Marie Terezie, nezlob se. V Praze odhalili první tuzemskou sochu jediné panovnice na českém trůně

V pražském parku Marie Terezie odhalili v úterý pomník této habsburské vladařky. Jde o první tuzemskou sochu jediné ženy na českém trůně. Městská část se o umístění díla snažila od roku 2013. „Bude budit debaty,“ očekává místostarosta Prahy 6 Jakub Stárek (ODS).

„Marie Terezie našim zemím přinesla společně se svým synem spoustu nového a dobrého. Z jejích reforem vlastně žijeme dodnes. I proto jsme pro uvedení jejího pomníku vybrali originální a inovativní řešení a já jsem rád, že v Praze 6 bude zajímavé umělecké dílo – skutečná pocta panovnici, která české země přiblížila modernímu světu,“ uvedl k odhalení pomníku na webu Prahy 6 starosta Ondřej Kolář (TOP 09).

Oficiální představení sochy rakouské vladařky a české královny bylo na 20. října stanoveno záměrně. Tohoto dne roku 1740 se Marie Terezie totiž ujala vlády nad habsburskou říší.

Pomník měří pět a půl metru a váží sedm tun. Praha 6 za něj autorovi zaplatila zhruba 3,6 milionu korun. Návrh vytvořil sochař Jan Kovářík spolu s architektem Janem Proksou, který mimo jiné řešil statiku. Dílo se muselo vylehčovat kvůli umístění nad podzemními garážemi, jádro sochy tak vyplňuje polystyren, slupka je vytvořena z takzvaného umělého kamene, s ochranným povrchovým nátěrem před graffiti. Stojí na podstavci z odlehčeného betonu.

Figurka posunutá do dnešní doby

Socha záměrně nemá konkrétní tvář, neodpovídá ani u nás zřejmě nejvíc zapsané podobě Marie Terezie, tedy jako korpulentní vladařky. „Tvar je redukovaný. Chtěli jsme udělat spíše symbol velké vládkyně,“ vysvětlil Kovářík.

Veřejnosti socha připomíná figurku ze hry šachy nebo Člověče, nezlob se. „Zapadá to i do celkového kontextu, protože si můžeme představit Marii Terezii jako jakousi figurku v politické hře tehdejší Evropy,“ nebrání se Kovářík podobným přirovnáním.

Podotýká, že jeho tvůrčí snahou bylo ale udělat dílo odpovídající současné době, ne realistický pomník, jako je třeba monument ve Vídni nebo byla už nestojící jezdecká socha v Bratislavě, které byly vytvořeny ke konci devatenáctého století.

Památník Marie Terezie ve Vídni
Zdroj: Libor Sojka/ČTK

„Navíc v podstatě nevíme, jak Marie Terezie vypadala, na každém obrázku je úplně jiná. Naším záměrem bylo udělat její sochu tak, aby měla jakýsi edukativní charakter. Tím, že je hodně abstrahovaná, tak lidé spíš začnou pátrat, kdo Marie Terezie byla a jak vypadala,“ předpokládá Kovářík. V pátrání jim může pomoci i digitální vizualizace sochy na webu městské části, doplněná o informaci ze života a vlády panovnice. 

Na dohled Hradu

Náhodou není, že pomník stojí na dohled od Pražského hradu. „Ideální by bylo, kdyby se park ještě nějakým způsobem směrem k Hradu dokázal otevřít, došlo ke spojení například schodištěm. Dalším bodem jsou dva východy z garáží, které nejsou úplně šťastně řešené. I na doporučení památkářů by měly jít pryč, doufáme, že se to ještě v budoucnu stane,“ podotýká k dalším možným úpravám v okolí sochy architekt Proksa.

Soutěž na podobu pomníku vypsala městská část už v roce 2013, o rok později byly vyhlášeny výsledky, smlouvu se sochařem Janem Kováříkem podepsala radnice předloni. Záměr se setkal i s kritikou v podobě dvou petic. Petentům vadilo především umístění sochy v parku, kde v roce 1942 padl člen protinacistického odboje Václav Morávek. Podporu nápadu naopak vyjádřila monarchistická strana Koruna Česká.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...