Zřejmě nejznámější současný řecký režisér Yorgos Lanthimos chtěl natočit svůj příští film částečně v Akropoli. Ale nenatočí. Ministerstvo kultury žádost zamítlo s vysvětlením, že scény chystané sci-fi komedie jsou neslučitelné se symbolikou této památky starověkých Athén.
Yorgos Lanthimos je na nejlepší cestě získat jako první řecký režisér Oscara za nejlepší film. Nominací na prestižní sošku – nejen v té nejsledovanější kategorii – má celkem šest za čtyři filmy: Špičák, Humr, Favoritka a Chudáčci. Poslední jmenovaný titul s chystaným snímkem Bugonia spojuje nejen žánr sci-fi komedie, ale také účast Emmy Stoneové.
Jde o anglicky mluvený remake dvacet let starého jihokorejského snímku Zachraňte zelenou planetu. Pojednává o dvou mužích, kteří pod vlivem konspiračních teorií unesou ředitelku farmaceutické společnosti, protože jsou přesvědčeni, že je ve skutečnosti mimozemšťankou, jejímž cílem je zničit Zemi. V kinech, i českých, by se měla Bugonia začít promítat letos v listopadu.
Sedmdesát těl
Filmovou novinku chtěl Lanthimos částečně natáčet v Akropoli, UNESCO chráněné památce starověkého Řecka, která na skalním návrší v Athénách přečkala dobrých dva a půl tisíce let. Ve filmu mělo mezi propylejemi, tedy monumentální vstupní branou, a Parthenonem, hlavním chrámem zasvěceným bohyni Athéně, ležet sedmdesát mrtvých těl. Přičemž není jasné, zda by šlo o figuríny, nebo komparsisty. Mezi nimi by pobíhaly kočky.
Řecké ministerstvo kultury mělo nejprve v úmyslu Lanthimosův film podpořit. Jako uznání, jak významným tvůrcem Lanthimos – mimochodem rodák z Athén – je, mu dokonce odpustilo standardní poplatek za natáčení v Akropoli ve výši necelých dvou tisíc eur za den.
Neslučitelné s hodnotami
Podmínkou ale byl souhlas Ústřední archeologické rady. Ten ovšem filmaři nedostali, a tak ministerstvo žádost zamítlo s vysvětlením, že „zamýšlené scény nejsou slučitelné se symbolikou… a hodnotami, které Akropole přestavuje“. Jakou symboliku a hodnoty přesně mají na mysli, členové rady nespecifikovali.
Podle The National Herald, novin vydávaných řeckou komunitou v USA, roli sehrály i obavy, že by kvůli filmování bylo nutné turisty vyhledávanou památku ze značné části uzavřít. Natáčet v Athénách se mělo začít 10. dubna, štáb už dříve filmoval v Anglii nebo v Atlantě.
Lanthimosův tým svou žádost zopakoval, ale ministerstvo v ní nenašlo údajně dostatečné důvody k novému přehodnocení archeologickou radou. Ta filmařům navrhla alespoň alternativy v blízkosti Akropole, kde by podobné scény nevadily.
Jenže za ideální místo tvůrci považovali Akropoli, uvádějí řecké noviny Kathimerini. Produkční společnost v reakci na rozhodnutí tak nakonec herce a štáb nasmlouvané pro scény v této památce zrušila, stejně jako pronájem natáčecí techniky.
V Akropoli točila Lorenová i Mortensen
Získat povolení k natáčení v jedné z nejvýznamnějších starověkých památek není snadné, nicméně některým produkcím se to podařilo.
Ve filmu Chlapec na delfínu objeví Sophia Lorenová na dně Egejského moře starověkou sochu zobrazující výjev z názvu filmu. Dostane se do střetu dvou zájmů: jestli umělecký poklad prodat, nebo darovat Řecku. Snímek z roku 1957 byl první americkou produkcí, která získala povolení k natáčení v Akropoli.
I Athény se navzdory názvu filmu staly na konci osmdesátých let dějištěm Povídek z New Yorku, kde se o svůj pohled na světovou metropoli podělili Martin Scorsese, Francis Ford Coppola a Woody Allen, který si ve svém příběhu také zahrál. Zahrnutí Akropole do filmu s tak významnými tvůrci podtrhuje celosvětovou úctu k tomuto místu, poznamenává řecký deník To Vima.
Do starověké památky zavítali před deseti lety také Viggo Mortensen a Kirsten Dunstová, když se v koprodukčním thrilleru Smrt v labyrintu zapletli do podvodu a vraždy. Zhruba ve stejné době se Akropole objevila v dramatu Před půlnocí odehrávajícím se během dovolené v Řecku. Nelítostná manželská bilance získala nominaci na Oscara za scénář, na němž se vedle režiséra Richarda Linklatera podíleli také představitelé ústředního páru: Julie Delpyová a Ethan Hawke.
Nepovolený sex
Před třemi lety vyvolal rozruch půlhodinový snímek Xeparthenon (což v řečtině lze vyložit jako „deflorace“), který bez souhlasu vznikl v athénské památce. Akropole měla symbolizovat patriarchát a nacionalismus, zatímco v historicky a architektonicky ceněných kulisách souložili dva maskovaní muži. Akt se jim zřejmě podařilo nafilmovat během prohlídky.
Snímek se promítal před rozšířením na univerzitě v Soluni, ministerstvo kultury s ním vyjádřilo nesouhlas s tím, že archeologická lokalita „není vhodná pro jakýkoliv druh aktivismu nebo jiné činnosti, které by vedly k pohoršení a projevovaly neúctu k památce“. A správci Akropole instalovali kvůli monitorování památky dalších sto padesát kamer.
Filmaři zkopírovali Koloseum i Vatikán
Akropoli a podobně významné historické stavby ovšem častěji ve filmech zastupují repliky. Platilo to třeba v historickém dramatu Gladiátor pro římské Koloseum, které filmoví architekti částečně postavili na Maltě a částečně bylo dotvořeno digitálně. Podobně se postupovalo i při pokračování příběhu z gladiátorské arény.
Stejně tak se Andělé a démoni, tedy adaptace jedné ze spikleneckých knih Dana Browna, nemohla natáčet přímo ve Vatikánu. Zákaz přišel po zveřejnění prvního snímku Šifra mistra Leonarda, v němž tvrzení o Kristově svatbě a dětech katolickou církev mírně řečeno zaskočilo.
Tvůrci speciálních efektů si s problémem, jak získat materiál, aby mohli papežské budovy a interiéry památek na Svatopetrském náměstí digitálně replikovat, poradili po svém – lidé ze štábu se vydávali za turisty a pořídili desetitisíce fotografií a hodiny videozáznamů.
