Německé dějiny mohly dopadnout jinak, zamýšlí se výstava. Třeba kdyby Hitler nedostal Sudety

Adolf Hitler se nemusel stát kancléřem a pád berlínské zdi mohl skončit krvavě. Výstava v Německém historickém muzeu v Berlíně ukazuje, že klíčové momenty německých, potažmo evropských dějin devatenáctého a dvacátého století nebyly jasně danou samozřejmostí, ale historie mohla kráčet i jinudy. Dokonce opačným směrem.

Autoři výstavy s podtitulem „Mohlo to také dopadnout jinak“ odmítají, že by domýšleli fiktivní historii. Jen zvažují na základě faktů možnosti, které skutečně existovaly, nicméně z různých důvodů nenastaly. „Vnímání potenciálních možností nám ještě lépe umožní pochopit tehdejší skutečnosti,“ míní historik Dan Diner. 

Žádné spekulace

Kurátoři tak neuvažovali třeba nad scénářem, kdy by nacistické Německo vyhrálo druhou světovou válku. „To by byla čistá spekulace,“ řekl Diner. Naopak ale podle něj nebyla vyloučena možnost prodloužení války v Evropě o několik týdnů, kdyby se nacistům podařilo před postupujícími spojenci zničit klíčový most přes Rýn v Remagenu.

Tento most má na výstavě klíčové místo, neboť jeho nezdařená likvidace urychlila konec války a možná i uchránila Německo před nasazením americké atomové bomby. Jaderné bomby nasadili Američané v Hirošimě a Nagasaki, aby donutili Japonsko kapitulovat.

Období nacismu je věnována velká část výstavy. Mimo jiné nezdařenému atentátu na Adolfa Hitlera v červenci 1944 nebo jeho nástupu k moci v roce 1933. Jako jeden z možných okamžiků, kdy odlišné rozhodnutí mohlo vést k zastavení Hitlerových mocenských ambic, uvedl Diner krizi v Sudetech. Tehdy Francie s Británií Hitlerovi ustoupily a Československo se muselo vzdát části svého pohraničního území. 

Z výstavy Mohlo to také dopadnout jinak
Zdroj: Aleš Zápotocký/ČTK

Čtrnáct alternativních scénářů

Celkem výstava návštěvníkům předkládá čtrnáct důležitých okamžiků z historie Německa. Muzeum poukazuje například na to, že poklidný pád komunistického režimu ve východním Německu nebyl předem daný, protože režim Německé demokratické republiky (NDR) obhajoval násilné potlačení protestů v Číně na pekingském náměstí.

Jako další historická zastavení muzeum zařadilo východní politiku usmíření západoněmeckého kancléře Willyho Brandta, výstavbu berlínské zdi nebo nótu sovětského diktátora Josifa Stalina s návrhem sjednotit Německo jako neutrální zemi.

Návštěvníci se dozvědí také o potenciálním vývoji při vstupu Německa do první světové války nebo během meziválečné hospodářské krize. Výstavu zakončuje rok 1848 a neúspěšná snaha vytvořit z Německa spolkový stát s demokratickou ústavou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...