Muzeum připomíná architekta Loose. Postaví i skutečný dům, který už nestihl

Nahrávám video

V den stopadesátého výročí narození Adolfa Loose zahajuje Národní technické muzeum (NTM) výstavu věnovanou právě tomuto významnému architektovi. Realizace jednoho ze zakladatelů moderní evropské architektury lze najít v hojné míře ve Vídni, výstava Adolf Loos – světoobčan se zaměřuje ale na jeho českou stopu. Sleduje ji prostřednictvím trojrozměrných modelů, fotografií i audiovizuálních prvků. Vedle budovy muzea navíc v příštím roce vyroste dům podle posledního, už nerealizovaného Loosova návrhu.

Autoři výstavy by rádi návštěvníkům přiblížili i myšlenkové zázemí, z něhož Loosova tvorba vychází. Představitel architektonického purismu se svým oborem zaobíral i teoreticky. V muzeu si proto lze poslechnout audionahrávky Loosových textů, vystaveno je také první české vydání knihy Řeči do prázdna, která shrnuje jeho názory. 

Zajímavostí je blok mramoru Cipollino ze švýcarského lomu. „Zbyl“ ze stavby Müllerovy vily. Funkcionalistický dům na pražské Ořechovce si od Adolfa Loose a Karla Lhoty nechal postavit podnikatel ve stavebnictví František Müller na konci dvacátých let. Dnes je zde umístěno studijní a dokumentační centrum a vila je přístupná během prohlídek i veřejnosti.

Nahrávám video

Nahlédnout do Müllerovy vily umožňuje výstava také díky trojrozměrnému modelu. Podobně lze prozkoumat i další Loosovy realizace, například cukrovar v Hrušovanech či úřednické řadové domy v Náchodě-Babí.

Exteriéry i interiéry dochovaných budov s Loosovým rukopisem dokumentují navíc fotografie. Architekt navrhoval i design bytového zařízení, což dokládají vystavené originální kusy nábytku.

Studenti postaví Loosův dům

Trojrozměrnou podobu dostaly také neuskutečněné návrhy, jakým je dům pro dceru Müllerových. Loos jej navrhl nedlouho před svou smrtí – realizace se dočká až téměř devět desítek let poté. Vedle Národního technického muzea ho v měřítku 1:1 postaví studenti architektury ČVUT.

„Stavba je poměrně malá, přesto v ní Loos uplatnil Raumplan, tedy různé prostorové úrovně. Zajímavostí také je, že na rozdíl od jiných Loosových staveb, které jsou postaveny ze železobetonu a cihelného zdiva, se jedná o dřevostavbu, což je téma v této době aktuální,“ připojil podrobnosti generální ředitel NTM Karel Ksandr. 

Novostavba bude sloužit jako exponát „Ale možná to bude i námět pro nějakou firmu, může vymyslet něco obdobného,“ nevylučuje Ksandr.

Virtuální zahájení

Výstava vznikla ve spolupráci Muzea hlavního města Prahy a Národního technického muzea. První návštěvníky do ní uvede streamovaná vernisáž s komentovanou prohlídkou ve čtvrtek v pět hodin odpoledne.

S tvorbou světoobčana Adolfa Loose  se zájemci mohou seznamovat až do konce července příštího roku. A to nejen virtuálně, dokud to epidemiologická situace dovolí.

Byl rakouským architektem a teoretikem architektury narozeným v Brně 10. prosince 1870. Vystudoval průmyslovou školu v Liberci, krátce se vzdělával na technické univerzitě v Drážďanech, poté se vydal do Spojených států. Nakonec se usadil ve Vídni, kde se připojil k modernistickému hnutí.

Vymezoval se proti historismu a secesi, zásadní vliv i na další tvůrce měla jeho esej Ornament a zločin. Přišel také s koncepcí takzvaného Raumplanu, kdy prostor stavby není rozdělen podle jednotlivých podlaží, ale místnosti a jednotlivé části se propojují na různých výškových úrovních. Své pojetí architektury se mu dařilo razit v teoretické rovině, ne vždy ale pro ně našel stejně odvážného investora.

Jeho realizace se soustřeďovaly především do Vídně a českých zemí, navrhl ale také třeba dům a studio v Paříži pro avantgardního básníka Tristana Tzaru. V rakouské metropoli si pozornost vysloužil zejména obchodním domem Goldman & Salatsch. Modernistické protiváze k nedaleké panovnické rezidenci Hofburg říkali Vídeňáci dům bez obočí nebo dekl od kanálu.

Na přání tuzemských zadavatelů vytvořil přes třicet návrhů. K nejznámějším patří Müllerova a Winternitzova vila v Praze nebo řešení bytových interiérů v Plzni. Konec Loosova života poznamenaly následky syfilidy. Zemřel ve věku dvaašedesáti let v sanatoriu na vídeňském předměstí Kalksburg.

obrázek
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...