Nemůžete postavit na každém rohu Tančící dům, říká architekt Václav Aulický

Nahrávám video

Inženýr architekt Václav Aulický zdůrazňuje obě profese ve svém titulu. Cítí se prý jako architekt, ale také jako stavař, zajímají ho konstrukce, i proto vždy inklinoval k high-techu. Jeho realizace stojí nebo stály především v Praze a o své přijetí musely často bojovat, ať je to Žižkovský vysílač, už stržená budova Transgasu, či proměny Pankrácké pláně. O stavění i bourání mluvil v Interview ČT24.

Jako architekta nezajímají Václava Aulického jen unikáty, ale především „obyčejná stavařina“. Oceňuje, jakou proměnou prošly v porevoluční době ulice a domy českých měst, nejen toho hlavního. „Jsme taková větší parta architektů, umělců a každý rok děláme takovou důchodcovskou akci, přechod měst, už jsme byli všemožně, v Krnově, Opavě, Ostravě, Brně, Budějovicích i Karlových Varech. Z mého pohledu je neuvěřitelné, jak jsou ta města zvelebená,“ všímá si.

Spojen je nicméně především s Prahou. Hlavní město nebylo za války systematicky bombardováno, i z toho důvodu se v něm do dnešních dnů dochovaly doklady snad všech architektonických slohů. Právě různost této mozaiky Aulický vyzdvihuje.

„Nemůžete na každém rohu postavit Tančící dům, i když to třeba není zrovna šálek mého čaje. Nemůžete, to by bylo přesycené. Architektura musí být i obyčejná, to je život – a pak ten moment vytváří tu šťávu,“ míní.

Brutalistní architektura na lidi útočí – a oni na ni

Ze staveb, pod nimiž je podepsán, už si lidé na vlastní oči neprohlédnou Transgas, tedy dispečink zřízený kvůli stejnojmennému plynovodu. Spolu s Aulickým brutalistní komplex navrhovali Jiří Eisenreich, Ivo Loos a Jindřich Malátek ve spolupráci s Janem Fišerem. V roce 2020 budova ustoupila novým developerským záměrům.

Interiér budovy Transgasu
Zdroj: ČT24/Jan Langer

Zbourání Transgasu nepovažuje Aulický za správné. „Brutalistní architektura, high-tech architektura jsou styly, které ve společnosti nikdy moc pozitivně nerezonovaly, protože mají velmi silný výraz, vymezují se vůči svému okolí a jakoby na lidi útočí. To vyvolává jistým způsobem obrannou reakci. Jiné vysvětlení nemám,“ říká architekt.

Vadí mu propojování Transgasu a podobných staveb ze sedmdesátých a osmdesátých let s tehdejším komunistickým režimem. „Přitom sjezd normalizačního Svazu architektů areál Transgasu a obchodní dům Kotva označil za typický příklad nesocialistické architektury, ale teď je najednou pro ty, co to chtěli zbourat, socialistická architektura, kterou musíme zahodit,“ namítá.

Nic nelze zakonzervovat navždy

Zároveň v obecné rovině se proti změnám nevymezuje. „Nemůžete nic zakonzervovat navždy, nemůžete si prostě říct, že v malém kině budete promítat na velké plátno, prostě určité věci chtějí svoje,“ připouští.

Návrhy na zbourání svých staveb slyšel často. I v novém miléniu, kdy se podílel na proměně pláně na pražském Pankráci, včetně výstavby mrakodrapu City Tower. Odpůrci mluví o údajném zásahu výškových budov do památkové rezervace i do panoramatu Prahy. Aulický obě námitky odmítá.

Pankrácká pláň
Zdroj: Wikimedia Commons (CC BY-SA 4.0)/VitVit

„Dělal jsem televizní věž na Žižkově,“ připomíná, „každý jistě pochopí, že se asi na ty kontroverze, jak stavba působí v obrazu města, dívám možná s větší tolerancí než třeba kolega Štulc z památkářů.“

Žižkovský vysílač se začal stavět v osmdesátých letech a zkušební provoz se spustil až po revoluci, práce zdržely mimo jiné i protesty lidí proti budoucí dominantě. Ocelobetonový vysílač si vysloužil posměšné přezdívky, jako třeba Jakešův prst s narážkou na generálního tajemníka ústředního výboru komunistické strany.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
23. 5. 2026Aktualizováno23. 5. 2026

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...