Nejsme malé děti, rizika bychom uhlídali i bez direktiv od státu, říká předseda Asociace divadel

Z nařízení vlády se od pondělí na dva týdny zavřou mimo jiné divadla. Už nyní přitom mohou hrát značně omezeně. V hledišti smí zasednout nejvýše pět set lidí, zakázány jsou inscenace, v nichž převažuje zpěv, jako opery a muzikály. Další opatření jsou pro provozovatele i umělce zatěžující, shodují se oslovení zástupci divadelní scény. Tím spíše, že se uzavření může protáhnout, přestože se divadla z hlediska šíření pandemie označovala za bezpečná.

„Neskrýváme, že jsme zaskočeni, protože jsme byli ubezpečováni, že diváci v sále jsou v bezpečí, že nedošlo k žádnému markantnímu přenosu mezi diváky,“ podivuje se nad rozhodnutím vlády ředitel Městského divadla Brno Stanislav Moša, který je zároveň předsedou Asociace profesionálních divadel.

Divadla nejsou riziková, uváděli politici i hygiena

Že divadla nepatří k rizikovým místům, potvrdil například 19. září na svém Twitteru ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) s odvoláním na hlavní hygieničku Jarmilu Rážovou. „V evidovaných případech z divadel apod. neeviduje hygiena žádná ohniska. Akce, kde lidé sedí, mají roušky a dodržují se základní hygienická pravidla, jsou bezpečné,“ napsal v příspěvku.

Stejně tenkrát mluvil i tehdejší ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). „Nemyslím si třeba, že je namístě zavírat standardní divadla, protože tam, pokud lidé nosí roušku, sedí na místě, nemluví, nepijí a podobně, tak riziko přenosu nákazy je velmi malé,“ uvedl.

Předseda Asociace divadel: Chováme se disciplinovaně

Stanislav Moša podotýká, že asociace další omezení vzhledem k závažnosti situace chápe, nicméně se domnívá, že situace se dala nadále řešit jako dosud, tedy v koordinaci vedení scén a krajských hygienických stanic, kdy byly uzavírány jen jednotlivé scény z důvodu karantény.

„Nejsme malé děti a umíme se domluvit s našimi nadřízenými v kraji, ve městech, i s našimi kolegy umělci či techniky, kteří se chovají disciplinovaně a při prvních známkách respiračního problému jdou na testy. Jsme sami schopni bez vážných direktiv z úrovně státu se s tou situací srovnávat, proto nás to poslední usnesení poněkud zaskočilo,“ přiznává Moša.

Dalo se to čekat?

Naopak manažer Divadla Petra Bezruče v Ostravě Tomáš Suchánek patří k těm, kteří při plánování sezony pomysleli i na pesimistickou variantu. „Ve chvíli, kdy se začalo mluvit o tom, že tady hrozí druhá vlna, tak spousta lidí, aniž chtěla, už v duchu uvažovala o tom, že se to může stát,“ domnívá se. „Takže i fermany, které jsme plánovali na tuto sezonu, s něčím takovým trochu počítají,“ dodává. 

„Ještě před deseti dny se netušilo, že v Česku bude zákaz zpěvu a přišlo to nečekaně, takže není nutné vymýšlet hypotetické koncepce,“ vidí situaci jinak ředitel plzeňského Divadla J. K. Tyla Martin Otava. Rozhodnutí vlády hodnotí jako často absurdní a nekoncepční.

„A když je přesvědčení nahoře, že nám stačí ve čtvrtek večer oznámit, že od příštího týdne je všechno jinak, tak zareagujeme a zařídíme, co se chce po nás udělat. Zásah do divadla je to ale samozřejmě zásadní, protože divadlo se plánuje,“ upozorňuje. 

Jako tramvaj v Praze

Problém vidí například v neustálém odkládání představení, na která si už lidé koupili vstupenky. Za šťastné také nepovažuje uzavření kulturních akcí bez výjimek. Za třísku, která při kácení kulturního lesa odlétla, pokládá například bienále Skupova Plzeň. Festival loutkového a alternativního divadla měl začít 14. října, pořadatelé ho po vyhlášení nových opatření na poslední chvíli zrušili. 

Podle Otavy ale Divadlo Alfa, které je hlavním dějištěm přehlídky, není o nic rizikovější než cesta pražskou hromadnou dopravou. „Kapacita toho divadýlka je jako jedna velká tramvaj v Praze. A ta tramvaj jede z konečné na konečnou třeba půldruhé hodiny a lidé jsou tam namačkáni. Myslím si, že v případě takových festivalů se měl zvolit jiný režim. Tam hrozí mnohem menší riziko nákazy než v tramvaji,“ myslí si.

Prezident Herecké asociace: Ještě to nekončí

Prezidentovi Herecké asociace Ondřeji Kepkovi nejvíce vadí, že k současnému radikálnímu zásahu do kultury nemuselo dojít. Přílišné uvolnění pravidel v době prázdnin považuje za zásadní podcenění situace.

„Realisté cítí, že těch čtrnáct dní není konečných, protože pokud jsem dobře poslouchal, tak teprve po deseti čtrnácti dnech začneme zjišťovat, jestli to funguje,“ obává se navíc, že další problémy kulturu ještě čekají. 

Herecká asociace na svém webu uveřejnila koncem září prohlášení, v němž varovala, že plošné uzavření scén může být likvidační. Například podle jeho slov je zhruba sedmdesát procent herců OSVČ.

Nenecháme vás na holičkách, slíbila prý vláda

Pro ostatní se určité jistoty najdou. „Obce, které jsou v převážné většině zřizovateli institucí našeho charakteru, se o divadla dobře starají, stejně tak ministerstvo kultury realizovalo záchranný balíček, který nahradil ztráty z období od 10. března do konce srpna, takže žádné z divadel nemuselo skončit z finančních důvodů,“ oceňuje Stanislav Moša.

Prozradil, že ministr kultury Zaorálek přislíbil na čtvrteční schůzce divadlům další podporu. „Byl to názor celé vlády, že nás nenechají na holičkách a že nám pomůžou jak do konce tohoto roku, protože kdoví, jestli to bude jen čtrnáct dnů, tak především v roce 2021, protože obecenstvo je znejistělé neustálými změnami,“ upřesnil. „Deklarace vlády, že nám v plné míře pomůžou, je sice uklidňující, ale neřeší všechny problémy,“ poznamenává ovšem.

„Bezpochyby je potřeba co nejrychleji vytvořit program podobný těm, které byly na jaře,“ souhlasí Ondřej Kepka. Důležité podle něho je, aby zástupci kultury byli při jednání s ministerstvem jednotní. „Abychom si řekli bez hysterie, co je potřeba udělat, aby nám co nejvíce talentovaných lidí neodešlo, jak nám radí na sociálních sítích, dělat konečně něco pořádného,“ varuje. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...