Na novém albu je hodně smrti i píseň o klimakteriu, říká Ester Pes Kočičková

Nahrávám video

Zpívající herečka, tak sebe samu označuje Ester Pes Kočičková. Momentálně se věnuje první disciplíně. Ve studiu Sono dokončuje zatím bezejmenné album šansonů. Hudbu složil klavírista a dlouholetý spolupracovník Luboš Nohavica, texty napsala sama.

Co bylo ústřední motivací, že jste se po tolika letech odhodlala natočit nové album?

Impulsem pro natočení nového alba bylo, že máme přetlak písní. Kdybychom sáhli do šuplíků, tak můžeme natočit ještě tak dvě další. Většinou, je to tak 99 procent případů, jsem já autorka textů a Luboš Nohavica píše hudbu. Říkáme, že točíme poslední, protože si myslíme, že by se mohlo stát, že už další prostě nebudeme mít sílu udělat. Společně jsme si tedy říkali, že by bylo hezké to ještě jednou zkusit.

Jaká je esence nové nahrávky?

Je tam hodně konců, je tam hodně smrti, je tam dokonce i klimakterium, doslova píseň o klimakteriu. Ta je moc pěkná, už jsme ji samozřejmě zkoušeli hrát na koncertech. Starší děvčata ji milují. Já píšu většinou o tom, co znám, takže jsem se nelekla ani tohoto tématu. Celkově to má takovou loučící náladu, možná z toho půjde trochu smutek. Na co nemáme sílu, takzvaně páky, tak z toho si děláme legraci. Samozřejmě je to většinou v lehkém duchu, a kdo by ty písně chtěl brát smrtelně vážně, tak by z toho opravdu mohl utrpět nějakou duševní ztrátu.

Ta nahrávka vzniká postaru, tedy analogově. Jaká úskalí tento styl natáčení přináší?

Úskalí jsou taková, že dělám takzvané zkušební zpěvy. Máme připravený podklad a do toho natáčíme zpěv, ale stačí malá chybička a musí se jet znovu. Takže když třeba já dělám zkušební zpěv popáté, tak už se trochu, jak říkám, vykrákávám. Naštěstí jsme ještě neměli takovou ponorku, že bychom, jako se to děje při natáčení seriálu, museli jednu píseň přehrávat třeba dvacetkrát.

Jak sama nahlížíte na svůj pěvecký projev?

Vždycky říkám, že titul zpívající herečky je problém. Vím, jak má vypadat dobrý hudební projev, dobrý zpěv. Studovala jsem zpěv, dokonce mám maturitu z hudební výchovy z pedagogické školy, takže sama i svoje falešné tóny vnímám a cítím, jak nezralý hlas mám. Často ale říkám, že zpívám proto, abych si mohla psát ty texty. To je vyloženě moje zaklínadlo a zároveň omluva všem hudebním puristům.

Ale je pravda, že bych si dovedla představit, taky díky tomu, jak píše Lubomír Nohavica melodie, že můj repertoár by zpívala třeba Lucie Bílá. Třeba na minulých albech jsou takové fláky, když to tak řeknu, že já se do těch výšek sotva dobelhám. Já jsem ráda, že jsem na tónu, a ještě bych tam měla rvát nějaký výraz… Možná kdybych se do toho obula, tak bych si tu techniku zlepšila. Ale zase řada kolegyň mi říkala, ať to nedělám, protože by mi to učitelka takzvaně všechno rozvorala a já pak nebudu schopná zazpívat tón.

Požádal vás někdo někdy o texty?

V mé blahé paměti třeba Karel Gott. Pak často přijde licitování. Tady se mi nelíbí toto slovíčko a tamto slovíčko. Jenže já texty odevzdávám jako celek. Nelíbí se mi, když bych měla něco měnit.

Zpíváte i v rámci svých stand-upů?

Snažím se stand-upy dělat interaktivně. Například jsem vymyslela novou česko-moravskou státní hymnu. Tu nutím zpívat diváky a oni to zpívají rádi. Naopak někdo chodí na naše koncerty zejména proto, co říkám mezi těmi písněmi.

Nepřipadáte si vzhledem k celé té paletě činností, které děláte, jako chameleon?

No to rozhodně ano. A často nevím, co si vybrat. Když se to vše začne míchat, může se stát, že se barvy začnou slévat. Otázka je, co z toho vznikne za kočkopsa, až se to slije úplně, to bude nějaká divná šedozelená, oranžová… Jestli to bude pěkné, nevím.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...