Pražské divadlo ABC jako první v Česku uvádí „tango operitu“ María de Buenos Aires. A to ve španělském originále, příběh publiku sděluje obrazy. Autorem multižánrové inscenace je argentinský skladatel a virtuózní hráč na bandoneon Ástor Piazzola. Hudební svět si loni připomněl sto let od jeho narození.
Novinka na pražskou scénu přenáší ruchy tančíren i přístavů Buenos Aires. Na jeho předměstí se prolínají odlišné světy – opilecký zpěv střídá modlitba, mši zase svůdný tanec.
„Ten příběh je plný metafor a odkazů hlavně na Argentinu, kterým jako Češi nemáme šanci porozumět. Ani se vlastně nedají zahrát. Takže kdyby tu hru člověk četl v češtině, říkal by si, co to je za ‚bláboly',“ domnívá se představitelka Maríi Nina Horáková. V roli ji alternuje Kateřina Marie Fialová.
Kvůli autentičnosti libreta uruguayského básníka Horacia Ferrera se proto tvůrci rozhodli nechat hru ve španělském originále včetně lunfarda – argentinského vězeňského slangu. Česky zazní jen několik částí. „Pracujeme hodně v obrazech, protože básnické vyprávění se nedá udělat úplně jako příběh od A do Z,“ vysvětluje režisérka a choreografka představení Lenka Vagnerová.
Vroucné objetí
Prostitutka María, plná vášně a nespoutanosti, je v inscenaci symbolem města a touhy po naplnění. Skladatel Ástor Piazzola ho našel v argentinském tangu. V žánru se prosadil v době, kdy ho v Buenos Aires hrálo přes šest stovek kapel.
Lekce tohoto tance absolvovali i herci a profesionální tanečníci, kteří tvoří mezinárodní obsazení inscenace. „Je to vroucné objetí. Vidíme kroky a vidíme pohyby, ale to nejdůležitější vždycky je, jak se ti dva na sebe napojí,“ podotýká učitelka tanga Patricie Poráková.
Zahloubaný přednes na klávesový akordeon Piazzolu proslavil i za hranicemi Argentiny. První nástroj přitom dostal jako dítě ze zastavárny, zklamaný, protože čekal brusle. Pražští divadelníci doufají, že diváci z jeho „tango operity“ na pomezí činohry, opery a tanečního divadla zklamáni nebudou.
