Nemůžete postavit na každém rohu Tančící dům, říká architekt Václav Aulický

Nahrávám video
Václav Aulický hostem Interview ČT24
Zdroj: ČT24

Inženýr architekt Václav Aulický zdůrazňuje obě profese ve svém titulu. Cítí se prý jako architekt, ale také jako stavař, zajímají ho konstrukce, i proto vždy inklinoval k high-techu. Jeho realizace stojí nebo stály především v Praze a o své přijetí musely často bojovat, ať je to Žižkovský vysílač, už stržená budova Transgasu, či proměny Pankrácké pláně. O stavění i bourání mluvil v Interview ČT24.

Jako architekta nezajímají Václava Aulického jen unikáty, ale především „obyčejná stavařina“. Oceňuje, jakou proměnou prošly v porevoluční době ulice a domy českých měst, nejen toho hlavního. „Jsme taková větší parta architektů, umělců a každý rok děláme takovou důchodcovskou akci, přechod měst, už jsme byli všemožně, v Krnově, Opavě, Ostravě, Brně, Budějovicích i Karlových Varech. Z mého pohledu je neuvěřitelné, jak jsou ta města zvelebená,“ všímá si.

Spojen je nicméně především s Prahou. Hlavní město nebylo za války systematicky bombardováno, i z toho důvodu se v něm do dnešních dnů dochovaly doklady snad všech architektonických slohů. Právě různost této mozaiky Aulický vyzdvihuje.

„Nemůžete na každém rohu postavit Tančící dům, i když to třeba není zrovna šálek mého čaje. Nemůžete, to by bylo přesycené. Architektura musí být i obyčejná, to je život – a pak ten moment vytváří tu šťávu,“ míní.

Brutalistní architektura na lidi útočí – a oni na ni

Ze staveb, pod nimiž je podepsán, už si lidé na vlastní oči neprohlédnou Transgas, tedy dispečink zřízený kvůli stejnojmennému plynovodu. Spolu s Aulickým brutalistní komplex navrhovali Jiří Eisenreich, Ivo Loos a Jindřich Malátek ve spolupráci s Janem Fišerem. V roce 2020 budova ustoupila novým developerským záměrům.

Interiér budovy Transgasu
Zdroj: ČT24/Jan Langer

Zbourání Transgasu nepovažuje Aulický za správné. „Brutalistní architektura, high-tech architektura jsou styly, které ve společnosti nikdy moc pozitivně nerezonovaly, protože mají velmi silný výraz, vymezují se vůči svému okolí a jakoby na lidi útočí. To vyvolává jistým způsobem obrannou reakci. Jiné vysvětlení nemám,“ říká architekt.

Vadí mu propojování Transgasu a podobných staveb ze sedmdesátých a osmdesátých let s tehdejším komunistickým režimem. „Přitom sjezd normalizačního Svazu architektů areál Transgasu a obchodní dům Kotva označil za typický příklad nesocialistické architektury, ale teď je najednou pro ty, co to chtěli zbourat, socialistická architektura, kterou musíme zahodit,“ namítá.

Nic nelze zakonzervovat navždy

Zároveň v obecné rovině se proti změnám nevymezuje. „Nemůžete nic zakonzervovat navždy, nemůžete si prostě říct, že v malém kině budete promítat na velké plátno, prostě určité věci chtějí svoje,“ připouští.

Návrhy na zbourání svých staveb slyšel často. I v novém miléniu, kdy se podílel na proměně pláně na pražském Pankráci, včetně výstavby mrakodrapu City Tower. Odpůrci mluví o údajném zásahu výškových budov do památkové rezervace i do panoramatu Prahy. Aulický obě námitky odmítá.

Pankrácká pláň
Zdroj: Wikimedia Commons (CC BY-SA 4.0)/VitVit

„Dělal jsem televizní věž na Žižkově,“ připomíná, „každý jistě pochopí, že se asi na ty kontroverze, jak stavba působí v obrazu města, dívám možná s větší tolerancí než třeba kolega Štulc z památkářů.“

Žižkovský vysílač se začal stavět v osmdesátých letech a zkušební provoz se spustil až po revoluci, práce zdržely mimo jiné i protesty lidí proti budoucí dominantě. Ocelobetonový vysílač si vysloužil posměšné přezdívky, jako třeba Jakešův prst s narážkou na generálního tajemníka ústředního výboru komunistické strany.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Obluda vrací knihy, na které se radši zapomnělo. Začala „komunistickým románem“

Tuzemská literární díla, která byla označována jako závadná, psaná čistě pro zisk nebo z politického přesvědčení, spojuje nově jedna edice. Pod názvem Obluda ji připravilo nakladatelství Academia a zahájilo „komunistickým románem“ Tegtmaierovy železárny. Knihu napsal coby svůj debut Karel Schulz v sociálně rozjitřených dvacátých letech minulého století.
před 4 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 12 hhodinami

Humorem lze vést i předem prohrané bitvy, vzkázal Svěrák na jubileum

Čerstvě devadesátiletý herec, scenárista a spisovatel Zdeněk Svěrák vzkázal ze své narozeninové oslavy lidem, že humor je vzácný dar. Jen s jeho pomocí lze podle něj čestně vést předem prohrané bitvy. Laskavý humor a sklon k poetické hravosti tvoří základ veškerého jeho díla. Cimrmanolog, scenárista, divadelník, herec a autor písniček pro děti slaví v sobotu devadesáté narozeniny. Jeho narozeniny s ním kolegové a přátelé oslavili speciálním programem na prknech Divadla Járy Cimrmana. Na dálku mohly Svěrákovi pomyslně popřát i tisíce lidí, kteří si koupili lístek do kina na přímý přenos slavnostního večera.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Kvíz: „Děti, rychle sem!“ Jak dobře znáte tvorbu oslavence Zdeňka Svěráka?

Scenárista, cimrmanolog, divadelník, herec, autor písniček pro děti i spisovatel Zdeněk Svěrák slaví 28. března devadesáté narozeniny. Česká televize připomíná jeho tvorbu při té příležitosti ve svém programu. A jak dobře Svěrákovy role, filmy či písňové texty znáte, prověří webový kvíz.
včera v 09:00

VideoSněhová královna tančí v Jihočeském divadle

Jihočeské divadlo se rozhodlo v tanečním představení převyprávět klasický pohádkový příběh Hanse Christiana Andersena. Inscenaci Sněhová královna vytvořili choreograf Paul Julius a hudební skladatel Jan Jirásek. Kombinuje klasický balet s dynamickými prvky moderního tance. Zůstává ale příběhem dívky Gerdy, která se vydává zachránit svého kamaráda Kaye poté, co jeho srdce zledovatělo.
27. 3. 2026

Rodina odráží společnost, míní Omerzu. V kinech to dokládají Nevděčné bytosti

Do tuzemských kin vstupují Nevděčné bytosti. Nový snímek režiséra a scenáristy Olma Omerzua odkrývá problémy během jedné rodinné dovolené. Herecké obsazení je mezinárodní, například otce si zahrál Ir Barry Ward.
27. 3. 2026

Peníze či drogy za „správný“ lístek. Film viní Fidesz z kupčení s hlasy

Vládní Fidesz maďarského premiéra Viktora Orbána před dubnovými volbami do parlamentu čelí obvinění z masového kupčení s hlasy, píše server BBC News s odkazem na dokumentární film s názvem Cena hlasu. Snímek nezávislých tvůrců dlouhodobě mapoval praktiky, které nyní v průzkumech zaostávající strana používá ke zvrácení výsledků. Představitelé Fideszu obyvatelům maďarských žup prý nabízí třeba peníze, práci, potřebné léky nebo nelegální drogy.
27. 3. 2026

Noc s Andersenem má děti opět přivést k zájmu o literaturu

V celé řadě knihoven, škol a na dalších místech po celém Česku se chystají na Noc s Andersenem. Akce se koná každým rokem na podporu dětského čtení a čtenářství u příležitosti výročí narození tohoto dánského pohádkáře. Večerní program, či dokonce nocování mezi knihami, připravily na noc z 27. na 28. března pro zájemce stovky knihoven a škol po celém Česku, ale také v dalších zemích.
27. 3. 2026
Načítání...