Na úspěch filmu S láskou Vincent navazuje Jagna. Polská venkovanka z 19. století doplácí na patriarchát

Před šesti lety představil tvůrčí a manželský pár Dorota Kobielová Welchmanová (uměleckým jménem DK Welchmanová) a Hugh Welchman snímek S láskou Vincent, v němž osud malíře van Gogha převyprávěli animací jeho olejomaleb. Nyní pomocí techniky animované malby převedli na plátno román polského nobelisty Reymonta odehrávající se na polském venkově devatenáctého století. Snímek pojmenovaný podle hlavní ženské postavy – Jagna – promítají od 9. listopadu i česká kina.

Dobové melodrama se odehrává na malé polské vesnici konce devatenáctého století. Na pozadí sociálních rozporů mezi velkostatkáři a rolníky se odehrává milostný příběh plný lásky i nenávisti. Ústřední postavou je srdečná a vášnivá Jagna, kterou vesničané pro její vzhled a povahu neprávem odsuzují.

„Film je výzvou k přemýšlení. Ptá se, jak moc jsme se od té doby změnili. Jestli i dnes čelíme stejným problémům. A dokážeme se vůbec chovat lépe?“ zajímá režiséra Hugha Welchmana.

Do Jagny se zamiluje starý a bohatý sedlák, dívce ale do oka padne sedlákův syn. Jenže v zemi silně ovlivněné hodnotami rodiny, víry a tradice se lásce nepřeje a Jagna se stane katalyzátorem dramatických událostí.

Násilí na ženách zůstává

„Dvojí standard pro ženy a muže ve vesnici je forma šikany. Stejný problém pociťujeme i dnes, vlivem sociálních sítí se znovu rozšiřuje. Možná to není přímé násilí, jaké páchali sedláci v devatenáctém století, ale cítím to tak, že stejná míra násilí je páchaná na ženách psychologicky,“ podotýká režisér.

Filmový příběh vychází z románové kroniky Sedláci, jejíž autor Wladyslaw Reymong získal v roce 1924 Nobelovu cenu za literaturu. Režisérka DK Welchmanová knihu četla už jako povinnou četbu na střední škole, po letech se k ní vrátila.

„To, co mě opravdu přitahovalo k myšlence adaptace tohoto románu, byla právě Jagna,“ říká. „Jako žena jsem byla také mnohokrát v životě nespravedlivě obviněna. S Jagnou jsem se opravdu ztotožnila, opravdu jsem s ní soucítila. Nejdřív jí závidí a nechápou ji, pak s ní špatně zacházejí a stydí se za ni a nakonec ji ostrakizují – za to, že je hezká, že je zasněná, že je vášnivá, a hlavně za to, že zpochybňuje patriarchát, za kterým stojí i církev. Jako by mě volala. A tento film je odpovědí na její volání.“

Záběry s herci se měnily v obrazy z devatenáctého století

Audioknihu Jagna prý poslouchala při přípravě předchozího filmu S láskou Vincent. I tentokrát se tvůrci rozhodli využít techniku animované malby. Van Goghovy obrazy vystřídala inspirace obrazy polských malířů konce devatenáctého století. Nejprve ale vznikly záběry s reálnými herci, ty pak posloužily jako základ pro animační techniku rotoskopie, tedy překreslování filmového pásu.

Na výsledném snímku pracovala stovka malířů, vzniklo přes čtyřicet tisíc maleb. Použita byla také počítačová animace. „Točili jsme před zeleným plátnem, pak jsme záběry skládali dohromady s naší vlastní uměleckou prací – 2D a 3D animacemi pro efekt měnícího se počasí nebo třeba animacemi zvířat,“ popisuje Hugh Welchman.

Nahrávám video

K animační technice, která dopomohla k úspěchu jejich předchozího snímku, se podle jeho slov vrátili proto, že chtěli ukázat, co vše lze jejím prostřednictvím plnohodnotně a realističtějším stylem vyprávět. Tisícistránkový román byl dobrou příležitostí. „Tento film je mnohem větší projekt než S láskou Vincent. Máme v něm velké bitevní nebo taneční scény,“ dodává Welchman.

Životopisný snímek o van Goghovi se dostal do nominací na Oscara za nejlepší animovaný film. Ve stejné kategorii zkouší tvůrci uspět i s Jagnou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...