbora Sedláčková. V polském nastudování se představuje Adam Milewski a Katarzyna Kluzová.

Bestseller, který se všem nelíbil

Román Nikola Šuhaj loupežník vyšel v roce 1933 a stal se, řečeno dnešními slovy, bestsellerem. Jen do roku 1939 se dočkal jedenácti vydání. Olbracht chtěl svým vyprávěním zejména vzbudit zájem o bídný život lidí na tehdejší Podkarpatské Rusi.

Balada pro Banditu v Těšínském divadle
Zdroj: Těšínské divadlo

Kniha mu přinesla Státní cenu za literaturu a dostala se na seznam povinné četby. I když se z ní málem stalo dílo nežádoucí. „Ministerstvo vnitra doporučilo, aby kniha byla stažena a ve školách se o ní nemluvilo, protože české četnictvo je tam vykresleno trošičku jinak,“ připomněl Kracik.

Proti nesouhlasu četníků s tím, jak Šuhaje vykreslil, se Olbracht bránil připomínkou, že ke krutostem docházelo na poválečné Podkarpatské Rusi z obou stran, dopouštěla se jich loupeživá banda i orgány státní moci.

„Díváme-li se občansky, můžeme dáti četnickým orgánům klidně za pravdu, že Šuhaj byl bandita. Jenže literatura je něco jiného než bezpečnostní služba, oči umělcovy hledívají jinak než oči státních orgánů a Šuhaj z tvořící se legendy není Šuhajem z roku 1920 a 1921. Má kniha je román, a ne historická monografie, a rozumí se samo sebou, že věci v ní se neudály tak jako ve skutečnosti a osoby v knize vystupující že nejsou lidé opravdoví,“ obhajoval se Olbracht v novinovém článku.

Miroslav Donutil jako Nikola Šuhaj
Zdroj: ČT

Méně country

K Šuhajově legendě v českém prostředí přispělo divadelní zpracování Obrachtova románu. Zdramatizovaná verze pod názvem Balada pro banditu se stala v sedmdesátých letech jednou z kultovních inscenací brněnského Divadla Husa na provázku. Zásluhou dramatika Milana Uhdeho, skladatele Miloše Štědroně i hlavních představitelů Miroslava Donutila, Ivy Bittové a Bolka Polívky. Muzikál se dočkal i převedení na filmové plátno.

Písně z Balady pro banditu, jako Zabili, zabili chlapa z Koločavy nebo Ani tak nehoří, časem zlidověly. Pro Těšínské divadlo vytvořil nové hudební aranžmá skladatel Petr Hromádka. Vyzkoušel si to už pro brněnský Provázek, kde banditu před téměř dvěma dekádami znovu uvedli. Původní aranžmá vycházela z country hudby, nová hudební úprava je údernější a méně lyrická.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
23. 5. 2026Aktualizováno23. 5. 2026

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...