Masopustní mečové tance z obcí v okolí Uherského Brodu na Uherskohradišťsku přibyly na národní seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury. O zápisu rozhodlo ministerstvo kultury. Tradice mečových tanců se do dnešní doby udržela v obcích Strání, Komňa a Bystřice pod Lopeníkem.
Zvyk mečových tanců patří k nejstarším projevům lidové taneční kultury na moravskoslovenském pomezí. Společným prvkem ve všech lokalitách je kromě návaznosti na masopustní období starobylá řetězová a kruhová forma tance. V jednotlivých obcích se liší pojmenování tance, tanečníků i podoba tanečních figur. Svůj typický vzhled mají kroje, šavle i další artefakty.
Předkladatelem návrhu na zápis bylo Slovácké muzeum v Uherském Hradišti. Podle jeho ředitele Ivo Frolce patří masopustní mečové tance na Uherskobrodsku k nejstarší vrstvě taneční kultury.
Tance se v jednotlivých obcích liší
„Vykazují obřadní charakter s archaickými prvky, které podle doložených popisů z konce devatenáctého století nevykazují zásadní změny. Tance tradované ve Strání, Bystřici pod Lopeníkem a Komni žijí ve svém přirozeném prostředí a jsou spontánně a přirozeně předávány dalším generacím s vědomím hrdosti a sounáležitosti,“ uvedl Frolec.
Ve Strání má mečový tanec název Pod šable. Tancuje jej vždy pětice mužů s dřevěnými šavlemi doplněná postavou gazdy, který řídí obchůzku, nosí dřevěný rožeň, na který napichuje nebo přivazuje darované naturálie.
Komňu reprezentuje typicky pomalovaná skupina tanečníků, kdysi odvedenců. Jsou to takzvaní skakúni s vonicemi na klopách černých kabátů s šátkem kolem pasu. V Bystřici pod Lopeníkem mají tanečníci vysokou výzdobu klobouku s péry a peřím a turecký šátek kolem pasu a přes ramena. Tanec s dřevěnými šavlemi tu vede takzvaný košař s rožněm, který sbírá odměnu a dary do koše.
Ze Zlína jsou na seznamu také hody či verbuňk
Mečové tance jsou na seznamu pátým statkem lidové kultury ze Zlínského kraje. „Jedná se o velký úspěch našeho kraje, kde se díky lidem a jejich vztahu k tradiční lidové kultuře daří udržovat živé kulturní zvyky. Právě ty dělají náš kraj jedinečným. O tyto kulturní statky musíme pečovat, k tradicím vychovávat děti a mladou generaci,“ uvedla krajská radní Zuzana Fišerová (Piráti).
Na seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury České republiky byly za Zlínský kraj v minulosti zapsány slovácký verbuňk, jízdy králů na Slovácku, valašský odzemek a tradiční hody s právem na Uherskohradišťsku.
- Seznam spravuje Národní ústav lidové kultury se sídlem ve Strážnici.
- Cílem jeho existence je ochrana, zachování, identifikace, rozvoj a podpora nemateriálního kulturního dědictví na území Česka.
- Na seznamu figuruje 31 položek, některé se dostaly i na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO, jako slovácký verbuňk, jízdy králů a české loutkářství.
