Znamená umělá inteligence (AI) smrt hudební tvorby, nebo předznamenává novou éru kreativity? Častá otázka, na kterou neexistuje jednoznačná odpověď. Doktorandi oboru digitálních studií na Univerzitě královny Marie v Londýně (Queen Mary University of London) patří k těm, kteří v AI vidí hudební technologii budoucnosti a zkoumají její využití pro komponování. Zatímco studie, již si nechala zpracovat sdružení na ochranu autorských práv v Německu a ve Francii, naznačuje, že hudebníci mohou v příštích letech utrpět miliardové ekonomické škody v důsledku nástupu modelů umělé inteligence.
Sdružení na ochranu práv autorů hudebních děl v Německu a Francii, GEMA a SACEM, zadala studii, která by posoudila zásah rychle se rozvíjejících modelů umělé inteligence. Ze závěrů vyplynulo, že ohroženo je 27 procent příjmů autorů v hudební branži, přičemž do roku 2028 by ztráty měly činit více než 2,7 miliardy eur (66,3 miliardy korun).
Kdo to zaplatí
Například odvětví filmové hudby již nyní čelí značným problémům kvůli nástrojům, které automaticky vytvářejí nelicencovanou podkresovou hudbu.
Oborová sdružení argumentují, že mnoho nástrojů umělé inteligence využívá jako základ pro trénování modelů existující autorská díla, což však není nijak zpoplatněno. Varují, že zaplavení streamovacích platforem hudbou generovanou umělou inteligencí může vést k propadu příjmů tvůrců hudebních děl.
„Autoři potřebují transparentnost a kontrolu nad používáním svých děl. Především však potřebují spravedlivý podíl na příjmech, které se v oblasti generativní umělé inteligence do roku 2028 zdesetinásobí,“ zdůraznil šéf sdružení GEMA Tobias Holzmüller.
Z průzkumu vyplývá, že dvě třetiny hudebníků se rizik spojených s umělou inteligencí obávají. AI ale zároveň skýtá i příležitosti: Podle studie využívá modely AI k podpoře své hudební produkce 35 procent dotazovaných. Mezi mladými do pětatřiceti let bylo toto číslo ještě vyšší, umělou inteligenci nějakým způsobem do tvorby zahrnuje více než polovina z nich.
Dál za fyzickou realitou
S AI rozhodně počítají doktorandi oboru digitálních studií z londýnské Univerzity královny Marie. Ve škole zřídili futuristické studio s nejmodernějším vybavením. V nahrávací místnosti zkoušejí nové nástroje, aby vytvořili to, čemu říkají „nové virtuální světy“ hudby.
Zkoumají počítačovou kreativitu a generativní umělou inteligenci při komponování. „Je to rozšířená realita. Dostáváme se dál, než je prostá fyzická realita, ve které žijeme,“ nepochybuje Max Graf, jeden z více než třicítky doktorandů zapojených do projektu.
K novým hudebním nástrojům patří „Netz“, na nějž se hraje prostřednictvím náhlavní soupravy s rozšířenou realitou. Ta sleduje gesta a vytváří odpovídající výstupy, jako jsou noty nebo akordy.
„HITar“ je zase pokročilá verze kytary. Díky senzorům umělé inteligence dokáže snímat pohyby hráče a doplnit kytarový zvuk vhodným rytmem bicích a syntezátorů. „Dokážu hrát na bicí a na další nástroje v jediném okamžiku, při hraní na kytaru,“ vyzdvihuje výhody doktorand Andrea Martonelli.
HITar a Netz nezůstávají skryté v univerzitním studiu, ozkoušet si možnosti AI při tvorbě hudby mohli nedávno třeba návštěvníci veletrhu pořádaného v kalifornském Anaheimu Národní asociací obchodníků v hudbě.
Záleží na míře kontroly
Své místo ve skládání hudby mají přístroje různého druhu už dávno. Přítomnost umělé inteligence v hudební tvorbě lze vysledovat již do poloviny minulého století, nedávný průlomový pokrok v oblasti generativní umělé inteligence, kdy roboti nyní vytvářejí hudbu jako digitální popové hvězdy, je ale převratnou změnou.
Vedoucí projektu digitálních studií Mathieu Barthet nepochybuje, že za určitých podmínek se AI stane součástí hudební tvorby. „Umělá inteligence může mít své místo v řetězci hudební produkce, pokud bude vedena správným způsobem a pokud zajistíme, aby si hudebníci i interpreti ponechali určitou míru kontroly,“ podotkl.
Nadšenci do technologií mají jasno, názory lidí z hudebních branže na tento pokrok se ale různí. Například britský alternativní rockový zpěvák a skladatel Yungblud věří, že AI může jeho tvorbě pomoci. „Použil bych ji třeba, abych získal beat ze skladby nebo abych vytáhl zvuk kytary z hotové písně, což by mě mohlo nově nasměrovat,“ přemítá.
Jsou hlasy Lennona a Piaf „v pohodě“?
„Potřebujeme-li AI pro skládání, aby naše písně byly líbivější, pak to není dobré,“ domnívá se naopak Amy Love z rockového dua Nova Twins. Odkazuje na uměle generované hlasy umělců a dodává, že používání hlasů už nežijících umělců „není v pohodě“.
Počítač pomohl třeba s vydáním poslední skladby kapely Beatles, která se nedochovala v jednotlivých stopách. Pomocí umělé inteligence se podařilo oddělit hlas Johna Lennona ze staré nahrávky a píseň Now and Then díky tomu po letech dokončit.
Společnost Warner Music nedávno oznámila, že podobným způsobem chce oživit Édith Piaf. Pracuje prý na průkopnické technologii umělé inteligence, která obnoví zpěvaččin hlas, a dokonce i podobu. Využívá stovky hlasových záznamů a záběrů. Následně vznikne o Piaf animovaný životopisný snímek.
Zatímco vydavatelství a streamovací společnosti spolupracují při uvádění nových technologií na trh, vyvolává umělá inteligence právní a etické problémy, jak ukázala i zmíněná studie zadaná sdruženími na ochranu autorských práv.
„Protiprávní vývoj by mohl ohrozit možnosti, které nám může generativní umělá inteligence přinést,“ shrnul zádrhely hudební evoluce ředitel právní sekce Mezinárodní federace hudebního průmyslu Abbas Lightwalla.
Regulace AI – nejen v kulturních a kreativních odvětvích – je ovšem teprve na počátku.
