Maďarsko nevpustí do země rappery z Kneecap. Problémy měli i v Británii a Česku

Nahrávám video

Maďarské úřady zakázaly ve čtvrtek vstup do země irské skupině Kneecap, která měla vystoupit na hudebním festivalu Sziget. Úřady obvinily hiphoperské trio z nenávistných antisemitských projevů a z chvály palestinského teroristického hnutí Hamás. Kneecap v reakci označili vládu maďarského premiéra Viktora Orbána za autoritářskou. Kontroverze doprovázely vystoupení rapperů i na dalších festivalech, včetně českého Rock for People.

Festival Sziget se koná v Budapešti a přitáhne každoročně na ostrov na Dunaji stovky tisíc milovníků hudby, čímž se řadí k největším hudebním přehlídkám v Evropě. Letošní ročník se uskuteční od 6. do 11. srpna, Kneecap se měli na pódiu objevit v závěrečný den.

„Maďarská vláda se rozhodla zakázat skupině Kneecap vstup do země, a zabránit tak jejímu vystoupení na festivalu Sziget (...) kvůli antisemitským projevům a otevřené chvále Hamásu a Hizballáhu,“ oznámil ale ve čtvrtek mluvčí kabinetu Zoltán Kovács. Podotkl, že poskytnutí prostoru „těmto osobám normalizuje nenávist a teror a ohrožuje demokratické hodnoty“.

Později zveřejnil oficiální dopis imigračních úřadů, které kapele zakázaly na tři roky vstup do země s odůvodněním, že její přítomnost „by vážně ohrozila národní bezpečnost“ Maďarska.

Kneecap kritizovali Orbána

Kneecap následně zveřejnili prohlášení, v němž kritizovali Orbánovu vládu a její krok. Připomněli, že Orbán nedávno v Budapešti přivítal izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, na něhož loni vydal zatykač Mezinárodní trestní soud (ICC).

Kneecap zdůraznili, že žádný z jejich členů nebyl nikdy odsouzen za jakýkoli zločin v jakékoli zemi. „Je jasné, že toto je politické odvádění pozornosti a další pokus o umlčení těch, kteří nahlas upozorňují na genocidu proti palestinskému lidu,“ napsali a dodali, že budou „nadále bojovat za to, co je správné“.

Severoirská rapová formace během svých koncertů pravidelně vystupuje na podporu Palestiny a kritizuje Izrael. Skupina už dříve prohlásila, že její členové nepodporují Hamás ani Hizballáh a odsuzují všechny útoky na civilisty, kdykoli a kdekoli.

Kneecap vznikli v roce 2017 v Belfastu a pojmenovali se po formě tělesného trestu, který Irská republikánská armáda používala proti nepřátelům. Kneecapping spočívá v prostřelení podkolenní jamky. Hiphoperské trio je známé svou anarchistickou energií, satirickými texty a používáním symboliky spojené s irským republikánským hnutím.

zdroj: ČTK, AP

Kneecap na cenách Irské filmové a televizní akademie
Zdroj: Reuters/Clodagh Kilcoyne

Organizátoři: Sziget je svobodným místem

Maďarská vláda už dříve vyzvala organizátory Szigetu, aby Kneecap vyřadili ze seznamu vystupujících, což pořadatelé odmítli. Na zrušení koncertu apelovala také petice s podpisy stovek osobností maďarské hudební a kulturní scény, píše agentura AP.

Vládní rozhodnutí nevpustit kapelu do země označili zástupci festivalu za „zbytečný a politováníhodný“ krok. „Skupina nás ujistila, že jejich program není v rozporu ani s hodnotami festivalu Sziget, ani s maďarskými zákony,“ napsali v prohlášení.

Pořadatelé dále ujišťují, že odmítají nenávistné projevy, ale také chtějí účinkujícím garantovat právo na umělecké sebevyjádření. „Za posledních třicet let se Sziget stal svobodným a bezpečným místem setkávání různých kultur, hostil mezinárodně uznávané umělce i návštěvníky a díky své otevřenosti a kulturní rozmanitosti si získal mezinárodní uznání, čímž přispěl i k dobrému jménu Maďarska. Obáváme se, že dnešní rozhodnutí vlády o zákazu vstupu skupiny Kneecap může ohrozit nejen pověst Szigetu, ale i mezinárodní vnímání Maďarska,“ uvedli.

Federace židovských obcí se ozvala proti Rock for People

Sziget není prvním festivalem, který musí letos Kneecap jako hosta programu obhajovat. Rappeři vyvolali kontroverze i v Česku, kam je na 11. června pozval Rock for People. Proti koncertu v Hradci Králové protestovala Federace židovských obcí v ČR. Podle jejích zástupců kapela opakovaně vzbudila kontroverze otevřenou podporou extremistických a teroristických skupin a neskrývaným antisemitismem.

„Svoboda projevu má své limity. Glorifikace násilí, výzev k zabíjení a podpora organizací usilujících o likvidaci jiných národů do veřejného prostoru nepatří. Přítomnost Kneecap na vašem festivalu by byla nejen morálně nepřijatelná, ale i nebezpečná – vyslala by vzkaz, že je v pořádku normalizovat nenávist, antisemitismus a násilí,“ psalo se v dopise podepsaném vrchním rabínem Karolem Efraimem Sidonem a předsedou Federace židovských obcí v ČR Petrem Papouškem.

Kneecap na festivalu Rock for People
Zdroj: ČTK/David Taneček

Vedení festivalu před koncertem uvedlo, že Rock for People je apolitický a postavený na respektu ke svobodě projevu v rámci umělecké tvorby a každý účinkující nese odpovědnost za svůj projev v souladu se zákony. Kneecap nakonec vystoupili a i před královéhradeckým publikem kritizovali Izrael, který podle nich v Palestinci osídleném Pásmu Gazy provádí genocidu. Jeden z rapperů Kneecap měl na pódiu palestinskou vlajku, ta se objevila i mezi posluchači.

Kneecap jako bod na jednání zastupitelstva

Kontroverze ohledně Kneecap se dokonce objevila na jednání zastupitelstva Hradce Králové. Zařazení bodu na program navrhl opoziční zastupitel Denis Doksanský (za ANO), který je ředitelem soukromých hradeckých škol Sion a podporovatelem Izraele. Podle něj šlo na Rock for People, jehož je město partnerem, o propalestinský aktivismus. Festival by podle něj měl mít v tomto směru „nepřekročitelnou červenou linii“ a neměl by být zneužíván k propalestinskému ani jinému aktivismu.

Fanoušci kapely Kneecap
Zdroj: Reuters/Jaimi Joy/File Photo

Zastupitelé se ale vystoupením rapperů odmítli zabývat. Primátorka Pavlína Springerová (Hradecký demokratický klub) podotkla, že Hradec Králové se distancuje od jakýchkoli projevů antisemitismu. Je však podle ní nutné, aby město respektovalo uměleckou a dramaturgickou svobodu tvůrců festivalu. „Hudba často slouží jako prostředek vyjádření názoru. A to je v demokratické společnosti legitimní,“ míní.

Vystoupení skupiny Kneecap podle zástupce festivalu Jiřího Hlinky české zákony neporušilo. „Přímo v areálu jsme měli protiteroristickou jednotku. Měli jsme přítomné advokáty, experty a politology napojené na Policii ČR. Management skupiny věděl, že dojde-li k porušení zákona, bude vystoupení přerušeno nebo bude skupina pohnána k trestní odpovědnosti,“ vysvětlil zastupitelům. Zdůraznil opět, že hosté Rock for People jsou vybíráni podle umělecké kvality, a ne podle politických názorů.

Vystoupení na Glastonbury předcházel soud

Na konci června koncertovali Kneecap na největším britském hudebním festivalu Glastonbury. A to jen několik dní poté, co byl frontman Liam Óg Ó hAnnaidh – známý pod jménem Mo Chara – obviněn z trestného činu obhajoby terorismu, když podle vyšetřovatelů při loňském koncertě v Londýně ukazoval vlajku libanonského hnutí Hizballáh, které je podporované Íránem a které je v Británii jako teroristická organizace zakázáno.

Ma Chara tento čin popírá. Kneecap se proti obvinění hájí tím, že vlajku někdo hodil na pódium, a soudní proces popsali jako pokus o umlčení. Další slyšení u londýnského soudu je naplánováno na 20. srpna.

Mo Chara z Kneecap před londýnským soudem
Zdroj: Reuters/Chris J. Ratcliffe

Ke koncertu na Glastonbury málem nedošlo. Britský premiér Keir Starmer bulvárnímu deníku The Sun řekl, že vystoupení této skupiny „není vhodné“. Podle agentury Reuters chtěli koncert Kneecap zrušit i někteří zástupci hudebního průmyslu.

Při vystoupení severoirského tria vlály pod pódiem desítky palestinských vlajek a členové kapely spolu s obecenstvem skandovali hesla jako Free Palestine (Svobodná Palestina) nebo Osvoboďte Mo Charu. A vulgárními výrazy častovali premiéra Starmera.

Člen kapely Kneecap Mo Chara vyobrazený na muralu v Dublinu
Zdroj: Reuters/Clodagh Kilcoyne

Šéfka konzervativní opozice Kemi Badenochová řekla, že BBC, která přenáší vystoupení na festivalu, by koncert Kneecap neměla vysílat. BBC nakonec koncert nevysílala živě, ale uvedla, že bude později k dispozici na její streamovací platformě.

A letos v dubnu Kneecap vzbudili rozruch na kalifornském festivalu Coachella, když během koncertu promítli vyjádření k izraelsko-palestinskému konfliktu. „Izrael páchá na Palestincích genocidu a Američané je ve válečných zločinech podporují. Svobodu Palestině,“ svítilo na projekčním plátně. To vyvolalo výzvy k odebrání amerických víz rapperům a v důsledku toho bylo zrušeno několik koncertů Kneecap.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
23. 5. 2026Aktualizováno23. 5. 2026

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...