Má vlast zazní příští rok na Pražském jaru v podání Berlínských filharmoniků

Mezinárodní hudební festival Pražské jaro na svém 79. ročníku od 12. května do 3. června příštího roku nabídne na pět desítek koncertů. Festival v Obecním domě zahájí Má vlast Bedřicha Smetany v podání Berlínských filharmoniků. Nadcházející ročník bude oslavou Roku české hudby a dvoustého výročí Smetanova narození. Ambasadorem Roku české hudby se na festivalu stane dirigent Jakub Hrůša. Prodej vstupenek bude zahájen 1. listopadu, informoval ředitel Pražského jara Pavel Trojan.

„Zahajovací koncert se uskuteční pod taktovkou šéfdirigenta Kirilla Petrenka, který během své bohaté kariéry mnohokrát prokázal, že má k české hudbě mimořádně vřelý vztah,“ uvedl Trojan.

Berlínské filharmoniky pojí s Pražským jarem bohatá společná historie, neboť s výjimkou dvou koncertů hostovali v tuzemsku vždy na pozvání tohoto festivalu, a to celkem sedmkrát. Poprvé v roce 1966 s legendárním Herbertem von Karajanem, naposledy v roce 2014 se sirem Simonem Rattlem.

Hrůša na koncertu 18. května povede orchestr Národní akademie Svaté Cecílie, jehož je od roku 2021 hlavním hostujícím dirigentem. Také bude stát v čele koncertního provedení Smetanovy opery Libuše. Na dvou slavnostních večerech 28. a 30. května povede soubor špičkových sólistů v čele s Kateřinou Kněžíkovou a Adamem Plachetkou, Pražským filharmonickým sborem a Českou filharmonií. Hrůša bude rovněž jedním z hlavních řečníků konference, kterou Pražské jaro připravuje k Roku české hudby.

Hosté z Milána i Amsterdamu

Festival dále nabídne světovou premiéru skladby Svatyně Kryštofa Mařatky. Jeho houslový koncert zahraje 27. května v rámci svého programu Filharmonický orchestr Francouzského rozhlasu. Na festival zavítá také Filharmonický orchestr milánské opery La Scala, který povede dirigent Riccardo Chailla.

V široce pojaté dramaturgii Pražského jara nechybí ani stará hudba. Tu představí belgický soubor Collegium Vocale Gent (pod vedením svého zakladatele, sbormistra a dirigenta Philippa Herrewegheho) a Ton Koopman, který na festival zavítá s Amsterdamským barokním orchestrem a sborem. Komorním zástupcem koncertů na dobové nástroje bude program flétnisty Alexise Kossenka 26. května v Anežském klášteře věnovaný Antonínu Rejchovi.

Současně znějící klavíry

Novinkou bude celodenní program pro mladé publikum nazvaný SpringTEEN, ve Foru Karlín, kde se uskuteční koncert s padesáti současně znějícími klavíry. Již potřetí se stane Klangforum Vídeň rezidenčním ansámblem projektu Prague Offspring, který během jednoho víkendu přinese novinky ze světa současné hudby. Pod vedením dirigenta a skladatele Enna Poppeho uvede ve světové premiéře šest nových děl, která čeští a slovenští skladatelé a skladatelky napsali na objednávku Pražského jara.

Na závěrečném koncertě 3. června zazní v provedení České filharmonie vedené Davidem Robertsonem evropská premiéra skladby Superorganisms, kterou zkomponoval Miroslav Srnka. Program dále obsahuje hudbu dalších českých autorů Leoše Janáčka, Antonína Dvořáka a Josefa Suka.

Letošní Pražské jaro zakončila 2. června Česká filharmonie pod taktovkou ředitele berlínského Konzerthausu Christopha Eschenbacha. Festival za tři týdny svého trvání přilákal zhruba 24 tisíc milovníků vážné hudby, uvedli organizátoři. Při jeho 78. ročníku zazněly čtyři desítky koncertů od středověké hudby po tvorbu žijících autorů. Průměrná návštěvnost koncertů a doprovodných akcí činila 90 procent a tržby z prodeje vstupenek dosáhly podle pořadatelů akce 25,1 milionu korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...